Zámek ve Skřivanech
Na tomto místě vyrostla nejprve tvrz, o jejiž historii a držitelích nejlépe vypravuje profesor August Sedláček ve svém díle „Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl pátý. Podkrkonoší“:
„SKŘIVANY.
Na místě bývalé tvrze Skřivanské stojí nyní nový zámek úhledný, nic starožitného na sobě nemající. V 17. století byl na místě jeho též zámek ve 4 rovné úhly ode zdi až po střechu vystavený a šindelem přikrytý. Jako mnohá podobná stavení obsahoval v přízemí několik světniček (jednu pro písaře), komory, dvě špižírny, dvě kuchyně, sklepy, pekárnu, ratejnu, komoru pro děvečky a lázničku. Pod zemí byly dvě sklepy, mlíčník a konice, nahoře pak samé světnice a některá komora.
V nejstarších pamětech nazývá se osada tato Křivany a teprve v 16. věku uvykl lid říkati Skřivany. Vnat (snad Vznata) ze Křivan připomíná se r. 1360 mezi vladykami, kteří podávali faráře do Byšiček. Roku 1395 žil Chod ze Křivan, a asi v ty časy zemřela tu Lucka, vdova po Hronovi z Moravan, ana zde na svém věně chlebila. Roku 1414 připomíná se Zdislav ze Křivan. O Apolonovi ze Křivan, který se r. 1437 připomíná, vypravováno již v I. díle na str. 170. Po dlouhé potom přestávce vypravuje se v pamětech, že Vilém z Pernšteina koupil r. 1519 dvůr a ves Skřivany s platem v Podolibi od Jana staršího Otmára z Holohlav. Několik let potom drženy Skřivany ke Chlumci, avšak Jan z Pernšteina prodal r. 1547 Skřivany, Podolib a Kobylici vsi celé s 2 lány pustými ležícími mezi grunty Podolibskými za rybníkem Řehořským někdy od dvora Řehořského Vácslavu Sokolovi z Leskovce za 2650 kop grošů č.
Když Sokol Skřivany koupil, vystavěl si zde k obydlí svému novou tvrz, jíž však jen krátce užil. Roku 1552 totiž postoupil tvrze Skřivan s příslušenstvím Erazimu Zumrfeldovi jinak Častlovi z Tumnic. Vladyka tento byl nějaký čas místosudím kr. č., přikoupil ke zboží svému r. 1557 ves pustou Mstihněv a r. 1563 Myštěves zboží, a učinil r. 1562 poslední své pořízení, jímž děti své a statek poručil Kateřině z Bubna, manželce své, Jindřichovi z Vliněvsi na Liblicích, Janovi a Otíkovi z Bubna, svakům svým. Jeho synové byli bezpochyby Jan a Kryštof Častlové r. 1589, z nichž byl Kryštof r. 1600 mrtev. Konečně se ve sbírkách r. 1615 uvádí jako držitel Skřivan po dvakráte Vilím Dobřikovský z Malejova, tuším však jen jako poručník, poněvadž dědičné právo rodu Častlovskému zůstalo. Kryštof Erazim Zumrfeld z Tumnic nátisky knížete Frydlantského k tomu byl přiveden, že mu statek Skřivanský r. 1628 prodal.
