Sokolov se rozkládá na severním okraji Slavkovského lesa a na pravém břehu řeky Ohře. Dominantou města a kulturním centrem je Sokolovský zámek. Blízkou turistickou atrakcí je vyhledáváný hrad Loket.
Zaniklá obec Krásná Lípa, ze které zůstalo pouze několik pobořených základů domů, se nachází v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les asi necelých deset kilometrů jihozápadně od města Sokolov a přibližně tři kilometry jihovýchodně od vesnice Kostelní Bříza.
V obci Krásná Lípa bývala již od středověku silná židovská komunita, která zde hrála po celou dobu historie obce důležitou roli. V určitou dobu to byla až jedna třetina lidí, kteří se hlásili k židovské víře. Na konci 19. století bydleli zdejší židé ve 37 domech z celkových 109, jež v obci stály.
Jedinou dochovanou památkou na bývalou ves je židovský hřbitov, který se nachází ve svahu východně od vodní nádrže Rovná (Rovná-Krásná Lípa), nedaleko od zbytků osady Krásná Lípa. Při příjezdu k vodnímu dílu od obce Kostelní Bříza lze zastavit před nádrží vlevo od silnice a zde je také vidět vyšlapaná pěšinka. Po ní jsme šli asi 200 metrů do kopce a tam jsme již v březovém hájku viděli první náhrobky.
V současné době není hřbitov v Krásné Lípě ve vědomí široké veřejnosti. Četl jsem sice na internetu, že židovský hřbitov je dnes významnou raritou, jelikož je poměrně dobře zachovalý, snad nejlépe z ostatních židovských hřbitovů v okrese. Určitě toto místo stojí za zhlédnutí, ale myslím si, že jsou hezčí a především udržovanější židovské hřbitovy.
Hřbitov měl původně ohrazení, ze kterého se dochovaly pouze kamenné sloupky. Z jejich umístění lze celkem dobře dovodit, plochu a obvod hřbitova. Mělo by zde být něco přes sto náhrobních kamenů (četl jsem údaj112), z nichž je asi 30% povalených, rozbitých nebo jen zčásti zachovaných. Já jsem je ale nepočítal. Většina náhrobků je zhotovena z neopracované žuly. Nápisy jsou opět v hebrejštině, některé novější již německé. Židé sem pohřbívali asi od začátku 18. století. Nejstarší nápis, který je datovaný letopočtem 1724 (jiný údaj uvádí 1755), jsem však nenašel. Kromě nápisů lze na stélách najít nejčastěji vytesané žehnající ruce, což je typický znak Kohenů, levitské konvice a drobné květiny. V minulosti byl hřbitov ve vlastnictví místní židovské obce. Nejstarším písemným dokladem je matrika zemřelých obce Schönlind od roku 1784 až do roku 1868 a matrika z let 1840 až 1895.
Na dolní straně hřbitova stávala původně dřevěná márnice, ze které se však do dnešní doby nezachovalo nic. Dnes je plocha hřbitova zarostlá malými náletovými dřevinami (především břízami, olšemi a bezovými keři) i většími stromy.
*
Další zajímavé židovské hřbitovy, které jsem navštívil: