Železný most přes Labe z Opatovic nad Labem do Vysoké nad Labem
Vzhledem k tomu, že ves Vysoká nad Labem byla nejspíše založena opatovickými benediktýny, tak musela být spojena s vlastním klášterem nějakou cestou přes Labe. V raném středověku šlo nejspíše o pouhý brod, ale vyloučit se nedá ani dřevěné přemostění, protože klášter byl v době svého rozkvětu velmi bohatým a náleželo mu celé širé okolí. Problémem však byly časté povodně, takže pokud nějaký most mezi oběma vesnicemi existoval, tak musel být mnohokrát opravován nebo vybudován úplně znovu.
Časem však byla řeka několikrát upravena, zejména když byl vybudován nový jez, a tak se o žádném přemostění Labe v těchto místech nehovoří. Důkazem jeho neexistence by mohla být indikační skica stabilního katastru obce Opatovic z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Roberta Tiefa a geometra 3. třídy Michaela Černowitze (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR311018400), kde po něm není stopa, ale stabilní katastr obce Vysoké z téhož roku od adjunkta 2. třídy Josepha Scheny a geometra 3. třídy Michaela Lensche obsahuje jak zakreslený tzv. nový Opatovický jez (starý dřevěný Opatovický jez se protrhl při katastrofální povodni v roce 1784 a nový byl dokončen roku 1787, přičemž k jeho současné proměně došlo v letech 1954-1959), který kresbou připomíná mostní konstrukci bez pilířů (z čehož bychom mohli hádat, že se na druhou stranu řeky chodívalo přes něj - pokud byla uzavřena vrata uprostřed, jimiž se proplouvalo; viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR523018400), tak linii, jež může být jak brodem, tak přívozem, ale ne kyvadlovým, neboť ten má v těchto mapových dílech jiný symbol. Takže není jisté, jak tomu vlastně bylo. Navíc tento nový Opatovický jez byl později stržen velkou vodou a jeho náhradu vybudoval pouhý mlynář Sokol, přičemž náklad na něj dělal 129 575 zlatých a 21 krejcarů. Řešení by mohl přinést záznam vysoké obecní kroniky, v níž se píše:
"Až do roku 1885, kdy byl postaven k Opatovicům přes Labe železný most (viz. toto), nad splavem se převáželo. V letech 1883 byl zde zaměstnán Josef Rumplík, nyní hajný v pensi, který vzpomínky na splav nám často vypravuje.
Nad splavem byla prámice, na které se převážely vozy i s koňmi. Platilo se z koně 6 kr. a 2 krejcary z osoby. Kromě toho byly loďky na převážení osob. Za převoz jedné jedné osoby se brávalo 4 kr., z trakaře 4 kr., z nuše 2 kr. V zimě se led stále prosekával, ač se také vypravuje, že se jezdilo po ledě. Dohled nad splavem měl správce Jan Helvinger. Peníze se jemu odesílaly a on je odváděl na ředitelství panství na Chvojně".
Jiné věci se dozvíme o zdejším převoznictví v článku "Stará komunikace v Opatovicích n. Lab.", jenž vyšel ve vlastivědném sborníku "Krajem Pernštýnův" v červnu 1924 a sepsala ho PhDr. E. Nohejlová podle vyprávění J. Pleskota. V něm se mj. dočteme:
"S Vysokou bylo spojení přes labská ramena dvěma převozy: opatovický byl na nynějším jezeře v »Tůni«; stavení stálo na poli p. V. Beneše. Poslední opatovický převozník Kadeřávek po zrušení převozu nynější úpravou nového Labe domovní stavení rozbořil a vystavěl novou chalupu, nynější čís. 60 v Opatovicích, ke které koupil od parceláře, lieutenanta Šustra, as 20 měr pole. Pole, které bylo u přívozu, Kadeřávek prodal p. Morávkovi a p. Benešovi.
