Loading...
O zámku se dá mluvit jako o dominantě města. Stojí na nejvyšším bodě a dá se k němu dojít jak z náměstí Míru tak i alejí na východní straně. Celý areál zámku a jeho okolí působí tak trochu roztříštěně. Člověk má pocit, že se stavělo bez záměru. Důvodem by mohl být menší prostor omezený z jihu i severu údolím řeky Sázavy a Živého potoka. Samotný zámek stojí na místě gotického hradu, který byl postaven někdy začátkem 14. století. Poprvé je písemně uváděn v roce 1346. Hrad prošel v polovině 16. století renesanční přestavbou. Dnešní vzhled zámek dostal až ke konci 17. století. František Maxmilián z Talmberka nechal k jižnímu renesančnímu křídlu na jižní straně postavit na západní a severní straně křídla v raně barokním slohu. Autorem projektu byl Ondřej de Guarde. Zámek byl dokončen v roce 1675. Všechna tři křídla mají v přízemí otevřené arkády. Barokní křídla mají v prvním patře uzavřenou chodbu s polokruhovými okny. Patro renesančního křídla je otevřené, chodba má plochý strop na dřevěných sloupcích. Zámek byl v době naší návštěvy uzavřen. Náhodně jsme se setkali s paní kastelánkou a dozvěděli se, že vnitřní prostory zámku jsou upravené a veřejnosti přístupné. V muzeu je část o historii městyse a expozice „ Babiččiny kočárky“. Zbývá ale ještě opravit vnější část a na to chybějí peníze. Zámek by si to jistě zasloužil. Co je nepřehlédnutelné je na západním průčelí výrazný vstupní portál z červeného pískovce.