Loading...
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Lesná | Asfalt | 0,0 km | ||
Lesná - hřbitov | Asfalt | 0,5 km | ||
Nový bod | 1,9 km | |||
Farský les | 3,6 km | |||
Nový bod | 4,8 km | |||
Ostrůvek | Asfalt | 5,2 km | ||
Šelmberk - odb. | Asfalt | 6,0 km | ||
Šelmberk | 6,3 km | |||
Nový bod | 7,3 km | |||
Nový bod | 8,0 km | |||
Nový bod | 8,6 km | |||
Nový bod | 10,4 km | |||
Nový bod | 11,3 km | |||
Křížový kámen | 11,6 km | |||
Nový bod | 12,4 km |
Přes několik staletí ke státní hranici (14 km + 12 km zpět)
Lesná – Farský les – Ostrůvek – Šelmberk – Zlatý Potok – Křížový kámen – Havran
Před námi je cesta, která nabízí řadu památek – od těch nejstarších, středověkých, přes novověké zámky, až po objekty činné ještě v nedávné době (Havran – v letech 1963 – 1992 věž radiolokačního průzkumu). Téměř celá trasa se nachází v bývalém prostoru za tzv. železnou oponou, díky tomu může tato oblast nabídnout nedotčenou přírodu a minimální osídlení. I když již v dnešní době začínají výletníci pomalu objevovat krásy Českého lesa, stále nelze toto místo zařadit mezi turisticky vytížené destinace.
Putování začíná 10 km od Tachova, v obci Lesná, jejíž název (a to i v němčině – Schönwald) naprosto vystihuje její charakter – 75% katastru tvoří lesy. První písemná zmínka pochází z poloviny 14. století. Díky Schönwaldské obchodní stezce byla Lesná v 16. století povýšena na městečko. V této době jej také získávají do vlastnictví Schirndingerové, následně dědictvím Dobřenští, kteří jsou majiteli až do roku 1945. Od počátku 17. století dochází postupně k osidlování německy hovořícím obyvatelstvem, které vrcholí v první třetině 20. století, kdy v obci žije necelých 5% Čechů. Díky tomu došlo po druhé světové válce k téměř totální obnově obyvatelstva, noví dosídlenci se přistěhovali z Rumunska (Rusíni).
V obci musíte navštívit:
Vydejme se po zelené turistické značce směr býv. Zlatý Potok. Prvních 2,5 km, k rozcestí U jedlí, budeme kopírovat trasu naučné stezky Lesná – pokud se zdržíte u informačních tabulí naučné stezky, můžete se dočíst o historii Lesné (zastávka 1) a o jedlích v Českém lese (zastávka 10).
Za další dva kilometry putování po zelené značce se nachází rozcestník Farský les s přírodní rezervací Farské bažiny, které jsou největším rašeliništěm Českého lesa (z hlediska rozlohy i objemu rašeliny – 60 ha). Zdejší rašeliniště nebylo nikdy těženo. Uvnitř rezervace se nachází velice reprezentativní porost kriticky ohrožené borovice blatky, patřící zároveň k nejrozsáhlejšímu v Českém lese.
Další zastávka nás čeká za 1,5 km – Ostrůvek, místo, kde se na přelomu 18. a 19. století nacházela vrchnostenská sklárna, která zde fungovala patrně od roku 1777. Již v roce 1838 je zde uváděno pouze 6 dřevěných domků a pustnoucí sklárna. Lovecký zámeček z kamenného neomítaného zdiva byl postaven ve druhé polovině 19. století knížetem Alfredem II. Windischgrätzem, který miloval lov ve zdejších hlubokých lesích. Kromě zámečku zde v tomtéž období vznikla obora a park s četnými rybníčky. I smrt Alfreda Windischgrätze byla úzce spjata s Ostrůvkem. Právě zde se nachladil při lovu tetřívků a v důsledku toho v 57 letech zemřel. Interiér zdejšího zámečku byl bohatě zařízen historizujícím nábytkem a množstvím trofejí, ale vše po roce 1945 zmizelo, stejně jako dřevěné balkóny a dekorativní dřevěné štíty zdobící exteriér stavby. Vedle budovy se nachází, pro tento region celkem netypická kulturní památka (vyhlášena v roce 1958), dřevěná roubená kaple. Vznikla zřejmě v souvislosti s výstavbou zámečku.
Za 1 km dojdeme mírným stoupáním do míst, kde patrně v první polovině 14. století stával hrádek s historicky špatným, ale dnes zažitým názvem, Šelmberk. Díky tomu, že opevněný objekt existoval zřejmě po velmi krátkou dobu, nepodařilo se dosud vypátrat jeho skutečné označení. Jeho poloha byla vskutku dominantní, neboť věž obklopená příkopem a valem se tyčila na 9 m vysoké skále. Díky skvělému rozhledu až do německých lesů můžeme soudit, že hrával nezanedbatelnou roli v systému obrany hranic.
Vrátíme se 400 m zpět na zelenou turistickou značku a postoupíme 2,5 km na Zlatý Potok. Název zaniklé osady připomíná středověkou historii místa spojenou s rýžováním zlata. V 18. a 19. století je Zlatý Potok řazen mezi nejlepší lovecké revíry Windischgrätzů. V této době je zde v provozu sklářská huť. S jejím zánikem započal odliv obyvatelstva, který byl završen po roce 1945. Po zániku železné opony vznikly na základech původních domů tři chaty a četné značené turistické a cyklistické stezky, které do míst po mnoha letech opět přivedly lidi.
