Plzeňský okruh přes dva soutoky tří řek

Když jsme vyjeli z malého tunýlku pod tratí, otevřel se nám pohled do údolí řeky Radbuzy. I zde je možnost příjemné relaxace. Po pravé straně je malý přístřešek s pramenem výborné pitné vody, jejíž kvalita je pravidelně vyhodnocována. Přes řeku vede lávka do známé chatové  oblasti Na Výsluní.

Naše cesta vede vlevo podle řeky.

Dojeli jsme k rozcestí a na chvíli opuštíme žlutou, která odbočuje vlevo.

My pokračujeme kousek rovně, kde mineme zatím ještě uzavřený vchod do meditační zahrady u  Památníku obětem  zla. Bývá otevřeno od jara (letos od od čtvrtka 22.4.2010) do podzimu, vždy od středy do neděle od 10 do 17 hodin.

Pokračujeme kousek vlevo z kopečka. Kola jsme raději nechali u stožáru elektrického vedení, protože do řeky se vlévá malý potůček. V době našeho výletu jsme ho museli opatrně zdolat po kamenech. Nebylo tam ani tak moc vody, ale hlavně bláta. Navíc k soutoku to bylo už kousek. Byli jsme rádi, že jsme zvolili období časného jara, později  bujná vegetace by nám asi  bránila v cestě. I když, kdo ví, k soutoku byla vyšlapaná úzká cestička.

Vracíme se na nám už známé rozcestí a pokračujeme opět po žluté, která nás vede okolo několika chat, přes pole a louky a sjiždíme opět dolů k řece Radbuze, přes kterou vede úzká lávka pro pěší.

Zhruba po 1,5 km bez značení jsme se dostali k dalšímu silničnímu - Malostranskému mostu, který spojuje dvě plzeňské čtvrtě - Doudlevce a Slovany.

Těsně před mostem jsme ještě minuli veliký sportovní areál - Škoda sport park, kde je lanové centrum, umělé stěny pro lezení,asfaltový ovál proinline bruslení a pod. S výjimkou lanového centra je vstup volný, je zde i stánek s občerstvením.

Naštěstí nemusíme přecházet přes most s velmi silným provozem. Cyklotrasa je vybudována pod mostem, těsně vedle řeky. Doporučuji opatrný sjezd.  Z bezpečnostních důvodů je na této cyklostezce pod mostem umístěno zrcadlo, aby nedošlo ke srážce s protijedoucími cyklisty. Za mostem nás čeká kráťoučké stoupání. Pokračujeme dál po cyklostezce, která nás po chvíli zavede na pro cyklisty upravený břeh řeky Radbuzy.

Po dalším zhruba kilometru dojedeme k další lávce pro pěší, která spojuje opět obě již zmíněné čtvrti. Tato lávka, jak název napovídá, zase sloužila mimo jiné zaměstnancům tehdy velkého papírenského závodu.

V současné době je opět hojně využívána cyklisty, ale i hokejovými fanoušky. Zimní stadion se nachází kousek na kopečku na druhé straně řeky.

Další zhruba kilometr jsme pokračovali stále v přímém směru po stejném břehu. Minuli jsme další lávku pro pěší - Kožíškovu lávku, která nahradila po rekonstrukci železničního mostu starou železniční lávku. Je to rychlá spojnice pro pěší ze spodní části Bor na nádraží ČD, na které se dostanete odbočením na silnici vpravo.

Podjeli jsme nově vybudovaný silniční most Milénia, který částečně napomohl odvést dopravu z centra města ve směru Domažlice - Praha, a nově zrekonstruovaný železniční most a dojeli k dalšímu starému plzeňskému Wilsonovu mostu.

Dojeli jsme k dalšímu starému mostu, který má ještě středověké základy. První údaj o vzniku mostu přes řeku Radbuzu je z roku 1520. Byl vybudován na silnici vedoucí z Prahy. Později byl rozšířen o dřevěné chodníky a v roce 1889 nahrazen mostem z ocelové nosné konstrukce. S ohledem na značné dopravní zatížení a nevyhovující stav byla v letech 1941-1942 nosná konstrukce nahrazena železobetonovou. V roce 1993 byla provedena částečná oprava. Postupné zhoršování stavu mostu dovršila povodeň v roce 2002, která narušila statiku mostu natolik, že bylo rozhodnuto o jeho celkové rekonstrukci. Ta proběhla prakticky za provozu v r. 2005. Za zmínku určitě stojí i nově vybudované atypické zábradlí, které lze v případě velké vody v přímých úsecích sklopit. Aby most esteticky zapadal do architektonického celku okolí navazuje zábradlí na jeden z motivů použitých na nábřeží.

Opatrně jsme přejeli přes tento starý most (zůstali jsme na stejném břehu) a dostali se opět do klidnější části města. Těsně za mostem je pro pěší a cyklisty upraven podjezd pod širokou víceproudovou silnicí a vy se dostanete na asfaltovou silničku, která vás dovede k soutoku.

Vpravo za řekou vidíte hradby známého plzeňského pivovaru Prazdroj a Gambrinus, vč. zrekonstruované vodárenské věže. Vlevo objíždíte fotbalový stadion, známý z televizních přenosů fotbalových utkání.

Dojeli jsme na parkoviště Na Rychtářce - jedno  z větších parkovišť téměř v centru města, kde zatím je možno parkovat zdarma.

Samozřejmě vidíme další starý Rooseveltův most. Je to kamenný tříobloukový silniční most, zdobený sochami (sousoší Kalvárie, uprostřed zlacený litinový krucifix, po stranách barokní sochy), který původně nesl označení Saský most. Jeho výzdoba pochází z 30. let 18. století. Ve druhé polovině 80. let byl most zcela přestavěn. Byla určitá snaha zachovat původní vzhled, byly znovu osazeny sochy světců, most byl opatřen kamenným obkladem a atypickým zábradlím, ale výsledek rekonstrukce je značně problematický.

A nyní se můžete rozhodnout sami, co dál. Tady je několik typů:

1. Hned u  parkoviště je malý pivovar s  restaurací Panství Latensack - pivovar Groll s.r.o., kde se vaří jejich vynikající pivo Lotr. A kde je možno se i dobře najíst. Je pravda, že ceny  jsou trošku vyšší. Ale to zase vynahradí zvlášť v létě příjemné venkovní posezení s vyhlídkou na řeku a most.

2. Kdo přijel vlakem, se může vydat vlevo po chodníku, kde je i cyklostezka. Dostane se do míst, kde podjížděl tuto hlavní silnici, pokračuje ale  dál přes tento velký most a po mostu pro pěší, který je nad silnicí se dostane na druhou stranu. A pak už je to na nádraží ČD jen kousek. Než vyjede na most se může podívat na hlavní bránu plzeňského Prazdroje.

3. Kdo má ještě čas a chce si prohlédnout historické náměstí s katedlálou Sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží, dojede k Rooseveltovu mostu a místo na most odbočí vlevo a za chviličku je na náměstí.

A Plzeňákům, myslím, nemusím radit, kudy se kam dostanou.