Loading...
Návštěva perly Alp, vysokohorského střediska Saas Fee, posazeného v údolí Saastal (1 800 m.n.m.) v oblasti Vispu, byla (po neviditelném Matterhornu ) náplastkou na bebino. Z našeho útočiště v Grächenu nás bus CK serpentinami svezl na hlavní silnici, kde jsme pokračovali směrem doprava dolů, podél řeky Vispy, do městečka Stalden. Odtud ostře doprava a prudce nahoru (celkem cca 32 km - viz mapa )
Z obyčejné vesničky, obklopené několika čtyřtisícovkami, se stalo během 20. stol. komplexní středisko sportu. Kdysi zde probíhala např. i těžba ledu (svážel se do údolí a chladily se jím potraviny - máslo, mléko, pivo...)
Nyní je Saas Fee známým lyžařským střediskem (100 km sjezdových tratí a celoroční lyžování na ledovci) a v létě centrem turistickým. Městečko má svou kulturu, kroje. Byla a stále je zde vyhlášená výrobna horolezecké výbavy (např. maček, cepínů). Doprava je v Saas Fee zajišťována elektromobily – taxíky, případně koňskými povozy.
Přestože tu stojí mnoho hotelů (cena za noc i 200 CHF) a restaurací, Saas Fee mi připadalo mnohem malebnější, než komerční Zermatt.
Za městečkem jsme nastoupili do kabinkové lanovky, která nás dovezla do mezistanice FELSKIN (výška 3 000 m.n.m.). Pokračovali jsme pak vzhůru 1 400 m dlouhou skalní štolou - NEJVÝŠE položeným alpským metrem (vytesaným v roce 1984). Metro nás po cca 7 minutách vyplivlo (ve výšce 3 500 m.n.m.) „na konečné“ - pod vyhlídkou a otáčivou restaurací stanice Mittelallalin. Na vyhlídce jsme se přesvědčili o tom, že počasí na horách je proměnlivé. Nerozhodují hodiny, ale pouhé minuty. Prošli jsme se po ledovci. Někteří účastníci vytáhli své pláštěnky (boby) a zařádili si ve sněhu jako malí caparti. Vrchol Allalinhorn (4 027 m.n.m.) a pohoří Mischabelgruppe s největším vrcholem Dom (4 545 m.n.m.) během krátké chvíle několikrát změnily pozadí, než se zcela zahalily do hustého bílého závoje.
Když už jsme neviděli na krok, byl správný čas na návštěvu NEJVÝŠE položené (vydlabané) ledovcové jeskyně, nacházející se v útrobách vyhlídky s otáčivou restaurací. Tato atrakce (zapsaná do Guinessovy knihy rekordů) nijak zvlášť nenadchla, na rozdíl od horstva, které jsme měli štěstí spatřit, než se nám schovaly. Zatímco po ledovci se dalo běhat i v triku s krátkým rukávem, v jeskyni byla nepříjemná zzzzimice.
Skutáleli jsme se zpět do Saas Fee a (busem přes Stalden a VISP) zakončili pěkný den v termálních lázních v BRiGU (relaxační bazény s výřivkou a teplou vodou, tobogán, divoká řeka, plavecké bazény - vše pod širým nebem s výhledy na alpské velikány).
Jeskyně - 5 CHF, někdy bývá v ceně jízdenky na lanovku a metro
Lanovka na Mittelallalin - 56 CHF
Brigerbad – termálky - 9 CHF – cca 3 hod
Protože toho "hezka" bylo patrně přespříliš, poslední den cesty se počasí rozhodlo opět zastávkovat, začalo pršet a ve výšinách sněžit a mlžit. Naštěstí jsme ale hodně trasy projeli autobusem. Kochali jsme se po celou dobu jízdy překrásnou přírodou Švýcarska i vesničkami s dobovými domky (walliskou architekturou).
Téměř jsme kopírovali trasu Glacier EXPRESU, s tím rozdílem, že jízdenka za náš „polární dostavník“ byla v ceně zájezdu. Při jízdě průsmykem Furkapass (2 430 m.n.m.) k Rhonskému ledovci (se zastávkou u kamenné budovy historického hotelu Belvedere, v jejímž těsném sousedství se Rhônegletscher nachází) jsme si užili na vysokohorské silnici spoustu adrenalinu, zatímco originální Glacier Expres schlamstnou útroby hory a pasažéři o to nejhezčí v této oblasti přicházejí.
Dále jsme projeli sedlem Oberalppass (2 044 m.n.m.), zastavili u jezera Oberalpsee a výlet pak zakončili krátkou návštěvou kláštera Disentis.
Škoda, přeškoda, že nebylo vlídnější počasí...
Veliký dík pánům řidičům za skvělou a bezpečnou jízdu v nelehkém terénu.