Železný most přes Labe z Opatovic nad Labem do Vysoké nad Labem

Vzhledem k tomu, že ves Vysoká nad Labem byla nejspíše založena opatovickými benediktýny, tak musela být spojena s vlastním klášterem nějakou cestou přes Labe. V raném středověku šlo nejspíše o pouhý brod, ale vyloučit se nedá ani dřevěné přemostění, protože klášter byl v době svého rozkvětu velmi bohatým a náleželo mu celé širé okolí. Problémem však byly časté povodně, takže pokud nějaký most mezi oběma vesnicemi existoval, tak musel být mnohokrát opravován nebo vybudován úplně znovu.

Časem však byla řeka několikrát upravena, zejména když byl vybudován nový jez, a tak se o žádném přemostění Labe v těchto místech nehovoří. Důkazem jeho neexistence by mohla být indikační skica stabilního katastru obce Opatovic z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Roberta Tiefa a geometra 3. třídy Michaela Černowitze (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR311018400), kde po něm není stopa, ale stabilní katastr obce Vysoké z téhož roku od adjunkta 2. třídy Josepha Scheny a geometra 3. třídy Michaela Lensche obsahuje jak zakreslený tzv. nový Opatovický jez (starý dřevěný Opatovický jez se protrhl při katastrofální povodni v roce 1784 a nový byl dokončen roku 1787, přičemž k jeho současné proměně došlo v letech 1954-1959), který kresbou připomíná mostní konstrukci bez pilířů (z čehož bychom mohli hádat, že se na druhou stranu řeky chodívalo přes něj - pokud byla uzavřena vrata uprostřed, jimiž se proplouvalo; viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR523018400), tak linii, jež může být jak brodem, tak přívozem, ale ne kyvadlovým, neboť ten má v těchto mapových dílech jiný symbol. Takže není jisté, jak tomu vlastně bylo. Navíc tento nový Opatovický jez byl později stržen velkou vodou a jeho náhradu vybudoval pouhý mlynář Sokol, přičemž náklad na něj dělal 129 575 zlatých a 21 krejcarů. Řešení by mohl přinést záznam vysoké obecní kroniky, v níž se píše:

"Až do roku 1885, kdy byl postaven k Opatovicům přes Labe železný most (viz. toto), nad splavem se převáželo. V letech 1883 byl zde zaměstnán Josef Rumplík, nyní hajný v pensi, který vzpomínky na splav nám často vypravuje.

Nad splavem byla prámice, na které se převážely vozy i s koňmi. Platilo se z koně 6 kr. a 2 krejcary z osoby. Kromě toho byly loďky na převážení osob. Za převoz jedné jedné osoby se brávalo 4 kr., z trakaře 4 kr., z nuše 2 kr. V zimě se led stále prosekával, ač se také vypravuje, že se jezdilo po ledě. Dohled nad splavem měl správce Jan Helvinger. Peníze se jemu odesílaly a on je odváděl na ředitelství panství na Chvojně".

Jiné věci se dozvíme o zdejším převoznictví v článku "Stará komunikace v Opatovicích n. Lab.", jenž vyšel ve vlastivědném sborníku "Krajem Pernštýnův" v červnu 1924 a sepsala ho PhDr. E. Nohejlová podle vyprávění J. Pleskota. V něm se mj. dočteme:

"S Vysokou bylo spojení přes labská ramena dvěma převozy: opatovický byl na nynějším jezeře v »Tůni«; stavení stálo na poli p. V. Beneše. Poslední opatovický převozník Kadeřávek po zrušení převozu nynější úpravou nového Labe domovní stavení rozbořil a vystavěl novou chalupu, nynější čís. 60 v Opatovicích, ke které koupil od parceláře, lieutenanta Šustra, as 20 měr pole. Pole, které bylo u přívozu, Kadeřávek prodal p. Morávkovi a p. Benešovi.

Vysocký převoz se též octl na suchu. Stavení převozu však stálo až do r. 1918, kdy shořelo. Do r. 1883 se převáželo na splavě po prámu, který byl uvázán na dva řetězy a posunoval se klikou. V r. 1883 byla vystavěna okresní silnice a železný labský most, takže nyní jest s Vysokou pohodlné spojení."

