Zlínská vilová čtvrt Nivy
Turistické cíle • Městská část
Rozkládá se ve svahu nad zástavbou u Sokolovny a nad ulicí Sokolská a v současnosti sahá až téměř po Středovou na sídlišti Jižní Svahy. Severně od ní už se na kopci nachází novostavby místní části Vršava.
Vznikat začala ve třicátých letech minulého století. Jako jedna z prvních byla roku 1933 vystavěna vila pro Judr.Josefa Januštíka – vládního radu a prvního hejtmana nově vzniklého zlínského okresu. Následovala sídla primářů Baťovy nemocnice, která - stejně jako obydlí pro ředitele Slámu - stavěla firma Baťa. Na projektech se podíleli i architekti Karfík a Gahura. (Ty Karfíkovy se vyznačovaly nárožními okny bez pilířů.)
Na rozdíl od řadových baťovských domů měly vily mnohem honosnější podobu (i když i je charakterizovalo venkovní režné zdivo bez omítky), rozměrově byly daleko větší a vzájemně se od sebe trochu lišily. Interiéry byly víceméně podobné: v přízemí se nacházela vstupní hala a po dvojramenném schodišti se kráčelo do jednotlivých místností.
Některá stavení se v původním stavu zachovala dodnes, jiná byla přestavěna a postupně obklopena novodobými objekty.
Vlastní čtvrt vznikla až po druhé světové válce v padesátých letech a k nejhodnotnějším domům z té doby patří vily legendárních cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda.
Oba pánové se po absolvování první etapy (Evropa, Afrika a latinská Amerika) zabydleli na rok ve Zlíně (tehdejším Gottwaldově), aby v místních filmových ateliérech mohli zpracovat filmový materiál z cest. Město se jim natolik zalíbilo, že se rozhodli v něm zůstat už nastálo. Samozřejmě že ne v hotelu, ve kterém dočasně přebývali.
Zikmundovi učarovala na Nivách vila s velkou svažitou zahradou, kterou mu ke koupi nabízel filmař Elmar Klos. Ten zde nežil - vilu zakoupil a nechal v ní bydlet jejího původního vlastníka hejtmana Januštíka, kterému při odchodu do důchodu hrozilo, že ji bude muset opustit. V té době se v jejím okolí rozkládaly jen pole, louky a sady.
Zikmund vilu získal do svého vlastnictví a společně s Hanzelkou zakoupili prázdnou parcelu nad ní, kde si hodlal nechat vystavět bydlení i přítel.
Architekt Zdeněk Plesník vypracoval plány na přestavbu Zikmundovy vily do dnešní podoby a zároveň i projekt na podobné stavení pro Hanzelku.
Zikmundův dům prošel kolaudací 1954, a protože Jiří musel na ten svůj ještě čekat, nabídl mu Mirek u sebe pronájem. Nežili tu jen oni dva, ale i jejich manželky, neboť cestovatelé se nedlouho předtím oba šťastně oženili.
Hanzelkovi museli kvůli ženině zdravotnímu stavu a jiným okolnostem Gottwaldov opustit a vilu věnovali státu. Objekt byl adaptován na jesle a následně na provoz stacionáře pro tělesně postižené děti, přičemž stacionář v něm sídlí dodnes.
Miroslav Zikmund zůstal v Gottwaldově žít již trvale. Unikátní vila a zahrada byla po sametu (2000) zapsána mezi kulturní památky ČR. Majitel ji ve svých 101 (!) letech prodal zlínskému podnikateli Čestmíru Vančurovi. Ten roku 2020 založil nadační fond, jehož součástí se stala i vila a krom údržby se roku 2022 přičinil i o její zpřístupnění veřejnosti.
Konají se v ní komentované prohlídky, ale vstupenky je možno zakoupit pouze on-line!
(V mé fotogalerii Hanzelkova i Zikmundova vila chybí: přes Nivy jsem totiž prošel obloukem, tu Zikmundovu ze spodní části čtvrti od cesty sice viděl, ale stála vysoko ve svahu, překrývaly ji stromy a křoviny a tudíž dost dobře vyfotit nešla...)