Okruh z Jablonce nad Jizerou přes Vysoké nad Jizerou
Trasy • Pěší trasa • Malá náročnost
Jablonec nad Jizerou, nádraží | Asfalt | 0,0 km | ||
Od nádraží (foot 1) jdeme po modré značce hlavní ulicí (foto 2 a 3) na náměstí. | ||||
Jablonec nad Jizerou, rozcestník | Asfalt | 0,6 km | ||
Z náměstí (foto 4) se vydáme po červené značce přes Jizeru (foto 5) nad město. | ||||
Tříčsko | 1,4 km | |||
Šplháme do kopce nejdřív lesem, později přes sjezdovky areálu Na Kamenci. Ze sjezdovky jsou pěkné výhledy (foto 6 - 12). | ||||
Na Kamenci | 2,5 km | |||
Pro změnu půjdeme dolů z kopce, ze kterého je hezký pohled na náš další postupný cíl - Vysoké nad Jizerou (foto 13). | ||||
Horní Tříč (foto 14) | Asfalt | 3,1 km | ||
Stoupáme místní úzkou silničkou (foto 15) do Vysokého nad Jizerou. | ||||
Vysoké nad Jizerou (foto 16 - 18) | Asfalt | 3,8 km | ||
Změna barvy značky na modrou. Projdeme kolem hotelu Větrov (foto 19) a lyžařského areálu s výhledy (foto 20 - 22). | ||||
Pod Petruškovými vrchy (foto 23) | 5,0 km | |||
Na rozcestí sejdeme ze silnice, projdeme kolem křížku s lavičkami (foto 24 - 26) a jsme ve Sklenařicích. | ||||
Sklenařice (foto 27) | 6,2 km | |||
Za obcí jdeme do mírného stoupání kolem kaple (foto 28) a pamětního kamene (foto 29) k Tomášovu kříži (foto 30), kde je rozcestí. | ||||
Tomášův kříž (foto 30) | Šotolina | 7,1 km | ||
Zbytek trasy nás povede žlutá značka s výhledem na Paseky nad Jizerou (foto 31 a 32), Tomášovy vrchy (foto 33) a Vysoké nad Jizerou se Sklenařicemi (foto 34 a 35). | ||||
Skalky | 8,3 km | |||
V malém remízku nás překvapí zajímavé Skalky (foto 36 - 37). Od nich přes louku k lesu a sestup dolů do údolí. | ||||
Nad Blanskem (foto 38 - 44) | Asfalt | 10,0 km | ||
Odtud už je to kousek dolů do města k Jizeře (foto 45) a na náměstí. | ||||
Jablonec nad Jizerou, náměstí | Asfalt | 11,1 km | ||
K nádraží opět po modré. | ||||
Jablonec nad Jizerou, nádraží | Asfalt | 11,7 km | ||
Konec trasy |
Zhruba jedenáctikilometrový okruh (půjdete-li jako my od vlaku a zase k vlaku, 1 km si přičtěte) krásnou podkrkonošskou krajinou s luxusními výhledy na krkonošské kopce. Hlavně Kotel, Dvoračky, Medvědín nebo Lysou horu budete mít jak na dlani. Náročnost trasy není nijak závratná. Sice překonáte cca 430 metrů výškový rozdíl, ale po cestách pohodlných. Je to zkrátka trasa tak na půl dne.
Od vlaku na náměstí v Jablonci nad Jizerou nás vede modrá značka. Rozcestník je na horním konci náměstí. Na něm si vybereme červenou značku směr Vysoké nad Jizerou, směrovník hlásí 3,5 km a to taky budou nejnáročnější kilometry celé trasy. Z Jablonce totiž musíme vyšplhat nahoru na Kamenec, na jehož úbočí jsou fajnové sjezdovky. Ty obvykle bývají v docela slušném sklonu, takže tady se při výstupu přece jen trochu zapotíme. Z Kamence sejdeme naopak do údolí do Horní Tříče, abychom záhy mohli opět stoupat do kopce. Stoupání končí ve Vysokém nad Jizerou. Zde je dost možností se případně občerstvit nebo třeba navštívit místní Vlastivědné muzeum.
Z Vysokého už je to vyloženě pohodlné. Modrá značka nás povede kolem hotelu Větrov a horních stanic vleků místních ski areálů do Sklenařic a k Tomášovu kříži a celý tento úsek je v podstatě hřebenovkou nevýrazného hřbítku s mnoha výhledy. U Tomášova kříže je rozcestí, kde přestoupíme na žlutou značku. Ta obchází kopec Tomášovy vrchy a pomalu začne klesat loukami a lesem zase dolů do Jablonce nad Jizerou. Komu by bylo 11 km málo, může si trasu prodloužit od Tomášova kopce dál po modré na Paseky nad Jizerou a Planýrku a odtud po zelené údolím Jizery.
Že jsme zvolili kratší variantu trasy, mělo svůj důvod. Oba jsme částečně podlehli zdravotní indispozici. Věrce připomněl svoji existenci její meniskus, mě přepadla "mužská skorosmrtelná choroba na sedm", jak by řekli křížovkáři, tedy rýmička a tak jsme se dohodli, že si uděláme kratší pěší túru, ale s dlouhým přejezdem vlakem. Což se zadařilo perfektně. Ona totiž jízda vlakem z Martinic v Krkonoších do Jablonce nad Jizerou, to je zážitek jako hrom. Na trati jezdí motorák řady 810 (naštěstí už modernizovaný s lepšími sedačkami) neboli Kufr, případně Orchestrion, chcete-li i Šukafon. Ten Kufr se s vámi v Martinicích rozvibruje do rychlosti cca 40 km, ujede 4 km do Jilemnice a tady 10 minut stojí. Proč, to netuším. Křižování vlaků tu nepřichází v úvahu, veškerou dopravu tu zastane jen ten Kufr. Ale je fakt, že nádraží v Jilemnici je obsluhované výpravčím. Takže asi pan výpravčí postaví na kafe, vlak přijede a mašinfíra s průvodčím si dojdou pokecat u kafe s výpravčím. Po 10 minutách zase nastoupí, výpravčí nasadí červenou čepici, obřadně zvedne plácačku, místní Pendolíno zahouká na celou Jilemnici a dvacítkou se vyřítí ze stanice. Ta dvacítka je asi tak průměrnou rychlostí na celé trati, protože 18 km jedete třičtvrtě hodiny. Ale dobře že tak, jede se krásnou krajinkou, aspoň vám při koukání z okna nic neuteče. No a když se pak vracíte vlakem zpátky, tak si to všechno pro velký úspěch zopakujete. A tak jsme ten den strávili asi šest hodin ve vlacích a čtyři v té krásné krajině mezi Jabloncem a Vysokým nad Jizerou a byli jsme maximálně spokojení.