Loading...
Žitavská radnice je jednou z hlavních dominant dvacetipětitisícového města na jihovýchodě Saska. Byla postavena v letech 1840 až 1845 a silně připomíná radniční budovy v Toskánsku. Však se také o ní říká, že ji architekt Karl Friedrich Schinkel navrhl ve stylu florentské novorenesance. Samotnou stavbu pak realizoval městský stavitel Carl August Schramm. Vchod do radniční budovy hlídají dvě velké pískovcové ženské postavy, jejichž autorem je drážďanský sochař Karl Gottlob Beyer. Ta vlevo představuje bohyni moudrosti Sophii (s pochodní, knihou a sovou), ta vpravo bohyni spravedlnosti Themis (drží v ruce knihu zákonů).
Čtyřkřídlá radnice s vnitřním nádvořím stojí na místě starší budovy zničené v roce 1757. Z ní pochází současná – asi 50 metrů vysoká - radniční věž, která však byla stavebně přizpůsobená nové budově. Radnice byla v letech 1990 až 2002 kompletně zrekonstruována, což se týká i interiérů v čele s bohatě zdobeným velkým jednacím (tzv. občanským) sálem s nádherným dřevěným kazetovým stropem z roku 1891 (zde byly restaurační práce dokončeny v roce 1993). Krásné interiérové okenní vitráže pocházejí z roku 1893 a vytvořila je dílna Türcke a Schlein.
Znak města Žitavy je umístěn v horní části vystupujícího centrálního rizalitu. Vnitřní schodiště střeží dva lvi zachránění z trosek – dělostřelci zničené - radnice v roce 1757. Ve velkém jednacím sále také můžeme obdivovat bronzové busty zdejších významných starostů i několika panovníků, kteří znamenali přínos v dějinách města. Žitava se prostě snažila, aby bohatá vnější i vnitřní výzdoba jasně prezentovala bohatství a význam tohoto půvabného saského města
Radniční budova tvoří předěl mezi zdejším hlavním – tedy Tržním - náměstím (Marktplatz), do kterého směřuje západní průčelí budovy, a náměstím Radničním (Rathausplatz). Pozorný pozorovatel na její výzdobě jistě objeví také některé neogotické a klasicistní prvky. Jedná se o čtvrtou radnici v dějinách Žitavy; tou první byla dřevěná stavba z 13. století.