Výše zmíněná slova jsou však v rozporu s předem zmíněnými mapovými díly, a tak vlastně s určitostí toho mnoho nevíme. Navíc byla tato místa tolikrát různými pracemi upravena a zregulována (regulace v úseku Vysoká nad Labem - Opatovice nad Labem - Bukovina nad Labem byla dokončena roku 1926), že nevíme ani to, jak to tu vlastně původně vypadalo. Dlouhá léta zde provozované splavování dřeva však vylučuje, že by zde mohl most být, neboť mezi splavem a mostem by bylo na vorech na tak krátké vzdálenosti složité proplout bez úhony a most by byl zároveň touto plavbou ohrožen.

Takže vycházejme z toho, že se v těchto místech žádné přemostění nevyskytovalo (v některých dobových zdrojích z počátku 19. století se však o mostu mezi oběma obcemi hovoří, ale mohlo jít o záměnu Opatovic s jinou stejně znějící obcí či o nějaký jiný omyl), alespoň ne v 19. století. Prvním mostem přes Labe se stal v těchto místech ocelový most podle Neuvilleovy soustavy o 3 polích (1 o 60 m a 2 o 30 m rozpětí) a 2 kamenných pilířích a náklad na něj dosáhl 55 470 zlatých. K jeho zprovoznění došlo 26. května 1884 po zatěžkávací zkoušce na vedlejším inundačním poli, jíž se zúčastnili mj. vrchní zemský inženýr Josef Mayer, inženýr Karl Gabriel ze sobotínských železáren, zemský poslanec František Morávek, tajemník okresního výboru Josef Herberger a mnozí další, kteří se vybudování mostu nějakým způsobem účastnili. Prohnutí tehdy činilo 6,5 mm a nejvyšší povolená hmotnost byla 60 q. Aby nedošlo k nějakému neštěstí, byly přes něj zakázány vojenské pochody a rychlé jízdy. Na okraji mostu pak byl zřízen mýtný domek. Po zrušení mostního mýta poté sloužil k bydlení okresního cestáře. Ve své době byl unikátní stavbou, takže jeho plány byly prezentovány na Výstavě architektury a inženýrství, jež se uskutečnila na pražském Výstavišti roku 1898.

Strategičnosti mostu si povšimla rovněž československá armáda, když zde 23. srpna 1936 konala manévry a ve svých plánech počítala v případě války s jeho vyhozením do povětří. Žádný válečný konflikt ani jiná závažná situace tomuto mostu, mnohdy zaplavovanému velkou vodou, naštěstí mnoho neublížily, takže jeho konstrukce sloužila až do 90. let 20. století. Tehdy se zjistilo, že je ve velmi špatném stavu a hrozilo dokonce její zřícení (jedna z posledních oprav proběhla roku 1975), a tak došlo v letech 1995-1996 k likvidaci původní konstrukce a její náhradě za novou, kterou vybudovala firma Dosta Exmost. Nový most o nosnosti 25 tun (původní měl pouze 1,5 tuny) se širší vozovkou a lávkou pro pěší byl zkolaudován 29. dubna 1996. Celkové náklady na likvidaci původní konstrukce a stavbu nového mostu dosáhly necelých 15 milionů Kč a podělily se o něj: Elektrárny Opatovice, obecní úřad ve Vysoké nad Labem a stát prostřednictvím SIÚ. Změny oproti původnímu stavu si všimli lidé téměř okamžitě, protože se most začal prohýbat více než jeho předchůdce. První rekonstrukcí prošlo toto nové přemostění již v roce 2010. Není tedy pravda, že se jedná o původní konstrukci, jak se ještě dnes často někde mnohokrát tvrdí. Na závěr je ještě třeba zmínit to, že nedaleko mostu seskočila v noci ze 3. na 4. dubna 1944 paraskupina BARIUM a přes něj prošlo od února 1945 několik transportů válečných zajatců. Na závěr dodejme, že v případě rozvodnění Labe se přes něj nedá dostat, buďto se ocitne pod vodou on sám nebo přístupové silnice od obou výše jmenovaných obcí.