Zámek a zámecký park v Liberci.
Liberecký zámek dostal současnou podobu v období klasicismu ke konci 18. století. Původně byl ale postaven v renesančním slohu. Zámek nechali postavit hrabata Redernové a se stavbou se začalo v roce 1583. Tehdy byl zámek jednou z prvních zděných budov města Liberce. Uvádí se, že návrh stavby je dílem Marcuse Antonia de Lancio. Jak zámek přesně vypadal se dnes asi už nedozvíme. Měla to být stavba o dvou patrech se sedlovou střechou v pozdně renesančním slohu. Kolem zámku byla zeď a v jejich rozích stály bašty oválného půdorysu. V roce 1600 se ujala spravování rodového majetku hraběnka Kateřina. Jejím rozhodnutím se začalo v roce 1604 se stavbou kaple při severní straně zámku. Provedením stavby byl pověřen Jan Arcon ze Žitavy. Zároveň byla postavena věž, která se stala zvonicí. Tato věž je jedinou stavbou, která se v původním stavu zachovala do dneška. Po jejím dokončení se začalo se stavbou druhého křídla. V roce 1615 celý zámek vyhořel, až na zámeckou kapli. Opravou zámku byl pověřen již zmíněný Jan Arcon ze Žitavy.
Zámek se dočkal i barokních úprav. Ty začaly v roce 1785 a o rok později bylo hotovo. Stavbou byl pověřen stavitel J. J. Kunc z Liberce. To již byli majiteli panství Clam – Gallasové. Zámek se tehdy rozrostl o další křídlo a původní redernovská budova dostala klasicistní podobu. Poslední větší přestavba proběhla mezi roky 1852 až 1854. Novou podobu ve stylu tehdy oblíbeného romantismu navrhl architekt Friedrich von Stache z Vídně. Byla postavena čtyřboká věž, která se stala novou dominantou zámku. V této době již zámek nebyl šlechtickým sídlem a od roku 1850 byl do redernovského křídla přestěhován okresní soud. Po pozemkové reformě v roce 1933 přešel zámek do vlastnictví státu. Postupně se tady vystřídalo několik organizací a tou poslední byla firma Skloexport. Ta po roce 1986 měla k dispozici celý zámek. Začalo se s nákladnou rekonstrukcí, a pod dohledem památkářů byl celý zámek upraven pro reprezentativní potřeby Skloexportu. Přestavba skončila v roce 1990 a v zámku byla umístěna velká expozice skla, která měla světové parametry. Pro veřejnost ale zůstal zámek uzavřen. Vše údajně skončilo vytunelováním firmy. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný, ale i pohled z venku má něco do sebe.
Okolo zámku je zajímavý park. Co se složení dřevin týče, jedná se o běžné druhy. Osobně mě zaujaly kvetoucí kolkwitzie, kterým se tady skutečně zalíbilo. Jsou vysázeny v okolí sloupu Nejsvětější Trojice. Sloup je z období baroka a má zajímavé uspořádání soch. Většinou bývá duch svatý umístěn na vrcholu, v tomto případě je až pod Kristem na kříži. V parku nelze přehlédnout obelisk, o kterém jsem se toho moc nedozvěděl. Co dodat, snad že z parku se otevře mezi stromy pohled na Ještěd.