Zákopčí - pomník Charlotty Garigue Masarykové

Jediný pomník manželky prezidenta Masaryka je u nás k vidění v osadě Zákopčí, místní části obce Hutisko-Solanec. Pokud půjdeme od bývalé školy po silnici dolů údolím, narazíme na něj už po 200 metrech chůze a uvidíme, že se vypíná ve stráni nad cestou.

O jeho zbudování se zasloužil nám už dobře známý vlastenec a místní učitel Cyril Mach, spolu se svými žáky a obyvateli Zákopčí. Pomník sestává z ohromného pískovcového balvanu, na němž je umístěn reliéf Charlotty (autorem se stal akademický sochař docent Václav Hynek Mach) a dvojjazyčného nápisu:

                                  Ženě trpitelce a všem jejím sestrám.

                                  To the Suffering Women And All Her Sisters.

 

K pomníku umístěném ve svahu vedou schody z upraveného parčíkového prostranství s lavičkami na kamenných zídkách. Potůček tekoucí shora od Charlottiny studánky je přemostěn líbivým dřevěným mostkem. Tato zdařilá úprava pomníku i okolí se uskutečnila roku 2015.

 

Žena T.G.Masaryka byla v tehdejším tisku zmiňována pramálo. Charlotta pocházela z Brooklynu z bohaté podnikatelské rodiny. Byla vzdělanou ženou s velkým přehledem, milovala hudbu, literaturu a šachy, ale bohužel trpěla už od mládí depresemi. Mladý Tomáš, tehdy 28-letý doktor filosofie, se s ní seznámil v Lipsku, kde Američanka studovala hudbu a brzy poté se ti dva vzali. Jejich manželství se zpočátku vyznačovalo skromnými poměry, ale Charlotta vždy věrně a trpělivě stála po boku chotě, snášela s ním dobré i zlé... a za její veliké podpory nakonec Tomáš dosáhl cílů, jež si předsevzal.

 

Manželé spolu měli čtyři děti:

 

Nejstarší dceru Alici (zakladatelku a první předsedkyni Českého červeného kříže), která zesnula ve věku 87 let v Chicagu.

Syna Huberta – talentovaného malíře, který bohužel ve svých 35 letech zemřel na tyfus.

Dalšího syna Jana – pozdějšího ministra zahraničí, který za dosud nevyjasněných okolností údajně ve svých 62 letech zahynul pádem z okna Černínského paláce.

A nejmladší dceru Olgu, která se narodila roku 1891 a ve svých 31 letech se provdala za švýcarského lékaře Revilioda.

 

Uvěznění nejstarší dcery Alice, válečné utrpení, žal nad ztrátou syna Herberta, obavy o manžela a dcerku Olgu (pobývajících přes válku v zahraničí), časté domovní prohlídky a výslechy nakonec podlomily Charlottino zdraví natolik, že ji manžel po svém slavném návratu do vlasti našel zbavenou svéprávnosti a umístěnou v psychiatrické léčebně.

 

O něco později – v květnu 1923, pak ve svých 73 letech Charlotta zemřela.