Po smrti knížete spadly Skřivany na komoru královskou a císař Ferdinand II. daroval r. 1635 statek náš i se sousedními Smidary pověstnému nejvyššímu Janu Gordonovi (jako odměnu za služby při zavraždění knížete prokázané). Ten odkázal posledním pořízením (r. 1648, 24. října) oba statky synům sestry své, an sám dědiců neměl, než nedlouho po smrti hlásil se Kryštof Erazim Zumrfeld z Tumnic o peníze trhové, kteréž mu byl kníže Frydlantský dlužen zůstal. Vedeno jest právo na Skřivany a r. 1654, 17. července odhádal místokomorník Adam Pecelius zámek Skřivany se dvorem, pivovárem a mlýnem, dvory Mstihněvský, Myšťoveský, Podolibský, vsi Skřivany, Myštěves, Podoliby osedlé a Kobylici ves spálenou a pustou již dotčenému Zumrfeldovi v 22.212 kopách míš. Zemřel týž Kryštof Erazim r. 1661, 5. prosince a pohřben jest ku své žádosti ve chrámě sv. Vavřince v Bydžově před oltářem p. Marie. Později patřily Skřivany hrabínce Dorotě Zuzaně z Herberšteina roz. Štosovně z Kounic, po jejíž smrti je převzal manžel její Jan Vejhart hrabě z Herberšteina r. 1680. Ten prodal r. 1686 čásť zboží, totiž dvůr Podolibský (jehož vysazením povstala ves Chmelovice), ves Králík, dvůr řeč. Nový dvůr, ves Kobylici s lesy klášteru benediktinskému v Broumově, jenž je se statkem svým Sloupenským spojil. Roku 1690 (neb 1691) odkázal řečený hrabě Skřivany druhé své manželce Kateřině Alžbětě ze Zinzendorfu a dceři své s ní splozené Marii Anně na rovný díl. K lepšímu rozdělení jmění prodán jest statek roku 1698, 7. dubna Innoncentovi Ferdinandovi hraběti z Bubna za 50.000 fl. a 1000 fl. klíčného.
Tvrz Skřivanská se v odhadu r. 1654 takto popisuje: „Zámek Skřivany ve 4 rovný úhly ode zdí až pod střechu vystavený, šindelem přikrytý, v něm dole vedlé vrat světnička a komora pustá, vedlé ní světnička pro písaře, doleji 2 kuchyně pořáď a za nimi veliký klenutý sklep suchý, potom světnička pustá, komora, a při ní pekárna, zase ratejna a komora pro děvečky a vedlé ní láznička; pod zemí 2 sklepy, mlíčník a jedna marštale, nahoře pak vůkol a vůkol v těch 4 uhlích jest 7 světnic a tolik komor, z nich 4 světnice a některá komora spravená, ostatek pustý a nespravený zůstává; pokládá se za 1000 kop.“
V 18. a 19. století se tu vystřídala řada vlastníků. Od hraběte z Bubna přešly Skřivany prodejem na Kristiána rytíře z Platzu a Ehrenthalu, vrchního inspektora gallasských panství, jenž je odkázal Filipu hraběti Gallasovi, přičemž kolem roku 1720 došlo k zbarokizování původní tvrze. Poté nabyli panství prodejem, směnou či dědictvím: Marie Filipina hraběnka Thunová, pak Jan Gothard hrabě Breda (1731), po něm Valburka hraběnka Netolická a později rytíři Ledvinkové, z nichž byl nejvýraznější postavou zemský rada Maxmilián Ledvinka z Orlové Skály, u něhož působil v letech 1822-1829 jako vychovatel známý český básník František Ladislav Čelakovský.
Dnešní vzhled získal zámek díky novogotické přestavbě v duchu anglické pozdní gotiky podle projektu Josefa Niklase, k jejímuž provedení došlo v letech 1867-1868. Vznikl tak dvoupatrový dvoukřídlý zámek s věží, přičemž severní křídlo je patrové a východní dvoupatrové. Hlavní sál je výjimečný krbem z bíle polychromovaného kamene a červeného mramoru, malovanou lunetou s nočním výjevem v krbové nice a kazetovým stropem od J. Žabky podle návrhu architekta Gustava Sacherse.
V roce 1872 Gustav Ledvinka rytíř z Orlové Skály (něm. Gustav Ledvinka Ritter von Adlerfels), jehož manželkou byla Marie, roz. Freilingerová, prodal před 10 lety zděděné Skřivany Adolfu Ritterovi ze Záhony a jeho manželce Leontině, roz. baronce z Liebigů, kteří měli děti: Alžbětu, Arnošta a Maxmiliana. Roku 1889 koupili velkostatek bratři Alfred a Karel, svobodní páni z Liebigů, přičemž přímo na zámku se usídlil druhý z těchto sourozenců. V letech 1894-1898 byl zámek částečně přestavěn a o 1 patro vyzdvižen. V roce 1914 byl zámecký park ohrazen zděným plotem a v letech 1914-1915 se podíleli na jeho úpravách ruští zajatci. V té době byly všechny zdejší zahrady vyhlášené svými skleníky a pařeništi nejnovějších soustav. Roku 1925 přesídlil baron Alfred Liebieg na zámek Welsberg ve Štýrsku. Při prodeji panství si vymínil byt ve zdejším zámku na 5 let. Po jeho odchodu byl zámek vně i uvnitř opraven. Posléze došlo též k úpravě parku. Koncem února 1926 se nastěhoval do zámku ředitel rafinerie.
Po osvobození od německých okupantů připadl zámek spolu s rafinerií cukru státu. Výrazná oprava zámku proběhla v roce 1956. V té době byl objekt nadále v majetku zdejší rafinerie cukru a sídlila zde střední zemědělská technická škola. Roku 1964 se zámek dostal do rukou odboru sociálních věcí a zdravotnictví ONV Hradec Králové, jenž do něj umístil kvůli zajištění nových kapacit Obvodní ústav sociálně-zdravotnických služeb. 22. ledna 1964 byl zámek zapsán do státního seznamu kulturních památek. Další opravy a úpravy proběhly zejména v letech 1970 a 1982. Roku 1994 byl zrestaurován malovaný kazetový strop v místnosti sester. V roce 2011 byla provedena přístavba skladu zemědělského nářadí. 11. dubna 2014 bylo ministerstvem kultury zrušeno prohlášení části parku kulturní památkou. Toto rozhodnutí nabylo účinnosti 26. května téhož roku. Jako ústav sociální péče o mládež sloužil objekt až do roku 2017. Jednalo se o Domov sociálních služeb Skřivany, který pečoval o dívky s mentálním hendikepem. O 2 roky později schválila rada Královéhradeckého kraje jakožto vlastníka zámku záměr jeho prodeje (viz https://www.sreality.cz/detail/prodej/dum/pamatka/skrivany-skrivany-tovarni/2842879308) nebo pronajmutí, ale ani v jedné z dražeb v roce 2023 nebyl prodán (viz https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/zamek-skrivany-kraj-zlevnil-o-ctyri-miliony-korun-prodej-drazba-20231002.html), takže reálně hrozí, že se zámek zařadí mezi řadu nevyužívaných krajských či státních objektů, jež pomalu a jistě chátrají a stávají se z nich někdy i ruiny. Více o zámku se lze dozvědět zde: https://pamatkovykatalog.cz/zamek-2302986.
„SKŘIVANY.
Na místě bývalé tvrze Skřivanské stojí nyní nový zámek úhledný, nic starožitného na sobě nemající. V 17. století byl na místě jeho též zámek ve 4 rovné úhly ode zdi až po střechu vystavený a šindelem přikrytý. Jako mnohá podobná stavení obsahoval v přízemí několik světniček (jednu pro písaře), komory, dvě špižírny, dvě kuchyně, sklepy, pekárnu, ratejnu, komoru pro děvečky a lázničku. Pod zemí byly dvě sklepy, mlíčník a konice, nahoře pak samé světnice a některá komora.
V nejstarších pamětech nazývá se osada tato Křivany a teprve v 16. věku uvykl lid říkati Skřivany. Vnat (snad Vznata) ze Křivan připomíná se r. 1360 mezi vladykami, kteří podávali faráře do Byšiček. Roku 1395 žil Chod ze Křivan, a asi v ty časy zemřela tu Lucka, vdova po Hronovi z Moravan, ana zde na svém věně chlebila. Roku 1414 připomíná se Zdislav ze Křivan. O Apolonovi ze Křivan, který se r. 1437 připomíná, vypravováno již v I. díle na str. 170. Po dlouhé potom přestávce vypravuje se v pamětech, že Vilém z Pernšteina koupil r. 1519 dvůr a ves Skřivany s platem v Podolibi od Jana staršího Otmára z Holohlav. Několik let potom drženy Skřivany ke Chlumci, avšak Jan z Pernšteina prodal r. 1547 Skřivany, Podolib a Kobylici vsi celé s 2 lány pustými ležícími mezi grunty Podolibskými za rybníkem Řehořským někdy od dvora Řehořského Vácslavu Sokolovi z Leskovce za 2650 kop grošů č.