Od Zlatého Potoka cesta dosti stoupá až ke hranicím, ke Křížovému kameni, v jehož vrcholu je hraniční mezník 12/6, pod ním je vysekaný velký kříž, šipka ve spodní části udává průběh hraniční linie. Na každé státní straně balvanu jsou větší prohlubně, zřejmě zde bývaly součástky hraničního znaku č. 30, a letopočet 1844. Přechod představuje starou lesní cestu ze Zlatého Potoka do Silberhütte.
Zelená turistická značka sleduje dále hraniční linii, až k mezníku 13/4, kde odbočuje zpět do vnitrozemí. Po celkem 1,5 km se dostaneme k vrcholu (a to doslova) našeho putování – rozhledna, ale vlastně původní funkcí vojenská pozorovatelna a radarová věž, na nejvyšší hoře střední části Českého lesa s názvem Havran. Výrazná připomínka tragické historie našeho státu dnes nabízí úžasný rozhled do krajiny, při dobré viditelnosti můžeme pozorovat pohoří Slavkovského lesa, Šumavy, Alp. První věž zde byla postavena v roce 1963, ale díky použitému materiálu – dřevo, vydržela pouze krátce. Již na přelomu 60. a 70. let byla nahrazena trvanlivější stavbou s veškerou vybaveností (kotelna, ubytování, kuchyně, garáže, sociální zařízení a samozřejmě technické zařízení). Teprve v roce 1992 byl prostor vojáky definitivně opuštěn. Armáda vyhodnotila věž jako nepotřebný majetek a pokoušela se ji prodat, ovšem to se nezdařilo. Na objekt byl vydán demoliční výměr. V roce 2011 byla nemovitost převedena do vlastnictví Klubu vojenské historie a sportů Tachov, který kompletní rekonstrukci a úpravu na regulérní rozhlednu dokončil v listopadu 2013. Osobně si myslím, že mnohem silnější atmosféru nabízel vrcholek s mnoha pozůstatky po činnosti armády před rekonstrukcí věže, ale na druhou stranu to bylo samozřejmě na úkor bezpečnosti a bez bohulibého kroku nadšenců by objekt již pravděpodobně neexistoval.
KNIŽNÍ ZDROJE:
DUDÁK, Vladislav, ed. Český les: příroda - historie - život. Praha: Baset, 2005. ISBN isbn80-7340-065-0.
PROCHÁZKA, Zdeněk a Jan OULÍK. Historické náhrobníky Tachovska: Die historischen Grabmäler der Tachauer Region. Přeložil Josef HOLÝ. V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa, 1995. Historií západních Čech. ISBN isbn-80-901122-6-9.
PROCHÁZKA, Zdeněk a Jiří ÚLOVEC. Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov – 1: Tachov: Okresní muzeum v Tachově, 1988.
PROCHÁZKA, Zdeněk a Jiří ÚLOVEC. Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov – 2: Tachov: Okresní muzeum v Tachově, 1988.
ELEKTRONICKÉ ZDROJE:
Českým lesem za bobrem se nesem [online]. Praha: Volfíková Marta a kol., 2013 [cit. 2021-12-20]. Dostupné z: http://www.questing.cz/QST/media/Questing/PDF/Ceskym-lesem-za-bobrem-se-nesem_II.pdf
Do země (ne)zaslíbené [online]. Režie David Vondráček. ČR: Česká televize, 2008.
Kde věž byla šeredná, rozhledna je pohledná [online]. Český les: Janoušková Lenka a kol., 2014 [cit. 2021-12-20]. Dostupné z: http://www.questing.cz/QST/media/Questing/PDF/Kde-vez-byla-seredna,-je-rozhledna-pohledna_oprava.pdf
Lesy ČR [online]. Hradec Králové: Lesy ČR, 2021. Dostupné z: https://lesycr.cz/naucna-stezka/lesna/
Obecní stránky Lesné [online]. Lesná: Lesná, 2021. Dostupné z: https://www.obeclesna.cz/historie
Památkový katalog [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2015. Dostupné z: https://www.pamatkovykatalog.cz/soupis/podle-relevance/1/seznam/?kraj=Plze%C5%88sk%C3%BD+kraj&okres=Tachov&h=lesn%C3%A1&fulltext
Rozhledna Havran: Přijďte se podívat! [online]. Tachov: Klub vojenské historie a sportů Tachov, 2013 [cit. 2021-12-20]. Dostupné z: http://rozhlednahavran.cz/web/
SOUKUP, František. Zavražděni za vesnicí, ale pohřbeni před vesnicí. Tachovský deník [online]. Vltava Labe Media, 2020(30102020), 1 [cit. 2021-12-20]. Dostupné z: https://tachovsky.denik.cz/ctenar-reporter/zavrazdeni-za-vesnici-ale-pohrbeni-pred-vesnici-20201030.html
Státní hranice a pohraniční turistika [online]. Prostějov: Zdeněk Šmída, 2016 [cit. 2021-12-20]. Dostupné z: https://www.zdeneksmida.cz/
Tachovsko: krajina mojí duše [online]. Tachovsko: Geoloci, 2013 [cit. 2021-12-20]. Dostupné z: https://www.tachovsko.com/
Tachovsko: krajina v paměti/paměť v krajině: katalog k výstavě [online]. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014 [cit. 2021-12-20]. ISBN 978-80-261-0423-0. Dostupné z: http://www.antropologie.org/sites/default/files/publikace/downloads/tachovsko_publikace_final.pdf
Wikipedie [online]. 2021. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lesn%C3%A1_(okres_Tachov)
Wikipedie [online]. 2021. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lesn%C3%A1_(z%C3%A1mek)
Wikipedie [online]. 2021. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lesensk%C3%A1_l%C3%ADpa