Vysocký převoz se též octl na suchu. Stavení převozu však stálo až do r. 1918, kdy shořelo. Do r. 1883 se převáželo na splavě po prámu, který byl uvázán na dva řetězy a posunoval se klikou. V r. 1883 byla vystavěna okresní silnice a železný labský most, takže nyní jest s Vysokou pohodlné spojení."
Výše zmíněná slova jsou však v rozporu s předem zmíněnými mapovými díly, a tak vlastně s určitostí toho mnoho nevíme. Navíc byla tato místa tolikrát různými pracemi upravena a zregulována (regulace v úseku Vysoká nad Labem - Opatovice nad Labem - Bukovina nad Labem byla dokončena roku 1926), že nevíme ani to, jak to tu vlastně původně vypadalo. Dlouhá léta zde provozované splavování dřeva však vylučuje, že by zde mohl most být, neboť mezi splavem a mostem by bylo na vorech na tak krátké vzdálenosti složité proplout bez úhony a most by byl zároveň touto plavbou ohrožen.
Takže vycházejme z toho, že se v těchto místech žádné přemostění nevyskytovalo (v některých dobových zdrojích z počátku 19. století se však o mostu mezi oběma obcemi hovoří, ale mohlo jít o záměnu Opatovic s jinou stejně znějící obcí či o nějaký jiný omyl), alespoň ne v 19. století. Prvním mostem přes Labe se stal v těchto místech ocelový most podle Neuvilleovy soustavy o 3 polích (1 o 60 m a 2 o 30 m rozpětí) a 2 kamenných pilířích a náklad na něj dosáhl 55 470 zlatých. K jeho zprovoznění došlo 26. května 1884 po zatěžkávací zkoušce na vedlejším inundačním poli, jíž se zúčastnili mj. vrchní zemský inženýr Josef Mayer, inženýr Karl Gabriel ze sobotínských železáren, zemský poslanec František Morávek, tajemník okresního výboru Josef Herberger a mnozí další, kteří se vybudování mostu nějakým způsobem účastnili. Prohnutí tehdy činilo 6,5 mm a nejvyšší povolená hmotnost byla 60 q. Aby nedošlo k nějakému neštěstí, byly přes něj zakázány vojenské pochody a rychlé jízdy. Na okraji mostu pak byl zřízen mýtný domek. Po zrušení mostního mýta poté sloužil k bydlení okresního cestáře. Ve své době byl unikátní stavbou, takže jeho plány byly prezentovány na Výstavě architektury a inženýrství, jež se uskutečnila na pražském Výstavišti roku 1898.
Strategičnosti mostu si povšimla rovněž československá armáda, když zde 23. srpna 1936 konala manévry a ve svých plánech počítala v případě války s jeho vyhozením do povětří. Žádný válečný konflikt ani jiná závažná situace tomuto mostu, mnohdy zaplavovanému velkou vodou, naštěstí mnoho neublížily, takže jeho konstrukce sloužila až do 90. let 20. století. Tehdy se zjistilo, že je ve velmi špatném stavu a hrozilo dokonce její zřícení (jedna z posledních oprav proběhla roku 1975), a tak došlo v letech 1995-1996 k likvidaci původní konstrukce a její náhradě za novou, kterou vybudovala firma Dosta Exmost. Nový most o nosnosti 25 tun (původní měl pouze 1,5 tuny) se širší vozovkou a lávkou pro pěší byl zkolaudován 29. dubna 1996. Celkové náklady na likvidaci původní konstrukce a stavbu nového mostu dosáhly necelých 15 milionů Kč a podělily se o něj: Elektrárny Opatovice, obecní úřad ve Vysoké nad Labem a stát prostřednictvím SIÚ. Změny oproti původnímu stavu si všimli lidé téměř okamžitě, protože se most začal prohýbat více než jeho předchůdce. První rekonstrukcí prošlo toto nové přemostění již v roce 2010. Není tedy pravda, že se jedná o původní konstrukci, jak se ještě dnes často někde mnohokrát tvrdí. Na závěr je ještě třeba zmínit to, že nedaleko mostu seskočila v noci ze 3. na 4. dubna 1944 paraskupina BARIUM a přes něj prošlo od února 1945 několik transportů válečných zajatců. Na závěr dodejme, že v případě rozvodnění Labe se přes něj nedá dostat, buďto se ocitne pod vodou on sám nebo přístupové silnice od obou výše jmenovaných obcí.
Časem však byla řeka několikrát upravena, zejména když byl vybudován nový jez, a tak se o žádném přemostění Labe v těchto místech nehovoří. Důkazem jeho neexistence by mohla být indikační skica stabilního katastru obce Opatovic z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Roberta Tiefa a geometra 3. třídy Michaela Černowitze (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR311018400), kde po něm není stopa, ale stabilní katastr obce Vysoké z téhož roku od adjunkta 2. třídy Josepha Scheny a geometra 3. třídy Michaela Lensche obsahuje jak zakreslený tzv. nový Opatovický jez (starý dřevěný Opatovický jez se protrhl při katastrofální povodni v roce 1784 a nový byl dokončen roku 1787, přičemž k jeho současné proměně došlo v letech 1954-1959), který kresbou připomíná mostní konstrukci bez pilířů (z čehož bychom mohli hádat, že se na druhou stranu řeky chodívalo přes něj - pokud byla uzavřena vrata uprostřed, jimiž se proplouvalo; viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR523018400), tak linii, jež může být jak brodem, tak přívozem, ale ne kyvadlovým, neboť ten má v těchto mapových dílech jiný symbol. Takže není jisté, jak tomu vlastně bylo. Navíc tento nový Opatovický jez byl později stržen velkou vodou a jeho náhradu vybudoval pouhý mlynář Sokol, přičemž náklad na něj dělal 129 575 zlatých a 21 krejcarů. Řešení by mohl přinést záznam vysoké obecní kroniky, v níž se píše:
"Až do roku 1885, kdy byl postaven k Opatovicům přes Labe železný most (viz. toto), nad splavem se převáželo. V letech 1883 byl zde zaměstnán Josef Rumplík, nyní hajný v pensi, který vzpomínky na splav nám často vypravuje.
Nad splavem byla prámice, na které se převážely vozy i s koňmi. Platilo se z koně 6 kr. a 2 krejcary z osoby. Kromě toho byly loďky na převážení osob. Za převoz jedné jedné osoby se brávalo 4 kr., z trakaře 4 kr., z nuše 2 kr. V zimě se led stále prosekával, ač se také vypravuje, že se jezdilo po ledě. Dohled nad splavem měl správce Jan Helvinger. Peníze se jemu odesílaly a on je odváděl na ředitelství panství na Chvojně".
Jiné věci se dozvíme o zdejším převoznictví v článku "Stará komunikace v Opatovicích n. Lab.", jenž vyšel ve vlastivědném sborníku "Krajem Pernštýnův" v červnu 1924 a sepsala ho PhDr. E. Nohejlová podle vyprávění J. Pleskota. V něm se mj. dočteme:
"S Vysokou bylo spojení přes labská ramena dvěma převozy: opatovický byl na nynějším jezeře v »Tůni«; stavení stálo na poli p. V. Beneše. Poslední opatovický převozník Kadeřávek po zrušení převozu nynější úpravou nového Labe domovní stavení rozbořil a vystavěl novou chalupu, nynější čís. 60 v Opatovicích, ke které koupil od parceláře, lieutenanta Šustra, as 20 měr pole. Pole, které bylo u přívozu, Kadeřávek prodal p. Morávkovi a p. Benešovi.
