Zaniklá tvrz ve Svinišťanech

Dnes jsou Svinišťany pouhou místní částí Dolan, ale dříve tomu bývalo jinak, neboť svého času měla tato ves vlastní tvrz, na níž sídlili zdejší zemané. První zmínku o existenci vsi nalezneme k roku 1418, kdy náležela chvalkovickým vladykům Bavoru a Petrovi, synům nebožtíka Jana Švába. V roce 1512 pak připadly koupí k Hradci Králové, jemuž náležely do roku 1530. V letech 1539-1547 patřily k Jaroměři, aby se roku 1548 staly samostatným statkem vladyků z Hustířan.

Stejně jako u mnoha jiných tvrzí nevíme jak dobu jejího vzniku, tak osobu, jež se o její vybudování zasloužila. Uvažuje se, že stavitelem svinišťanské tvrze mohl být Zdeněk Chvalkovský z Hustířan, který zde seděl v roce 1568 a žil do roku 1573. O existenci zdejší tvrze se však mnoho informací nedochovalo. Například v listině z 21. července 1548, v níž Jan z Pernštejna prodal Svinišťany Lidmile z Gerštorfu, vdově po Janu Chvalkovském z Hustířan, se hovoří o tomto místě jako o vsi s rybníkem, "takž jakž to někdy obec města Jaromíře držela a králi deskami zemskými postoupila, od kteréhož zase smlouvou trhovou na Pernšteina přešlo" a o tvrzi v ní není ani slovo, z čehož můžeme usuzovat, že vznikla až po sepsání tohoto dokumentu. V roce 1615 měl na tvrzi sedět Václav starší Bukovský z Hustířan a po něm Václav Záruba z Hustířan. Naposledy byla tvrz zmíněna roku 1623, kdy byl statek zkonfiskován Václavu Zárubovi z Hustířan. Ten byl odsouzen k manství, ale na svinišťanský statek nepřijal léno, a tak byl přisouzen královské komoře. V roce 1638 byl pak prodán, když byly odmítnuty nároky Hertvíka Záruby, Ferdinandu Rudolfovi hraběti Lažanskému z Bukové za 19 000 zlatých rýnských a za Dobřenských z Dobřenic byl statek kolem roku 1665 připojen opět ke Chvalkovicím a v roce 1798 (někdy se nesprávně uvádí rok 1792, tehdy však zakoupil pouze náchodské panství, jehož se stal vlastníkem) byl přikoupen zaháňským vévodou Petrem Bironem k náchodskému panství.

Již v 17. století se stala tvrz součástí panského dvora, čímž se postupně měnila různými přestavbami a bouráními, aby nakonec areál hospodářského dvora dosáhl takové velikosti, jaká je zaznamenána v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA440018400). Ten byl ještě ve 2. polovině 19. století doplněn jednou zděnou budovou, což je zaznamenáno v reambulaci stabilního katastru z roku 1876 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_7480_3). Od té doby se zde mnoho nezměnilo. Během pozemkové reformy ve 20. letech 20. století zůstal zdejší panský dvůr zbytkovým statkem o výměře 63,8 ha (původně měl 272 ha půdy, ale většina byla rozdělena mezi rolníky ze 13 obcí a 1 osobu ze Sebuče), jenž byl přidělen do pachtu Zemskému stavebnímu fondu, veřejnému fondu pro úpravu řek. Po roce 1948 byl majetkem státních statků, kdy se v jednopatrové budově přestavěného panského sídla nacházely kanceláře a byty, a v roce 1985 byla větší část bývalé tvrze i panského dvora zbořena JZD Dolany, aby se stojící zbytek stal následně soukromým vlastnictvím. Tyto změny jsou jasně viditelné ze srovnání leteckých měřicích snímků z let 1975 a 2000 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1975.JARM11.24285 a https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.2000.JARM10.02531).

Ohledně vzhledu tvrze bude nejlépe citovat z velmi zasvěceného díla "Encyklopedie českých tvrzí. III. díl. S-Ž" z roku 2005, v němž se píše následující: "Renesanční tvrz se nacházela v jihozápadní části dvora. Bývala to dvoukřídlá pravoúhlá stavba, patrně kdysi s hrázděným prvním patrem. Delší jižní křídlo bylo podle pamětníků celé podsklepeno, tyto valeně klenuté sklepy byly i propojeny. Západní křídlo končilo u dnešního vstupu do dvora. Nikdy se zde nenacházely hospodářské prostory, účel byl vždy obytný a správní. Výrazná přestavba objektu proběhla přibližně před sto lety, v posledních letech zde byly kanceláře, místní knihovna a tři samostatné byty. V místech zničené hlavní části tvrze se dnes nachází dvojdomek čp. 58 a 59. Částečně zachovalý je východní konec jižního křídla, dnes původní čp. 11. Zde jsou dochovány obvodové kamenné zdi 85 cm silné, výjimku tvoří mladší jižní zeď. Mírně zkosený zbytek sídla dosahuje rozměrů 16 x 8 až 8,5 m. V prostoru mezi čp. 11 a novostavbou se nacházela kuchyně. Hlavním pozůstatkem tvrze je však zachovalý valeně klenutý sklep o rozměrech 8,4 x 5,9 m s přilehlou chodbou a dodatečným schodištěm. Na západním konci je zazděn vstup do zbořených sklepů."

Zaniklá tvrz ve Svinišťanech na mapě