Kateřinská jeskyně v Moravském krasu stále umí překvapit

Pro veřejnosti byla Kateřinská jeskyně otevřena již v roce 1910. Hlavní dóm s délkou 95 metrů a šířkou 44 metry je největším podzemním prostorem v Moravském krasu. 580 metrů dlouhý okruh otevírá 8 metrů vysoký vchod, který se nachází asi 300 metrů před spojením krasových kaňonů Suchý a Pustý žleb u Skalního mlýna.

Pasačka Kateřina i čarodějnice

Návštěvnická trasa Kateřinské jeskyně zaujme barevně nasvíceným útvarem Čarodějnice nebo Bambusovým lesíkem, který tvoří vzácné hůlkové stalagmity s výškou až několik metrů.

Název jeskyně přitom odkazuje na příběh o pasačce Kateřině, která tady hledala ztracenou ovečku, ale už nikdy nenašla cestu ven. Mnohem dříve však lidé Kateřinskou jeskyni obývali, dokonce tady po sobě zanechali pravěké malby.

Hlavní dóm Kateřinské jeskyně zdobí nejstarší kresba na našem území, která byla odhalena teprve nedávno. Za objevem stál několikaletý výzkum. Na ten avázal další, vůbec první archeologický výzkum ve vnitřních prostorách jeskyně. A opět přinesl jeden překvapivý objev, v jeskyni měli působit penězokazci.

Penězokazci v jeskyni

Výzkum v roce 2022 v Bezejmenné chodbě vedle nálezu keramických střepů ze starší doby bronzové odhalil také stopy po dílně penězokazců. Padělatelé středověkých mincí v Kateřinské jeskyni na konci čtrnáctého nebo v průběhu patnáctého století zanechali polotovary mincí, tzv. střížky, které nemají ražbu, nebo odpad plechů při výrobě.

„Nutno poznamenat, že penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti,“ upozorňuje dle serveru iDnes.cz Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.

Úvodní foto: Kateřinská jeskyně, autor: Pudelek (Marcin Szala), CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons