Zřízení Riegrova obelisku v Hořicích v letech 1903-1907
V roce 1903 byl výstavním předmětem družstva kameníků v Podhorním Újezdě na krajinské výstavě v Hořicích mohutný pískovcový balvan o délce 12 m a hmotnosti na 300 metrických centů, tehdy nejdelší ulomený pískovcový balvan v Čechách. Již během výstavy se výše zmíněné družstvo jednomyslně rozhodlo, že 12metrový pískovcový jehlan, jehož cena byla kolem 9 000 korun, tedy ne zrovna zanedbatelná, věnuje výboru hospodářsko-průmyslové a umělecké výstavy s podmínkou, že bude postaven na paměť Františka Ladislava Riegra jako Riegrův obelisk. Následně bylo na svatogotthardském vrchu u Hořic zakoupeno 800 m2 velké místo, kde měl být umístěn.
Původně byl tento monolit ještě větší (12,6 m výšky a 320 metrických centů hmotnosti), ale po dopravě na místo musel být stesán na současné rozměry. Na svatogotthardský vrch byl dopraven v roce 1905 po válcích hořickým speditérem V. Janderou. Následujícího roku bylo přikročeno ke vztyčení a umístění na mohutném, 3 m vysokém pískovcovém podstavci se schodištěm a 7metrovým základem. Tuto práci měl na starosti kamenický mistr Boh. Rus z Hořic. Obtížnou práci zvedání balvanu převzal hořický stavitel Karel Šťastný, jenž k tomuto úkolu navrhl zvláštní lešení. Vztyčovací práce řídil obezřetně stavbyvedoucí J. Vyskočil a práci samou vykonalo 10 mladých tesařů. Po namáhavé 20denní práci byl pískovcový jehlan 11. srpna 1906 usazen na podstavec a hned poté nastoupili kameníci, aby zpracovali obelisk na čisto. Během podzimu 1906 a jara 1907 byly provedeny práce na spodku pomníku a došlo k úpravě okolního parku.
Tento obelisk se stal prvním pomníkem F. L. Riegra v Čechách, a to rovnou skutečně velkolepým. Horní třetina balvanu byla ozdobena velkými kovovými kruhy se svatováclavskou korunou a znaky Čech, Moravy a Slezska od místního zámečníka Antonína Korála. Na přední straně pomníku bylo vytesáno prosté slovo „RIEGER“. Podstavec byl opatřen předním nápisem: „Vůdci národa výstava českého severovýchodu v Hořicích 1903.“ a zadním textem: „Balván obelisku 12.4 m. výšky, darovalo I. výrobní družstvo samostatných živnostníků kamenických a sochařských v Újezdě Podhorním u Hořic. Postaveno r. 1906-1907.“ Na pravé straně byl umístěn nápis: „Národu mému přeji z té duše, aby sebe nikdy neopouštěl v malomyslnosti. Odkaz národu. - 5. června 1900.“ a na levé text: „Všeliká moc pochází z lidu! Sněm v Kroměříži 8. ledna 1849.“
Samo slavnostní odhalení bylo několikrát posunuto. Původně se mělo odehrát 15. a 16. června 1907, poté 24. a 25. srpna téhož roku, ale nakonec se uskutečnilo až 7. a 8. září 1907 pod čestným protektorátem Jana hraběte Harracha, pod protektorátem hořického okresního výboru, rady města Hořic a za účasti ministra Bedřicha Pacáka, četných poslanců a členů pražského městského zastupitelstva v čele se starostou JUDr. Karlem Grošem, kteří se tak vyhnuli kongresu Volné myšlenky, náměstka c. k. místodržitele Jindřicha Vojáčka, reprezentantů českého politického, vědeckého i uměleckého života a zástupců místní samosprávy a velkého množství spolků z města i jeho širého okolí, přičemž již v předvečer tohoto svátku byl v 18.00 hod. uspořádán na náměstí v Hořicích koncert a v 19.30 hod. V divadelním sále slavnostní Riegrův večer.
Druhého dne od 9.00 hod. probíhal na náměstí opět koncert. Před 12.00 hod. se sestavil před radnicí slavnostní průvod, k němuž promluvil místní advokát JUDr. Josef Sommer, jenž pravil, že v obelisku zříme Riegrův symbol, jeho mravenčí píli a práci, jeho demokratické smýšlení, jeho poctivost a čistotu srdce, s níž pro svůj národ pracoval. Průvod se poté odebral k obelisku na Žižkově návrší u Hořic. Zpěváci zapěli Bendlův chorál „Svoji k svému“ a poté JUDr. Karel Mattuš přednesl slavnostní řeč, v níž vylíčil hlavní fáze Riegrovy politické činnosti a ukončil ji citátem z Riegrovy závěti. Následně vystoupil na řečniště mladočeský politik JUDr. Josef Herold s dalšími slovy velebícími F. L. Riegra. Ke konci jeho řeči byla za zpěvu písně „Není muže nad kováře“ odhalena z pomníku rouška a okresní starosta jej odevzdal v péči a opatrování města Hořic. Odhalením pomníku a jeho ozdobením 17 věnci byla slavnost za zvuků hymny „Kde domov můj“ skončena a téhož dne odpoledne byla ve Smetanových sadech uspořádána lidová zábava.
Na závěr ještě dodejme, že s myšlenkou zřízení pomníku F. L. Riegrovi v Hořicích přišel jako první učitel František Vondráček, jeho návrh zpracoval ředitel c. k. odborné školy sochařské a kamenické Václav Weinzettl a obelisk se stal 3. května 1958 kulturní památkou (nabytí právní moci však pochází teprve ze 6. února 1964; viz https://pamatkovykatalog.cz/obelisk-riegruv-obelisk-2279134), aby byl naposledy zrestaurován v letech 2004-2005.
Původně byl tento monolit ještě větší (12,6 m výšky a 320 metrických centů hmotnosti), ale po dopravě na místo musel být stesán na současné rozměry. Na svatogotthardský vrch byl dopraven v roce 1905 po válcích hořickým speditérem V. Janderou. Následujícího roku bylo přikročeno ke vztyčení a umístění na mohutném, 3 m vysokém pískovcovém podstavci se schodištěm a 7metrovým základem. Tuto práci měl na starosti kamenický mistr Boh. Rus z Hořic. Obtížnou práci zvedání balvanu převzal hořický stavitel Karel Šťastný, jenž k tomuto úkolu navrhl zvláštní lešení. Vztyčovací práce řídil obezřetně stavbyvedoucí J. Vyskočil a práci samou vykonalo 10 mladých tesařů. Po namáhavé 20denní práci byl pískovcový jehlan 11. srpna 1906 usazen na podstavec a hned poté nastoupili kameníci, aby zpracovali obelisk na čisto. Během podzimu 1906 a jara 1907 byly provedeny práce na spodku pomníku a došlo k úpravě okolního parku.
Tento obelisk se stal prvním pomníkem F. L. Riegra v Čechách, a to rovnou skutečně velkolepým. Horní třetina balvanu byla ozdobena velkými kovovými kruhy se svatováclavskou korunou a znaky Čech, Moravy a Slezska od místního zámečníka Antonína Korála. Na přední straně pomníku bylo vytesáno prosté slovo „RIEGER“. Podstavec byl opatřen předním nápisem: „Vůdci národa výstava českého severovýchodu v Hořicích 1903.“ a zadním textem: „Balván obelisku 12.4 m. výšky, darovalo I. výrobní družstvo samostatných živnostníků kamenických a sochařských v Újezdě Podhorním u Hořic. Postaveno r. 1906-1907.“ Na pravé straně byl umístěn nápis: „Národu mému přeji z té duše, aby sebe nikdy neopouštěl v malomyslnosti. Odkaz národu. - 5. června 1900.“ a na levé text: „Všeliká moc pochází z lidu! Sněm v Kroměříži 8. ledna 1849.“
Samo slavnostní odhalení bylo několikrát posunuto. Původně se mělo odehrát 15. a 16. června 1907, poté 24. a 25. srpna téhož roku, ale nakonec se uskutečnilo až 7. a 8. září 1907 pod čestným protektorátem Jana hraběte Harracha, pod protektorátem hořického okresního výboru, rady města Hořic a za účasti ministra Bedřicha Pacáka, četných poslanců a členů pražského městského zastupitelstva v čele se starostou JUDr. Karlem Grošem, kteří se tak vyhnuli kongresu Volné myšlenky, náměstka c. k. místodržitele Jindřicha Vojáčka, reprezentantů českého politického, vědeckého i uměleckého života a zástupců místní samosprávy a velkého množství spolků z města i jeho širého okolí, přičemž již v předvečer tohoto svátku byl v 18.00 hod. uspořádán na náměstí v Hořicích koncert a v 19.30 hod. V divadelním sále slavnostní Riegrův večer.
