zřícenina hradu Choustník
Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina
Zřícenina hradu se nachází na kopci východně od obce, odkud je dobře viditelná. Na návsi obce je rozcestí turistických značených tras (zelená, žlutá a modrá). Přímo přes areál hradu vede zelená turistická trasa z uvedeného rozcestí (kóta Chousník, BUS 2 km) a pokračuje z hradu dále na Mlýny, BUS (4 km), Vlčeves, BUS (7 km) a Černovice, BUS (13 km). Modrá trasa přichází na rozcestí v centru obce ze Soběslavi, ŽST (17 km) přes Myslkovice, BUS (10 km) a Kajetín (1,5 km) a pokračuje v opačném směru přes kóty Ve vrších (1,5 km) a Ozvěna - Kozský potok (13 km) až do Sezimova Ústí II, MHD (14 km - poslední 1 km po červené). Žlutá trasa vede z Tábora, ŽST (21,5 km) přes Planou nad Lužnicí, ŽST (11,5 km) a Skopytce (3 km) a pokračuje na druhou stranu na Chrboní (4 km), Nové Dvory (11 km) a Sudkův Důl, ŽST (17 km).
Hrad Choustník stával na dominantním návrší nad stejnojmennou obcí na Táborsku. Poměrně rozlehlý areál o půdorysu zhruba lichoběžníku je dvojdílný. Nepravidelný vlastní hrad zaujal skalnatý vrchol kopce na jihozápadě; přístup k branskému stavení horního hradu vedl z předhradí po mostě na třech vysokých kamenných pilířích. Ještě za pánů z Choustníka byl horní hrad rozdělen na dvě rovnocenné části, čímž se Choustník stal tzv. dvojhradem (Ganerbenburgem). Větší a starší je jádro západní s hranolovou věží na severu a dvoukřídlým palácem při západní a jižní hradbě. Mladší, jižní část paláce měla v patře prostoru osvětlenou kružbovými okny, tradičně považovanou za kapli. I východní, menší jádro mělo svůj palác a hranolovou věž, vysunutou zcela na východ před obvod hradby. Předhradí, jehož nejstarší podobu neznáme, dostalo brzy kamennou hradbu s Ochozem. Vstupní kulisová brána do předhradí se nacházela na severozápadě pod věží západního jádra; přístupová cesta ústila touto bránou na prostorný dvůr, kde se prudce lomila do protisměru na již zmíněný most do jádra. Stavební činnost Rožmberků se na Choustníku projevila jednak zvýšením hradby předhradí a stavbou hospodářských budov při jejím severním rameni, jednak – především – zbudováním parkánu se dvěma hranolovými, dovnitř otevřenými plochostropými baštami se štěrbinovými střílnami podél jižní fronty hradu. Charakter bašty má v podstatě i rozšířený konec parkánu na východě. Pod parkánem byl vyhlouben příkop a před ním vyhozen val, na východním konci zakončený čtverhrannou předsunutou věží. Z poslední fáze vývoje hradu pochází i předsunutá bašta v předpolí a snad i rozsáhlé valové opevnění pod ní.