Ždánice - Vrbasovo muzeum

Trošku utajenou, ale o to zajímavější, atrakcí dvouapůltisícového městečka Ždánice, ležícího v okrese Hodonín, je místní regionální muzeum, pojmenované po svém zakladateli, učiteli Jakubu Vrbasovi. Najdeme ho v přízemí jednoho z křídel zdejšího renesančního zámku a jedná se o muzeum, které musí snad každého velmi příjemně překvapit. Jeho návštěvníky čeká za vstupné ve výši 30,- Kč sympatická průvodkyně, celkem jedenáct místností o ploše téměř 320 metrů čtverečných a více než 3.000 exponátů (některé informační prameny „vyhrožují“ dokonce množstvím téměř dvojnásobným). Pozoruhodnou stálou expozici většinou doplňuje nějaká krátkodobá výstava a doba prohlídky, při níž se návštěvníci muzea dozví rovněž základní informace o historii města i ždánického zámku, je přibližně 60 minut. A musí být dosti problematické se do té hodiny vejít, protože naší skupině se to tedy rozhodně nepodařilo … možná i proto, že část expozice je věnována rodině Seidlů, která je úzce spojena i s částí dějin „našeho“ Šumperka.

Zámecké muzeum tedy bylo založeno místním učitelem a historikem Jakubem Vrbasem a základ jeho první expozice – tehdy spíše ještě soukromé sbírky - tvořily nálezy ždánického notáře a uznávaného archeologa Martina Kříže. Dnes můžeme v muzeu lehce získat pocit, že je zde až přeexponátováno; přitom mnohé další sbírkové předměty jsou uloženy v muzejním depozitáři či v soukromých prostorách. A protože i místní obyvatelé nosí „svému“ muzeu nové a nové dary, má obec, která je provozovatelem Vrbasova muzea, zájem i o 1. zámecké patro, aby mohly být výstavní prostory rozšířeny. Přitom v době, kdy byla první sbírka veřejnosti zpřístupněna – tedy v roce 1938 – zabrala jen dvě místnosti Vrbasova domu v Servítkách. Po dvou letech se ždánické muzeum slavnostně otevřelo ve dvou sálech tzv. Staré Radnice na Hrubé straně, která snad pochází již z roku 1565. No a nedlouho po skončení II. světové války (oficiální otevření v říjnu 1946) se stěhuje do přízemních prostor ždánického zámku a doplňují ji různé předměty z prostor zámku a zámecké vily.

Součástí muzea je také někdejší nárožní zámecká kaple z roku 1539, která je zachována – v lehce pozměněné podobě – na původním místě. Tady probíhaly svého času např. svatební obřady zdejší šlechty. V archeologické expozici se nalézají nejbohatší a nejcennější sbírky v celém hodonínském okrese … a je to také jediné místo, kde se nesmí fotografovat. Najdeme zde vykopávkové nálezy z období od mladší doby kamenné až po vrcholný středověk (velmi zajímavá je např. sbírka částí renesančních kachlí). V muzeu můžeme vidět také cechovní prapory a korouhve, velkou sbírku motýlů (v regionu se údajně i dnes vyskytuje téměř 70 % všech motýlích druhů, žijících na území ČR), lovecké trofeje nebo desítku pohyblivých modelů, např. staré vesničky s obecní pastouškou a mlýny, parních strojů, vč. lokomobilu, nebo větrného motoru.

K výše uvedenému musíme přidat krásné kusy nábytku, sbírku soch, obrazů a keramiky místních rodáků, mj. Ladislava Znoje, Karla Zouhara a Františka Chalabaly. Posledně jmenovaný je i jedním z autorů zmíněných pohyblivých modelů. Součástí technického oddělení je i funkční hodinový stroj z věže místního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zmínit musíme rovněž expozici spojenou s folklorní tradicí ve Ždánicích, sbírku historických domácích spotřebičů (pračky, žehličky, šicí stroje aj.) nebo sbírky velikonočních kraslic i sakrálních předmětů. V panském oddělení se dozvíme něco nejen o podnikatelské rodině Seidlů, která zámek také vlastnila, ale také o spojitosti Ždánic s generálem Laudonem. Pozoruhodná je rozhodně sbírka v keramickém oddělení či Napoleonské oddělení s částí kmene z „Napoleonovy lípy“, u které bylo 4. prosince 1805 uzavřeno příměří mezi Napoleonem a Františkem I. Nechybí ani numismatická sbírka, historické i domorodé zbraně nebo pískovcové náhrobní kameny, pocházející ze 16. století. Samostatné výstavy pak neprobíhají jen v zámeckém muzeu (v současnosti jsou zde k vidění dětské historické hračky), ale také v prostorách nedaleké Seidlovy vily, kde se nachází také Síň sportu.

Vrbasovo muzeum ve Ždánicích je otevřeno v období duben až říjen, a to denně kromě pondělí, v období listopad až březen odpadnou také víkendy a v dubnu soboty. Běžná otevírací doba je od 9:00 do 16:00 hod., výjimkou bývají víkendy a svátky, kdy se začíná až v 10:00 hod., což kompenzují prázdninové volné dny, kdy se zavírá až v 16:30 hod. Na 30,- Kč vstupného pak ušetří děti, studenti, důchodci nebo ZTP, kteří to mají za polovinu, a děti do 6 let nebo pedagogický dozor; ti vstupují zcela zdarma. Koupit si zde rovněž můžeme různé publikace i pohledy, ani jeden však není skutečně „muzejní“ (tento nedostatek nahrazuje pěkný prospektík i publikace o napoleonské Moravě).

Vrbasovo muzeum se nachází na ždánické adrese Zámek 1. Někomu mohou muzejní sály připomínat tak trošku vetešnictví nebo art antikvariát, ale určitě je to vetešnictví velmi milé. A navíc, ne každý den se můžeme setkat s bankovkou dosti zvláštní nominální hodnoty 100.000.000.000 (slovy sto miliard).

Zcela na závěr alespoň pár slov o zakladateli muzea. Učitel a historik Jakub Vrbas (*1858 Klobouky u Brna, +1952 Ždánice) byl sběratelem lidových písní, říkadel a koled z oblasti Ždánicka, Kloboucka a Břeclavska. Současně velmi usiloval o zachování lidového kroje, tance i dalších lidových tradic a ve svém domě shromažďoval různé vykopávky, starožitnosti a výtvory lidového umění. Tuto sbírku později daroval muzeu ve Ždánicích. Vrbas úzce spolupracoval s JUDr. Martinem Křížem, za jehož spoluúčasti vydal roku 1898 vlastním nákladem svou první knihu (Dějiny městečka Ždánic). I jeho další díla jsou pak zaměřena na místa jeho narození i skonu. Ještě ve věku téměř 90 let dokázal zorganizovat velkou Jubilejní slavnost obce k 500. výročí povýšení Ždánic na městečko. Muzeum je důkazem toho, že žďáničtí občané stále ctí Vrbasova slova: „Pozlatit by se měly každé ruce, které zachraňují v obcích staré památky.“