Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Do přírody
Jedeme autem do Českého lesa. Z Plzně tam není nejlepší spojení, navíc toho chceme za jeden den zvládnout víc - chceme se zastavit v Tachově a v Českém lese si projít ještě naučné stezky Historie sklářství a Podkovák a zajít se podívat ke zřícenině Starý zámek. V tom případě je auto ideální.
Tato okružní stezka odbočuje z naučné stezky Lesná, resp. jedna její část. Vznikla ve spolupráci Lesů ČR a Správy CHKO Český les. Dozvíte se na ní řadu zajímavostí o bobrech, kteří jsou dnes přísně chráněni. Když budete mít trpělivost a štěstí, tak je třeba i zahlédnete. Stezka je dlouhá cca 2 km a je na ní pět zastavení.
Začátek NS - zastavení č. 1 je u přírodní památky Na Kulmu. Kromě upoutávky na Vodní svět, je tam i zastřešené odpočívadlo a informační tabule, kde se dočtete, že jste na místě bývalé hájovny. Nyní jsou tam jen pomalu zarůstající ruiny. Na Kulmu byly dlouhá staletí sklárny, vyráběly se zde skleněné okenní čočky, také pro kostel v Tachově. Postupem času zde vyrostla celá vesnice - s panským dvorem a chalupami. Dařilo se zde hlavně lesním dělníkům. Po 2. světové válce byli lidé nuceni své domovy opustit. Nyní zde hlavní slovo má opět příroda. Jediným skutečným pozůstatkem je lesní kaplička Kulmské Matky boží, kterou najdete kousek před tímto rozcestím, pokud půjdete ve směru číslování informačních tabulí.
Po chvíli se blížíte k rybníkům. Na zhruba 14 ha je soustava osmi malých rybníků, které založil ve 20. až 30. letech 20. století tehdejší majitel panství. Choval v nich pstruhy. Po válce se přestaly využívat. Tyto člověkem vytvořené rybníky si začaly žít svůj vlastní život. Rostou tu osiky, vrby a žijí zde vzácní obojživelníci i další vodní živočichové - čolkové, skokani zelení, vodoměrky, znakoplavky. Pozorovat je můžete z nedalekého mola, které vede nad hladinu jednoho z rybníků - zastavení č. 2.
V 90. letech se sem nastěhovali bobři a rybníky se staly jejich rájem. Prakticky všude jsou vidět jejich stopy, resp. ohlodané stromy. Postavili si zde i svůj bobří hrad. Zřejmě je už ale opuštěný. Bobři jsou velice šikovní, buď si hloubí nory, nebo staví hrady. V jejich příbytku musí být sucho, ale vchod do něj musí být neustále zatopený. Jsou to býložravci, živí se i drobnými větvičkami, kůrou či lýkem.
Na jejich území je vstup zakázán. Upozorňuje na to cedulka hned vedle rybníka. Pokusit se je pozorovat můžete ze speciálního dřevěného přístřešku, který je součástí naučné stezky - zastavení č. 3. Nejlepší je to k večeru nebo v časných ranních hodinách. Je nutno být zcela potichu, ale to asi není nutno zdůrazňovat. Uvnitř je návštěvní kniha, kde se dočtete, že příliš často se nedaří bobry zahlédnout. Na obrázku na stezce jich však uvidíte dost.
Pokud budete pokračovat, dojdete k zastavení č. 4 a tím opět na naučnou stezku Lesná. Pokud se po ní vrátíte zpátky k přírodní památce na Kulmu, projdete okolo 5. zastavení, kde je ptačí pozorovatelna. Až k ní jsme však nedošli. Čekali jsme téměř do setmění, zda nějaké bobra zahlédneme a pak jsme se již nejkratší cestou vrátili k autu, které jsme zanechali u silnice. Bobra jsme neviděli, ale přesto se nám tam moc líbilo. Určitě se tam budeme chtít ještě někdy podívat, ale raději v době, až bude trochu tepleji. Duben na to nebyl zrovna nejvhodnější měsíc.
Jídlo a pití doporučuji vzít s sebou. Cestou jsme za celý den nenarazili na otevřené občerstvení. Možná i proto, že nebyla ještě sezóna. Nebo jsme se špatně dívali? Těžko říct.
NS je krátká, ale je moc hezky udělaná. Je to takový malý kousek především bobří krajiny. Sem bobři prostě patří. Horší je, že jich je čím dál víc a ničí stromy při řekách téměř i v městské zástavbě. Je asi otázkou času, kdy se to bude muset řešit. Jsme z Plzně a na Radbuze jsou jejich stopy vidět právě už i na území města.
Každopádně navštívit tuto stezku mohu jen doporučit, a to i v době, kdy víte, že bobři spí. Dozvíte se tu o nich skutečně spoustu zajímavostí. Jejich protistojný palec jim umožňuje předměty pevně chytit a přenášet je. Dokonce umí chodit i po zadních, aby materál lépe přemísťovali.