Vysocký převoz se též octl na suchu. Stavení převozu však stálo až do r. 1918, kdy shořelo. Do r. 1883 se převáželo na splavě po prámu, který byl uvázán na dva řetězy a posunoval se klikou. V r. 1883 byla vystavěna okresní silnice a železný labský most, takže nyní jest s Vysokou pohodlné spojení."
Výše zmíněná slova jsou však v rozporu s předem zmíněnými mapovými díly, a tak vlastně s určitostí toho mnoho nevíme. Navíc byla tato místa tolikrát různými pracemi upravena a zregulována (regulace v úseku Vysoká nad Labem - Opatovice nad Labem - Bukovina nad Labem byla dokončena roku 1926), že nevíme ani to, jak to tu vlastně původně vypadalo. Dlouhá léta zde provozované splavování dřeva však vylučuje, že by zde mohl most být, neboť mezi splavem a mostem by bylo na vorech na tak krátké vzdálenosti složité proplout bez úhony a most by byl zároveň touto plavbou ohrožen.
Takže vycházejme z toho, že se v těchto místech žádné přemostění nevyskytovalo (v některých dobových zdrojích z počátku 19. století se však o mostu mezi oběma obcemi hovoří, ale mohlo jít o záměnu Opatovic s jinou stejně znějící obcí či o nějaký jiný omyl), alespoň ne v 19. století. Prvním mostem přes Labe se stal v těchto místech ocelový most podle Neuvilleovy soustavy o 3 polích (1 o 60 m a 2 o 30 m rozpětí) a 2 kamenných pilířích a náklad na něj dosáhl 55 470 zlatých. K jeho zprovoznění došlo 26. května 1884 po zatěžkávací zkoušce na vedlejším inundačním poli, jíž se zúčastnili mj. vrchní zemský inženýr Josef Mayer, inženýr Karl Gabriel ze sobotínských železáren, zemský poslanec František Morávek, tajemník okresního výboru Josef Herberger a mnozí další, kteří se vybudování mostu nějakým způsobem účastnili. Prohnutí tehdy činilo 6,5 mm a nejvyšší povolená hmotnost byla 60 q. Aby nedošlo k nějakému neštěstí, byly přes něj zakázány vojenské pochody a rychlé jízdy. Na okraji mostu pak byl zřízen mýtný domek. Po zrušení mostního mýta poté sloužil k bydlení okresního cestáře. Ve své době byl unikátní stavbou, takže jeho plány byly prezentovány na Výstavě architektury a inženýrství, jež se uskutečnila na pražském Výstavišti roku 1898.
Strategičnosti mostu si povšimla rovněž československá armáda, když zde 23. srpna 1936 konala manévry a ve svých plánech počítala v případě války s jeho vyhozením do povětří. Žádný válečný konflikt ani jiná závažná situace tomuto mostu, mnohdy zaplavovanému velkou vodou, naštěstí mnoho neublížily, takže jeho konstrukce sloužila až do 90. let 20. století. Tehdy se zjistilo, že je ve velmi špatném stavu a hrozilo dokonce její zřícení (jedna z posledních oprav proběhla roku 1975), a tak došlo v letech 1995-1996 k likvidaci původní konstrukce a její náhradě za novou, kterou vybudovala firma Dosta Exmost. Nový most o nosnosti 25 tun (původní měl pouze 1,5 tuny) se širší vozovkou a lávkou pro pěší byl zkolaudován 29. dubna 1996. Celkové náklady na likvidaci původní konstrukce a stavbu nového mostu dosáhly necelých 15 milionů Kč a podělily se o něj: Elektrárny Opatovice, obecní úřad ve Vysoké nad Labem a stát prostřednictvím SIÚ. Změny oproti původnímu stavu si všimli lidé téměř okamžitě, protože se most začal prohýbat více než jeho předchůdce. První rekonstrukcí prošlo toto nové přemostění již v roce 2010. Není tedy pravda, že se jedná o původní konstrukci, jak se ještě dnes často někde mnohokrát tvrdí. Na závěr je ještě třeba zmínit to, že nedaleko mostu seskočila v noci ze 3. na 4. dubna 1944 paraskupina BARIUM a přes něj prošlo od února 1945 několik transportů válečných zajatců. Na závěr dodejme, že v případě rozvodnění Labe se přes něj nedá dostat, buďto se ocitne pod vodou on sám nebo přístupové silnice od obou výše jmenovaných obcí.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.159, 15.809)
Poslední aktualizace: 13.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Vysoká nad Labem
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Železný most přes Labe z Opatovic nad Labem do Vysoké nad Labem
Opatovický splav
Jez
Původní splav byl vybudován na suchu Vilémem z Pernštejna, který chtěl labskou vodou zavlažit písčiny 3 hodiny dlouhé a 1 ½ hodiny široké mezi Opatovicemi nad Labem a Semínem a napájet řadu nově zřízených rybníků.…
0.1km
více »
Vysoká nad Labem - železný most
Most
Železný most u Vysoké nad Labem byl postaven již v roce 1883 a veřejnosti slouží po několika opravách dodnes. Někdy je chybně označován za stavbu spojenecké pomoci po 2. sv. válce, jako např, most „Klapák“ přes Or…
0.1km
více »
jez u Vysoké nad Labem
Jez
Romantické a odpočinkové místo se nalézá, u jezu na Labi, u Vysoké nad Labem. Jez je v těchto místech doložen již v roce 1513 v souvislosti se stavbou Opatovického kanálu, který dal vybudovat Vilém z Pernštejna.
…
0.1km
více »
Golf Resort Kunětická Hora
Golf
Golf Resort Kunětická Hora je multifunkčním Sportovním areálem, který nabízí různé možnosti sportovně – rekreačního vyžití. Nachází se u obce Dříteč, mezi krajskými městy Pardubice a Hradec Králové, v rekreační a …
0.3km
více »
Kamenný kříž při cestě k mostu přes Labe u Vysoké nad Labem
Kříž
Některé lidové povídačky tvrdí, že se v těchto místech, zvaných od dávna jako Malá strana, nacházel dřevěný křížek, ale ani v jednom z dochovaných kartografických děl o něm není ani zmínky, ať již jde o I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113), či indikač…
0.3km
více »
Vysoká nad Labem
Vesnice
Vysoká nad Labem - obec vzniklá hluboko v minulosti na levém břehu Labe jižně od soutoku Labe s Orlicí. První písemná zmínka je dochována z roku 1073 v souvislosti s Opatovickým Klášterem, jemuž po několik století výnosem krále Vratislava II. obec patřila. Obec hrála významnou úlohu i v husitských válkách a je místem zasnoubení císaře Františka Josefa I. a císařovny rakouské.…
0.9km
více »
Jak vznikla a odkud vzala své jméno Vysoká nad Labem
Zajímavost
Soudí se, že název této obce je odvozen od její polohy. Jedna z pověstí hovoří o tom, že na kopci zvaném jako "Podzámčí" založil svoji tvrz jakýsi šlechtic, jenž daroval několika svým věrným poddaným les jižně od …
1km
více »
Vysoká nad Labem
Vesnice
Toto místo patří k lokalitám, jež byly osídleny již v době kamenné. Podle lidové tradice tu stávala tvrz, ale její existence se jeví jako problematická. Dlouhou dobu se tvrdilo, že první zmínka o obci je z roku 10…
1.1km
více »
Pamětní deska výsadku "Barium" ve Vysoké nad Labem
Památník