Když Sokol Skřivany koupil, vystavěl si zde k obydlí svému novou tvrz, jíž však jen krátce užil. Roku 1552 totiž postoupil tvrze Skřivan s příslušenstvím Erazimu Zumrfeldovi jinak Častlovi z Tumnic. Vladyka tento byl nějaký čas místosudím kr. č., přikoupil ke zboží svému r. 1557 ves pustou Mstihněv a r. 1563 Myštěves zboží, a učinil r. 1562 poslední své pořízení, jímž děti své a statek poručil Kateřině z Bubna, manželce své, Jindřichovi z Vliněvsi na Liblicích, Janovi a Otíkovi z Bubna, svakům svým. Jeho synové byli bezpochyby Jan a Kryštof Častlové r. 1589, z nichž byl Kryštof r. 1600 mrtev. Konečně se ve sbírkách r. 1615 uvádí jako držitel Skřivan po dvakráte Vilím Dobřikovský z Malejova, tuším však jen jako poručník, poněvadž dědičné právo rodu Častlovskému zůstalo. Kryštof Erazim Zumrfeld z Tumnic nátisky knížete Frydlantského k tomu byl přiveden, že mu statek Skřivanský r. 1628 prodal.
Po smrti knížete spadly Skřivany na komoru královskou a císař Ferdinand II. daroval r. 1635 statek náš i se sousedními Smidary pověstnému nejvyššímu Janu Gordonovi (jako odměnu za služby při zavraždění knížete prokázané). Ten odkázal posledním pořízením (r. 1648, 24. října) oba statky synům sestry své, an sám dědiců neměl, než nedlouho po smrti hlásil se Kryštof Erazim Zumrfeld z Tumnic o peníze trhové, kteréž mu byl kníže Frydlantský dlužen zůstal. Vedeno jest právo na Skřivany a r. 1654, 17. července odhádal místokomorník Adam Pecelius zámek Skřivany se dvorem, pivovárem a mlýnem, dvory Mstihněvský, Myšťoveský, Podolibský, vsi Skřivany, Myštěves, Podoliby osedlé a Kobylici ves spálenou a pustou již dotčenému Zumrfeldovi v 22.212 kopách míš. Zemřel týž Kryštof Erazim r. 1661, 5. prosince a pohřben jest ku své žádosti ve chrámě sv. Vavřince v Bydžově před oltářem p. Marie. Později patřily Skřivany hrabínce Dorotě Zuzaně z Herberšteina roz. Štosovně z Kounic, po jejíž smrti je převzal manžel její Jan Vejhart hrabě z Herberšteina r. 1680. Ten prodal r. 1686 čásť zboží, totiž dvůr Podolibský (jehož vysazením povstala ves Chmelovice), ves Králík, dvůr řeč. Nový dvůr, ves Kobylici s lesy klášteru benediktinskému v Broumově, jenž je se statkem svým Sloupenským spojil. Roku 1690 (neb 1691) odkázal řečený hrabě Skřivany druhé své manželce Kateřině Alžbětě ze Zinzendorfu a dceři své s ní splozené Marii Anně na rovný díl. K lepšímu rozdělení jmění prodán jest statek roku 1698, 7. dubna Innoncentovi Ferdinandovi hraběti z Bubna za 50.000 fl. a 1000 fl. klíčného.