Druhého dne od 9.00 hod. probíhal na náměstí opět koncert. Před 12.00 hod. se sestavil před radnicí slavnostní průvod, k němuž promluvil místní advokát JUDr. Josef Sommer, jenž pravil, že v obelisku zříme Riegrův symbol, jeho mravenčí píli a práci, jeho demokratické smýšlení, jeho poctivost a čistotu srdce, s níž pro svůj národ pracoval. Průvod se poté odebral k obelisku na Žižkově návrší u Hořic. Zpěváci zapěli Bendlův chorál „Svoji k svému“ a poté JUDr. Karel Mattuš přednesl slavnostní řeč, v níž vylíčil hlavní fáze Riegrovy politické činnosti a ukončil ji citátem z Riegrovy závěti. Následně vystoupil na řečniště mladočeský politik JUDr. Josef Herold s dalšími slovy velebícími F. L. Riegra. Ke konci jeho řeči byla za zpěvu písně „Není muže nad kováře“ odhalena z pomníku rouška a okresní starosta jej odevzdal v péči a opatrování města Hořic. Odhalením pomníku a jeho ozdobením 17 věnci byla slavnost za zvuků hymny „Kde domov můj“ skončena a téhož dne odpoledne byla ve Smetanových sadech uspořádána lidová zábava.
Na závěr ještě dodejme, že s myšlenkou zřízení pomníku F. L. Riegrovi v Hořicích přišel jako první učitel František Vondráček, jeho návrh zpracoval ředitel c. k. odborné školy sochařské a kamenické Václav Weinzettl a obelisk se stal 3. května 1958 kulturní památkou (nabytí právní moci však pochází teprve ze 6. února 1964; viz https://pamatkovykatalog.cz/obelisk-riegruv-obelisk-2279134), aby byl naposledy zrestaurován v letech 2004-2005.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.366, 15.644)
Poslední aktualizace: 15.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Hořice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Zřízení Riegrova obelisku v Hořicích v letech 1903-1907
Hořice - Expivovar (bývalý pivovar)
Zábava, atrakce
Budovu bývalého hořického pivovaru najdeme cca 300 metrů východně od konce náměstí. Jedná se o cenný historický areál, který je postaven z pískovce z nedalekého lomu sv. Josefa. Vybudován byl v letech 1885 - 1895,…
0.2km
více »
Hořice - plavecký bazén
Koupaliště
Hořické Sportovní centrum - krytý plavecký bazén se nachází pod nemocnicí mezi sídlištěm Pod Lipou a Smetanovými sady. Plavecká hala nabízí bazén o rozměrech 25 x 8,80 metrů s teplotou vody 28 st. Dětský bazén 5 x…
0.3km
více »
Hořice - zámek
Zámek
Bývalý zámek se nachází vpravo od severního konce náměstí. Zámecká budova je postavena na základech tvrze, která v místech stávala ve 14. století. Z tvrze zůstaly dochovány zbytky sklepů a přízemní kamenná část na…
0.3km
více »
Hořice - toskánský sloup (boží muka)
Boží muka
Jedna z nejstarších památek v Hořicích se nachází na Hankově náměstí východně od zámku. Touto památkou je toskánský sloup z roku 1642. Zbudován byl za dob hejtmana Karla Rodovského z Hustířan neznámým autorem. Osud si s památkou „zahrál“ v padesátých letech, údajně v roce 1957, kdy byl povalen splašenými koňmi. Od té doby byly torza sloupu uschovány v místní Sochařsko…
0.3km
více »
Hořice - pamětní deska Aloise Hlavatého
Drobné památky
Pamětní deska Aloise Hlavatého (1906-2001), vězně komunistického režimu a bojovníka za demokracii a svobodu, se nachází na budově domu s pečovatelskou službou v Janderově ulici. Deska, která byla odhalena v roce…
0.4km
více »
Hořice
Zámek
Zámek se nachází v Hořicích na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Zámek je patrový trojkřídlý objekt. Z původní tvrze se dochovalo kamenné přízemí na nádvoří zámku.