Tříčlenná skupina Barium byla vysazena v noci ze 3. na 4. dubna 1944 u Vysoké nad Labem. Jejím velitelem byl štábní kapitán Josef Šandera ("Velký Josef"), radiotelegrafistou poručík Josef Žižka ("Malý Josef") a šifrantem poručík Tomáš Býček. Po počátečních obtížích, kdy většina v Londýně obdržených adres selhala, se jim nakonec podařilo navázat spojení s domácím odbojem v Hradc…
1.2km
více »
Hřbitov ve Vysoké nad Labem
Hřbitov
Od nepaměti byli občané této vsi přifařeni k opatovickému benediktýnskému klášteru, který byl zároveň jejím zakladatelem a původním vlastníkem. V roce 1421 byl klášter dobyt a vypálen husity, ale Vysoká nad Labem …
1.2km
více »
Kamenný kříž a zvonička proti škole ve Vysoké nad Labem
Kříž
Zvonička v podobě dřevěné rozsochy s kruhovou stříškou byla postavena přes silnici naproti škole 11. srpna 1874, kdy byla na ni použita dubová kláda z místního lesa. Zvonek byl obstarán díky sbírce mezi místními občany a zvonilo se jím nejen při pohřbech, ale též klekání a někdy i při různých slavnostních událostech. Tento zvon, který byl na plášti ozdoben reliéfem Ukřižovaného…
1.2km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce ve Vysoké nad Labem
Pomník
Stejně jako jinde, tak i ve Vysoké nad Labem přinesla 1. světová válka mnoho neštěstí, smutku, odříkání i materiálních škod, jež byly způsobeny též velkým množstvím různých rekvizicí. Nejhorším však bylo pro zdejš…
1.2km
více »
Opatovice nad Labem - Socha sv. Jána Nepomuckého
Socha
Opatovice nad Labem, druhá najväčšia obec v Pardubickom kraji, je obcou s bohatou históriou. V najstaršej písomnej zmienke sa Opatovice n.Labem spájajú s bývalým, dnes už neexistujúcim opatovickým kláštorom. Hlavnou dominantnou pamiatkou obce je kostol zasvätený sv.Vavřincovi. Jednou z ďalších zaujímavých pamiatok je baroková kamenosochárka plastika - socha sv. Jána Nepomuckého, jedného z najobľúbenejších svätcov v Českej republike. Socha svätca "stojí" na zdobenom hranolovitom podstavci. V jeho čelnej…
1.4km
více »
Roudnička
Vesnice
Roudnička - obec jižně od centra HK v údolí mezi kopcem sv. Jana a lesnatým návrším, které jí odděluje od Vysoké n. L. Ves byla založena pravděpodobně v 11. století řádem opatovických Benediktýnů. Od roku 1421, kdy byl opatovický klášter vypálen a opuštěn, patřila obec, s kratšími přestávkami, městu Hradec Králové. Za třicetileté války byla obec zpustošena a některé usedlosti…
1.5km
více »
Potok Biřička s Petrofovými jezery počátkem jara
Fotogalerie
Tato místa na potoku Biřičce, původně známém jako Černý potok, sloužila vždy jako soustava malých jezírek, z nichž první část se nachází na královéhradeckém a druhá na vysockém katastru. Jejich původ není příliš z…
1.6km
více »
Opatovice nad Labem - Zvonice a památný strom
Zvonice
Opatovice nad Labem patria do Svazku obcí pod Kunětickou horou, obcí na území okresu Pardubice v severozápadnej časti Pardubického kraja. Hlavnou pamiatkou obc…
1.6km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Rozhledna Milíř na okraji Hradeckých lesů
Rozhledna
Nechci úvodním obrázkem mást, proto musím předeslat, že na Milíři, kopci u Vysoké nad Labem, zatím žádná rozhledna nestojí. Alespoň ne začátkem března 2012, kdy jsem na místě samém pořídil pár fotografií, a kdy píši tento článek.