Tvrz Skřivanská se v odhadu r. 1654 takto popisuje: „Zámek Skřivany ve 4 rovný úhly ode zdí až pod střechu vystavený, šindelem přikrytý, v něm dole vedlé vrat světnička a komora pustá, vedlé ní světnička pro písaře, doleji 2 kuchyně pořáď a za nimi veliký klenutý sklep suchý, potom světnička pustá, komora, a při ní pekárna, zase ratejna a komora pro děvečky a vedlé ní láznička; pod zemí 2 sklepy, mlíčník a jedna marštale, nahoře pak vůkol a vůkol v těch 4 uhlích jest 7 světnic a tolik komor, z nich 4 světnice a některá komora spravená, ostatek pustý a nespravený zůstává; pokládá se za 1000 kop.“
V 18. a 19. století se tu vystřídala řada vlastníků. Od hraběte z Bubna přešly Skřivany prodejem na Kristiána rytíře z Platzu a Ehrenthalu, vrchního inspektora gallasských panství, jenž je odkázal Filipu hraběti Gallasovi, přičemž kolem roku 1720 došlo k zbarokizování původní tvrze. Poté nabyli panství prodejem, směnou či dědictvím: Marie Filipina hraběnka Thunová, pak Jan Gothard hrabě Breda (1731), po něm Valburka hraběnka Netolická a později rytíři Ledvinkové, z nichž byl nejvýraznější postavou zemský rada Maxmilián Ledvinka z Orlové Skály, u něhož působil v letech 1822-1829 jako vychovatel známý český básník František Ladislav Čelakovský.
Dnešní vzhled získal zámek díky novogotické přestavbě v duchu anglické pozdní gotiky podle projektu Josefa Niklase, k jejímuž provedení došlo v letech 1867-1868. Vznikl tak dvoupatrový dvoukřídlý zámek s věží, přičemž severní křídlo je patrové a východní dvoupatrové. Hlavní sál je výjimečný krbem z bíle polychromovaného kamene a červeného mramoru, malovanou lunetou s nočním výjevem v krbové nice a kazetovým stropem od J. Žabky podle návrhu architekta Gustava Sacherse.
V roce 1872 Gustav Ledvinka rytíř z Orlové Skály (něm. Gustav Ledvinka Ritter von Adlerfels), jehož manželkou byla Marie, roz. Freilingerová, prodal před 10 lety zděděné Skřivany Adolfu Ritterovi ze Záhony a jeho manželce Leontině, roz. baronce z Liebigů, kteří měli děti: Alžbětu, Arnošta a Maxmiliana. Roku 1889 koupili velkostatek bratři Alfred a Karel, svobodní páni z Liebigů, přičemž přímo na zámku se usídlil druhý z těchto sourozenců. V letech 1894-1898 byl zámek částečně přestavěn a o 1 patro vyzdvižen. V roce 1914 byl zámecký park ohrazen zděným plotem a v letech 1914-1915 se podíleli na jeho úpravách ruští zajatci. V té době byly všechny zdejší zahrady vyhlášené svými skleníky a pařeništi nejnovějších soustav. Roku 1925 přesídlil baron Alfred Liebieg na zámek Welsberg ve Štýrsku. Při prodeji panství si vymínil byt ve zdejším zámku na 5 let. Po jeho odchodu byl zámek vně i uvnitř opraven. Posléze došlo též k úpravě parku. Koncem února 1926 se nastěhoval do zámku ředitel rafinerie.
Po osvobození od německých okupantů připadl zámek spolu s rafinerií cukru státu. Výrazná oprava zámku proběhla v roce 1956. V té době byl objekt nadále v majetku zdejší rafinerie cukru a sídlila zde střední zemědělská technická škola. Roku 1964 se zámek dostal do rukou odboru sociálních věcí a zdravotnictví ONV Hradec Králové, jenž do něj umístil kvůli zajištění nových kapacit Obvodní ústav sociálně-zdravotnických služeb. 22. ledna 1964 byl zámek zapsán do státního seznamu kulturních památek. Další opravy a úpravy proběhly zejména v letech 1970 a 1982. Roku 1994 byl zrestaurován malovaný kazetový strop v místnosti sester. V roce 2011 byla provedena přístavba skladu zemědělského nářadí. 11. dubna 2014 bylo ministerstvem kultury zrušeno prohlášení části parku kulturní památkou. Toto rozhodnutí nabylo účinnosti 26. května téhož roku. Jako ústav sociální péče o mládež sloužil objekt až do roku 2017. Jednalo se o Domov sociálních služeb Skřivany, který pečoval o dívky s mentálním hendikepem. O 2 roky později schválila rada Královéhradeckého kraje jakožto vlastníka zámku záměr jeho prodeje (viz https://www.sreality.cz/detail/prodej/dum/pamatka/skrivany-skrivany-tovarni/2842879308) nebo pronajmutí, ale ani v jedné z dražeb v roce 2023 nebyl prodán (viz https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/zamek-skrivany-kraj-zlevnil-o-ctyri-miliony-korun-prodej-drazba-20231002.html), takže reálně hrozí, že se zámek zařadí mezi řadu nevyužívaných krajských či státních objektů, jež pomalu a jistě chátrají a stávají se z nich někdy i ruiny. Více o zámku se lze dozvědět zde: https://pamatkovykatalog.cz/zamek-2302986.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.269, 15.505)
Poslední aktualizace: 31.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Skřivany
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Zámek ve Skřivanech
Skřivany - dřevěná zvonice
Zvonice
Dřevěná zvonice se nachází poblíž kostela sv. Anny. Původně stávala zvonice blíže kostelu, ale po požáru cukrovaru v roce 1905 byla přenesena na současné místo. Na původním místě stávala zvonice cca od roku 1720. Ve Zvonici byly dva zvony. Zvon z roku 1719 byl zrekvírován během 1. sv. války. Druhý, starší zvon z roku 1695 válku přečkal, nepřečkal však nájezd vandala, který ho…
0.5km
více »
Skřivany - kostel sv. Anny
Kostel
Skřivany - první doložená písemná zmínka o vsi je datována rokem 1360, kdy byla původním sídlem vladyků ze Křivan. Dle historika J. V. Šimáka jsou však dnešní Skřivany uváděny v Kosmově kronice české k roku 1110 jako „mosty s Křivci na řece Cidlině“. V 16. – 17. století patřila ves s tvrzí rodu Zumrfeldů, roku 1628 přešla do majetku Albrechta z Valdštejna, po Albrechtově smrti…
0.5km
více »
Cukrovar ve Skřivanech
Dům, budova
Cukrovar vystavěl v roce 1862 Gustav Ledvinka rytíř z Orlové Skály (Adlersfelsu) na místě bývalého špýcharu a pivovaru, přičemž prvním ředitelem továrny byl Jan Musil, po něm František Kubeš a cukrmistrem byl Jose…
0.5km
více »
Kostel sv. Anny ve Skřivanech
Kostel
Tento chrám byl založen v roce 1720 jako zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie, která sloužila pouze pro potřeby zámku, jenž byl vybudován na místě tvrze, připomínané již ve 14. století. Stavba vznikla nejspíše po…
0.5km
více »
Skřivany
Vesnice
Území této v mnoha směrech krásné obce bylo obydleno již v pravěkých dobách, čehož důkazem může být řada archeologických nálezů. Již v roce 1870 byl u Stihnova nalezen bronzový meč a tamtéž před rokem 1888 několik…
0.9km
více »
Sloupno
Zámek
Obec a zámek Sloupno leží 2,5 km severně od Nového Bydžova. Obec je přístupná autobusem z Nového Bydžova a nebo krátkou procházkou po silnici směrem na Jičín. Zámek spatříte hned, jakmile opustíte posledn…
1.6km
více »
Králíky (HK)
Vesnice
Králíky - obec severovýchodně od Nového Bydžova. první historická písemná zmínka o vsi je v Zemských deskách z roku 1635.V berní rule z roku 1651 je ves uváděna jako Kralice. Dnes v této zemědělské obci najdeme pomník se sochou sv. Panny Marie a pomník ukřižování.
2.2km
více »
S koloběžkou přes šest zámků. Cidlina II. část.
Cestopisy
Je poslední dubnová sobota roku 2016 a uzrál čas na další etapu podél řeky Cidliny. Na podzim roku 2014 jsem projel 35 kilometrový úsek od pramene na západním svahu hory Tábor do Jičína a dnes Vás provedu druhou č…
3km
více »
Metličany - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Dominantou Metličan, které jsou dnes součástí Nového Bydžova, je barokní Kostel sv. Jakuba Většího, který byl postaven hradeckým stavitelem Františkem Kermerem v letech 1768-1775. Na Metličanském návrší však stáva…
3.1km
více »
Nový Bydžov - pomník Františka Palackého
Pomník
Pomník obrozence Františka Palackého se nachází na kraji parku nedaleko kostela sv. Trojice. Pomník je tvořen bustou Palackého osazenou Na Kamenném soklu a pamětní deskou. Prostor parku je zajímavý tím, že do roku 1901 zde bývala židovská čtvrť, která lehla popelem 15.července 1901. Dochována zůstala pouze bývalá synagoga a zmíněný kostel sv. Trojice, kolem, kterého dříve…
3.2km
více »
Nový Bydžov - bývalá synagoga, sbor Českobratrské církve evangelické
Synagoga
Bývalá Novobydžovská synagoga je připomínkou na židovskou čtvrť, která zanikla po požáru v roce 1901. Po druhé světové válce byla Synagoga přestavěna na modlitebnu Českobratrské církve evangelické. K vysvěcení mod…
3.3km
více »
Nový Bydžov - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Kostel Nejsvětější Trojice se nachází severovýchodně od Masarykova náměstí. Původně se jednalo o dřevěný luterský kostel z let 1601-20, který byl barokně přestavěn v letech 1717-18 dle plánů M. Rosiho. Kostelu dominuje miniaturní dvouvěžové průčelí. Obrazy pocházejí z původního kostela ze 17. století Hlavní oltář s barokními malbami pochází z 1. čtvrtiny 18. století.
3.3km
více »
Smidary - kostel sv. Stanislava
Kostel
Smidary - dominanta obce kostel sv. Stanislava je od třicetileté války zasvěcen polskému světci sv. Stanislavu. Důvodem zasvěcení polskému světci byl nedostatek českých kněží, za které v Čechách působili kněží polští. Předchůdce dnešního kostela, kostel dřevěný v roce 1749 vyhořel a na jeho místě byla postavena barokní stavba s věží. I nový kostel však v roce 1752 vyhořel a…
3.4km
více »
kaplička ve Smidarské lhotě
Tipy na výlet
Vlakem či autobusem do Smidar, z tama pěšky do Smidarské lhoty v ní odbočit směrem na,Janovice,Starý Bydžov . Kaple je na konci vesnice po levé straně-přes mostek. Církevní objekt, kolem něj jsou velmi zajímavé staré lípy. Dá se najíst u kapličky, jídlo a vodu doporučuji vzít sebou v obci není obchod s potravinami. Ty se dají koupit ve Smidarech celkový ráz východočeské vesničky, a zajímavé lípy u Kapličky. okolní krajina …
3.4km
více »
Nový Bydžov
Tipy na výlet
Směřujeme do královského města, které se nachází cca 30 km východně od Poděbrad a cca 27 km západně od Hradce králové, do Nového Bydžova. Nový Bydžov založil před rokem 1305 Václav II, když přenesl práva z blízkéh…
3.4km
více »
Lipová alej u Nového Bydžova
Park
Lipová alej u Nového Bydžova je významným krajinotvorným prvkem v oblasti. Rozkládá se podél pravé strany silnice vedoucí od Metličan na Hradec Králové, její délka je cca 1 km. Alejí prochází NS Les Chlum a okolí, která má 10 zastávek.
3.4km
více »
Nový Bydžov - Mariánský sloup
Socha
Novobydžovský morový sloup se nachází v centru Masarykova náměstí. Základy morového sloupu pocházejí již z roku 1697. V konečné podobě sousoší vzniklo až v roce 1716. Na centrálním sloupu je umístěna socha P. Marie Neposkvrněného početí. Na bočních portálech se nachází další sochy, jsou to sv. Florián, sv. Vavřinec, sv. Václav a Sv. Jan Nepomucký.
3.4km
více »
Výlet do Nového Bydžova.