Historie
V 16. století nechali Smiřičtí ze Smi…
0.4km
více »
Hořice – město kamenné krásy
Město
Hořice, město kamenné krásy a významné české středisko sochařství a kamenictví, jsou od nepaměti spojeny s těžbou i zpracováním kvalitního pískovce. Lomy z okolí Hořic poskytují kámen na stavební, hospodářské, dek…
0.5km
více »
Hořice - Městské muzeum
Muzeum
Hořické Městské muzeum se nachází v novorenesanční budově na západní straně náměstí Jiřího z Poděbrad. Budova z pískovce byla postavena roku 1887 dle projektu Františka Karažeje. Jak napovídá nápis nad vchodem, O…
0.5km
více »
Židé v Hořicích
Tipy na výlet
Hořice jsou příjemným městem zasazeným do půvabné krajiny Podkrkonoší. Nalezneme je zhruba 20 km od Jičína a 25 km od Hradce Králové. Dá se sem přijet jak vlakem, tak autobusem. Hořice jsou plné turisticky zajímavých míst. Tento článek b…
0.5km
více »
Hořice - náměstí Jiřího z Poděbrad
Náměstí
Na náměstí Jiřího z Poděbrad, které má tvar trojúhelníku se nachází několik zajímavých staveb a pamětihodností. Krom dominanty novogotické radnice z roku 1872, která je popsána v samostatném příspěvku je to např. …
0.5km
více »
Gothard - Riegrův obelisk
Památník
Riegrův obelisk je dominantou severozápadní strany vrchu Gothard. Blok kamene na tento obelisk byl vylomen ručním nářadím jako monolit v lomu v Podhorním Újezdu v r. 1903. Přeprava z Podhorního Újezdu do 10km vzdálených Hořic, byla velice složitá a trvala celkem čtrnáct dní. Náročným úkolem byl tehdy pověřen poslední z cechu hořických formanů Václav Jandera, který se úkolu…
0.5km
více »
Hořice - sochařský park u sv. Gotharda
Park
Sochařský park vznikl v letech 1966 - 1969, je výsledkem tzv. mezinárodních sochařských sympozií, která se v Hořicích konají od rok u1966. Díla sochařů vznikají v historickém lomu sv. Josefa…
0.5km
více »
Hořice - Smetanovy sady
Park
Smetanovy sady - park na úpatí Gothardu. Založen byl roku 1900 hudebním spolkem Dalibor, který zde dal postavit pomník Bedřichu Smetanovy. Rodiče budoucího skladatele měli svatbu ve zdejším Kostele Narození Panny …
0.5km
více »
Hořice - galerie plastik
Muzeum
Galerie plastik se nachází na úpatí Gothardu v sousedství sochařského parku. Sbírkový fond je spojen s činností místní kamenosochařské školy, je tvořen díly již z počátku 20. století, k vidění jsou díla nejen žáků…
0.6km
více »
Procházka Hořickým chlumem
Trasa
Velice příjemná, nenáročná procházka, jejíž délka cca 13 km ji přímo předurčuje pro jedno víkendové odpoledne. Z hořického náměstí se nejprve vystoupá do kopce na Hořický chlum k rozhledně (…
0.6km
více »
Hořice - Lázně Bělohrad
Trasa
Z Hořického náměstí stoupáme po žluté značce k rozhledně na Hořickém chlumu. Dále pokračujeme Chlumským lesem k obci Černín, kde překročíme silnici č. 501 a míříme k rozcestí pod Byšičkami. Zde se nabízí dvě možno…
0.6km
více »
Hořice - Zvičina
Trasa
Z Hořického náměstí se vydáme po zelené značce do Dachov. Zde turistickou značku opustíme a po silnici III. třídy míříme do Červené Třemešné. Zde se napojíme na červenou turistickou značku a směřujeme do Miletína.…
0.6km
více »
Hořice - židovský hřbitov
Hřbitov
Hořický židovský hřbitov se nachází severně od náměstí v Karlově ulici. Vznikl zřejmě v 17. století, tedy od doby, kdy se židé v Hořicích usadili. Písemně je však doložen roku 1748. V roce 1776 byl u hřbitova pos…
0.6km
více »
Hořice - mariánský sloup
Pomník
Dolní části náměstí Jiřího z Poděbrad dominuje Mariánský sloup z roku 1823. Dílo je prací sochaře Josefa Richtery. Mriánský sloup stál na místě do 50. let minulého století, kdy byl rozebrán. Zasloužené obnovy se toto krásné dílo dočkalo v roce 2005.