Přibližně před 60 lety rozhledna na Milíři ještě stála a poskytovala rozhled na všechny strany. Již několik desetiletí však lze z kopce Milíře hledět pouze jižním směrem na Kunětickou horu a jihozápadním směrem na opatovickou elektrárnu. Výhledům do dalších stran…
1.7km
více »
Opatovice nad Labem - Pomník obetiam 1. a 2. svetovej vojny
Památník
Obec Opatovice nad Labem v Polabskej nížine je starobylou obcou, na jej území bolo osídlenie už v dobe bronzovej. Počas storočí sa v Opatovicích udiali významné…
1.7km
více »
Vysoká nad Labem - rozhledna Milíř
Rozhledna
Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné hory. V dřívějších dobách, byla na místě postavena jednoduchá železná rozhledna. Doložena je v roce 1940. Z podnětu pamětníků a vnuka stavitele původní rozhledny vznikla myšlenka ke stavbě rozhledny nové. A tak v říjnu roku 2005…
1.8km
více »
Milířský kopec
Fotogalerie
Existují 2 formy názvu tohoto opukového kopce o nadmořské výšce 284,5 m n. m., a to Milíř, nebo Milířský kopec. Toto pojmenování měl získat od toho, že se zde dříve pálilo dřevěné uhlí. Později byla jeho část osáz…
1.8km
více »
Milířský kopec
Vyhlídka
V rovinatém kraji v těsné blízkosti Hradce Králové není mnoho míst, odkud by byl daleký rozhled. Známý je kopec Sv. Jana na Novém Hradci Králové a samozřejmě Bílá věž. V lese nad Vysokou nad Labem se ale skrývá Mi…
1.8km
více »
Tůňka na Milíři
Tůň
Pokud vystoupáte z Vysoké nad Labem na kopec Milíř, který láká turisty svojí rozhlednou s pěkným výhledem do Polabí, můžete po sto metrech další chůze dojít k malé tůňce s vodníkem. Přivede vás k ní červená turist…
1.8km
více »
rozhledna Milíř nad Vysokou nad Labem
Tipy na výlet
Míříme za výhledy, míříme na vrch Milíř, který se nalézá nad obcí Vysoká nad Labem, cca 7 km jižně od centra Hradce Králové. Od října 2013 míříme nejen ne vrch Milíř, ale i k rozhledně stejného jména, tedy k rozhledně Milíř. Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné…
1.8km
více »
rybník Roudnička - Hradecké lesy
Rybník
Rybník Roudnička je čtvrtý z rybníků na toku potoku Biřička v rybniční soustavě Biřička, Cikán, Datlík, Roudnička. V roce 1988 byla vyhlášena přírodní památka Rybníky Roudnička a Datlík. Zájmem ochrany zde jsou ry…
2.1km
více »
rybník Datlík - Hradecké lesy
Rybník
Rybník Datlík je třetím z rybníků na toku potoku Biřička v rybniční soustavě Biřička, Cikán, Datlík, Roudnička. V roce 1988 byla vyhlášena přírodní památka Rybníky Roudnička a Datlík. Zájmem ochrany zde jsou rybní…
2.3km
více »
dřevěný kostel sv. Jana Křtitele na Zámečku
Tipy na výlet
Míříme jižně od centra Hradce Králové, míříme na Nový HK, do míst, kde se říká Zámeček (lidově na Zámečku). Tím co nás na Zámeček přivádí je dřevěný Kostel Sv. Jana Křtitele se zvonicí. První kostel, který se zde …
2.6km
více »
Hradec Králové - Galaktická a Planetární stezka
Tipy na výlet
Vyrážíme ke Hvězdárně a planetáriu na Novém Hradci Králové, která je výchozím bodem Planetární a Galaktické stezky. Ti, kdo vyrazí autem ho můžou odstavit přímo u hvězdárny, ten kdo využije MHD a vystoupí na koneč…
2.8km
více »
Věžový vodojem na Novém Hradci Králové
Tipy na výlet
Možnost vystoupat na Ochoz věžového vodojemu na Novém Hradci Králové se veřejnosti nenaskytne každý den. Proto jsme uvítali vstřícnost Královéhradecké provozní, která v rámci Dne vody vodojem zpřístupnila.
Dopo…
3km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
5.7km
více »