Tipy na výlet
Dvě třetiny cesty do východních Čech, kde chceme pobýt několik dní, máme za sebou a tak po sjetí z dálnice do Chlumce nad Cidlinou se rozhodujeme pro zastávku na něco k zakousnutí a k…
3.4km
více »
Nový Bydžov
Město
Nový Bydžov leží ve Východních Čechách, západním směrem od města Hradec Králové. Město je založeno na pravém břehu řeky Cidliny. Město se rozkládá v oblasti České Tabule. Okolí města tvoří mírně zvlněná krajina.…
3.4km
více »
Nový Bydžov - radnice
Radnice
Nepřehlédnutelná novogotická radnice, na jihozápadní straně náměstí, byla postavena v letech 1862-65 dle plánů chlumeckého zámeckého architekta Josefa Míči. Postavena byla na místě původní renesanční radnice a ved…
3.5km
více »
Nový Bydžov - městské muzeum
Muzeum
Secesní budova spořitelny a muzea byla postavena v letech 1905-1907 podle plánů J. Vejrycha. Historie muzea však spadá již do roku 1888, kdy bylo založeno. Prazákladem muzejních sbírek se stalo několik vzácných památek, které byly po staletí uchovávány ve staré radnici. V roce 1907 se muzeum přestěhovalo do druhého patra v nově postavené budově městské spořitelny, kde sídlí…
3.5km
více »
Nový Bydžov - kostel sv. Vavřince
Kostel
Nový Bydžov - Kostel sv. Vavřince je nejstarší dochovanou stavbou ve městě, založen byl se vznikem města v letech 1305 - 11, tehdy byl zasvěcen Matce Boží. Původně gotická stavba byla barokně upravována nejprve kolem roku 1680, později ještě v roce 1772. Přilba věže je z roku 1818, kdy byla upravena po požáru, který město postihl v roce 1817. Kostel je trojlodní kamennou…
3.6km
více »
Smidary
Zámek
Městečko Smidary se nachází 7 km severně od Nového Bydžova. Dostupné je buď autobusem a nebo železnicí ze stanice Smidary na trati Chlumec nad Cidlinou - Ostroměř
Zámek je nevyužívaný, veřejnosti nepřístupný a …
3.6km
více »
Loučná Hora - dřevěný kostel sv. Jiří
Tipy na výlet
Při toulkách po Novobydžovsku se můžeme zastavit v obci Loučná Hora, která se nalézá cca 2 km severovýchodně od Smidar. To co nás láká je dřevěný kostel sv. Jiří. Historie kostela v Loučné Hoře sahá do 14. století…
3.7km
více »
Nový Bydžov - kostel sedmibolestné Matky Boží
Kostel
Při popisovaní tohoto sakrálního objektu jsem byl celkem v koncích… Některé zdroje ho uvádějí jako kostel sedmibolestné Panny Marie, další jako kostel Nanebevzetí Panny Marie a třetí možností je hřbitovní kaple Sedmibolestné Panny Marie, o možnosti další naštěstí nevím ….. Jasné je, ale to, že postaven byl v letech 1898-1901 dle plánů architekta Josefa Mockera, stavbu…
4km
více »
Smidarská lhota
Vesnice
Smidarská lhota - první zmínky o obci jsou již z poloviny 12. století. Na upravené návsi stojí Památník obětí první světové války postavený v roce 1922 a socha ukřižovaného Krista s letopočtem 1803. Na kraji obce …
4.2km
více »
Cidlina
Řeka
Pramen: Krkonoše - Lomnice nad Popelkou
Délka toku (sjízdné) v km: 76
má většinu jezů nesjízdných, které zpomalují plavbu a má řadu náhonů, které je vhodné využít při nedostatku vody. Vodu využívají závody - m…
4.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Chotělice - zámek
Zámek
Chotělice - obec severně od Smidar, která je prvně písemně doložena v roce 1376 ve spojitosti s Kunešem z Chotělic. Již v té době zřejmě v Chotělicích bývala tvrz s dvorem a mlýnem. Poslední zmínka o chotělické tv…
5km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
12.4km
více »