0.6km
více »
Hořice - novogotická radnice
Radnice
Dominanta náměstí Jiřího z Poděbrad, novogotická radnice, byla postavena byla v roce 1872 dle projektu hořického stavitele Františka Poličanského v místech původní Staré radnice. Zajímavostí je u vchodu do radnice…
0.6km
více »
Gothard - Žižkův pomník
Pomník
Pomník Jana Žižky je postaven přibližně v místech dávného Hradiště. Byl postaven z podnětu Sokola v r. 1873 k výročí 450 let od vítězné bitvy nad Čeňkem z Vartenberka. Autorem návrhu sochy byl hořický sochař Pavel Jiříček, který se společně s bratrem Josefem podílel i na zhotovení sochy. Sochu bratři Jiříčkovi ztvárnili v podobě muže hrdě vzpřímeného s páskou pouze přes jedno…
0.6km
více »
Hořice - Velký Vřešťov - Velichovky - Jaroměř
Trasa
Z Hořického náměstí se vydáme po žluté značce směrem k Vřešťovskému chlumu a skrz obec Boháňka do Velkého Vřešťova. Od kostela Všech svatých pokračujeme stále po žluté do obce Chotěborky, která patří do Vesnické chráněné památkové zóny. Za Chotěborkami opustíme žlutou značku a po silnici směřujeme do Hustířan a do Velichovek. Zde se opět "chytneme" žluté značky a směřujeme do…
0.6km
více »
Hořice - informační centrum
Infocentrum
Hořické informační centrum, kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází na jižní straně náměstí Jiřího z Poděbrad v budově novogotické radnice, která byla postavena v roce 1872.
Otevírací doba: po - pá 7:30 - 12:00 12:30 - 17:00, sobota a neděle 8:00 - 12:00
Kontakt: Městské informační centrum Hořice nám. Jiřího z Poděbrad 342
508 01…
0.6km
více »
Hořice - město kamenné krásy
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje do Podkrkonoší, do Hořic, které se nachází na úpatí Hořického Chlumu cca v polovině cesty mezi Hradcem Králové a Jičínem. Jak je z názvu příspěvku naznačeno jdeme za kamennou krásou, která Hořic…
0.6km
více »
Gothard - kostel sv. Gotharda
Poutní místo
Gothard - pískovcový vrch nad Hořicemi. Nejstarší osídlení vrchu je datováno do starší doby kamenné před 25-30 tis. lety. Z jihu je dominatou vrchu Kostelík sv. Gotharda. Byl vybudován na místě kaple zbudované strahovskými řeholníky ve 2. polovině 12. století. Barokně byl přestavěn na přelomu 17. a 18. století. Prostá vnitřní výzdoba sestává z plastik svatých zhotovených…
0.7km
více »
Hořice – město kamenné krásy a sladkých trubiček
Tipy a novinky
Město je díky své příhodné poloze na jižním svahu Hořického chlumu a na křižovatce hlavních cest přesně mezi Hradcem Králové a Jičínem ideální vstupní branou do regionu Podkrkonoší.…
0.7km
více »
Hořice - kostel narození Panny Marie
Kostel
Hořický Kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v letech 1741-48 na místě původního gotického kostela, který je připomínán v roce 1276 a který v r. 1738 vyhořel. Kostel nový byl požárem poničen dvakrát, v r. 1778 a 1838. V těsném okolí kostela se nalézá několik zajímavých soch: sv. Jan Nepomucký, Anděl strážce a Panna Marie s Ježíškem.
0.7km
více »
Gothard
Tipy na výlet
Směřujeme do města kamenné krásy, do Hořic, resp. k památnému vrchu Gothard, který se nad částí města nalézá. Památný vrch Gothard byl osídlen zřejmě již před 25 - 30 tisíci lety. Dle archeologických nálezů je dol…
0.7km
více »
Gothard - portál nového hřbitova
Hřbitov
Portál byl postaven v letech 1893-1907 v novorenezančním stylu dle návrhu profesorů Bohuslava Moravce a Antonína Cechnera, s návrhem na jeho výstavbu však přišel ředitel sochařsko-kamenické školy Vilém Dokoupil. S…
0.7km
více »
Hořice - Masarykova věž samostatnosti
Rozhledna
Masarykova věž samostatnosti je jedním z největších symbolů Hořic. Postavena byla v letech 1925 - 1938 dle projektu architekta Františka Blažka, umístěna je v ose hořického náměstí. Základní kámen byl položen 10. …
0.8km
více »