Zborov – požární nádrž

V dřívějších dobách, když se obydlí více stavěly ze dřeva, docházelo často k požárům. Aby se obyvatelé před těmito pohromy bránili, kde bylo možné, zřizovali nějaké vodní nádrže, rezervoáry či jímky k zachycení vody, která pak pomáhala k hašení požárů.

Leckdy tak dodnes můžeme na návsích najít nějaké rybníčky, které přežily do dnešních časů. Nakonec každá větší obec má dodnes družstvo dobrovolných hasičů, které by mělo zasáhnout v případě nějaké katastrofy, ale navíc se i stará o povznesení kultury a společenského života.

Kde nebylo na požární rybníček dost místa, najde se alespoň nějaká menší nádrž, kde se dá voda pro krajní potřebu načerpat. Špatně se takový rybník staví většinou někde na kopci, takže pak už je ten zásobník vody skutečně menší.

Při bližším pohledu nijak zvláštní požární nádrž můžeme najít i ve Zborově v Zábřežské vrchovině. Vesnička je ve vrcholové části vrchoviny, které se tu říká Drozdovská. Dominantou obce je 603 m vysoký Háječek, na kterém mají dokonce i lyžařský svah.

A čím že je tedy nádržka zhruba trojúhelníkového tvaru tak výjimečná? Asi málo kdo by očekával fakt, že každoročně koncem jara přes celé léto je její hladina pokrytá hustým porostem leknínů, nejspíše druhu leknín bílý (Nymphaea alba). Jak uvádí odborná literatura, lekníny rostou od tropů po teplejší oblasti mírného pásma. Takže z toho vyplývá, že i 500 m nadmořské výšky je u nás teplejší oblast.

Ač jsou u nás lekníny chráněné, tady ve Zborově se zdá, že zas tak ohrožené nejsou, každopádně pokud přes Zborov jedu na kole (z údolí), vždycky se tu zastavím. On ten kopec, jak se tu občas říká Masná hora (jezdí se časovka do Horních Studének) je přeci jen poněkud otravný, tak důvod k zastávce je vždy příjemný.