Zlínské parky 2
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Překvapivý atak Paní Zimy s přívalovým sněžením a následujícími třeskutými mrazy oblekl krajské město Zlín do bílého kožichu, který by slušel i východněji položeným městům Máťušky Rusi. Ze svého podstavce to vše nevěřícně pozorují - se sněhovými límečky za krkem - sochy obou slavných Baťů. Mráz, který i po poledni dosahuje stupnice mínus 15 stupňů, je v jednom z nejteplejších míst východní Moravy opravdu neobvyklý: po ulicích a chodnících se pohybuje minimum chodců, ve fotoaparátu kolabují baterie, zmrzlé ruce nezahřeje ani Hluboká kapsa kožíšku a tak ještě poslední foto a honem někam do TEPLA....
Zlínské parky jsou malými oázami klidu v rušném centru města a rozhodně si zaslouží naši pozornost. Parky a sady jsou novodobějšího data: roku 1929 byl zámek s parkem a zelinářskou zahradou odkoupen od posledního majitele - barona Haupta firmou Baťa. Ohradní zdi byly odstraněny a hospodářské objekty a parky byly zpřístupněny veřejnosti. Známý architekt Gahura poté zpracoval plán na úpravu městských sadů. Zlikvidovány byly napřed zámecké rybníky a park pročísla spojnice středu města s vlakovým nádražím. V polovině 30.let byl založen nový působivý park - nyní náměstí T.G.Masaryka - který se rozprostírá mezi řadami internátů a je nahoře na kopci ohraničen Domem Umění. V nedávné době proběhly úpravy parku naproti zlínského " mrakodrapu", kde byly opraveny chodníky a prostory osázeny množstvím nových laviček. Barvy podzimu dají vyniknout mnoha krásným zákoutím nejen v tomto parku, ale i v sadě Komenského - (u knihovny) a hlavně v sadě Svobody - (u zámku), který má dvě výškové úrovně a najdeme v něm největší množství pozoruhodných stromů, vysázených v dávné minulosti našimi předky.