Loading...

Přechod ŽDÁRSKÝCH VRCHŮ

Trasy Pěší trasa Velká náročnost

číslo 1 obec HERÁLEC Asfalt 0,0 km
 

Obec Herálec leží v severovýchodní části kraje Vysočina na úpatí nejvyšších vrcholů chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (Devět skal 836 m, Žákova hora 810 m nad mořem).

Nepřehlédnutelnou dominantou obce je kostel sv. Kateřiny postavený v klasicistním stylu na jižním návrší v nadmořské výšce 660 m n.m. Na protilehlém severozápadním vyvýšení je areál základní školy pavilonového typu a její vstup zdobí busta Jana Amose Komenského, poslední z prací akademického sochaře Karla Lidického. V obci jsou ke spatření renovované roubené chalupy, jakých tu v počátku minulého století byla většina. Je zde i zbytek poplužního dvora patřícího v minulosti rychmburskému panství.

číslo 2 ŽÁKOVA HORA 3,5 km
 

Výjimečně zachovalý, již od r. 1933 chráněný, segment přirozených pralesovitých lesních společenstev bohatších stanovišť vyšších poloh Žďárských vrchů je biotopem řady organismů, které již z okolních převážně smrkových porostů vymizely.

Geologie
Mírně zvlněné svahy převážně jihozápadní expozice s částí plochého návrší hřbetu Žákovy hory v geomorfologickém okrsku Devítiskalské vrchoviny jsou budovány migmatity a dvojslídnými rulami svrateckého krystalinika s vložkami amfibolicko-biotitických rul a amfibolitů. Na svahových zvětralinách jsou vytvořeny mezotrofní kambizemě přecházející ve vrcholové části s pomístnými balvanitými pokryvy v oligotrofní kambizemní podzoly. V okolí ojedinělých pramenišť a zamokřených úpadů jsou zastoupeny gleje a pseudogleje.

Květena
Lesní společenstva území náleží ke květnatým bučinám podsvazu Eu-Fagenion, asociací Dentario enneaphylli-Fagetum a Festuco-Fagetum. Na humusem obohacených suťových fragmentech k nim přistupují prvky svazu Tilio-Acerion, zpravidla v návaznosti na ojedinělá prameniště podsvazu Cardaminion amarae. Na minerálně chudím podkladu na temeni Žákovy hory zasahují do území acidofilní smrkové bučiny blízké asociaci Callamagrostio villosae-Fagetum. V dřevinné skladbě převládá buk lesní (Fagus syvatica), přimíšen je javor klen (Acer peudoplatanus) aj. mléč (Acer platanoides), místy smrk ztepilý (Picea abies) a ojediněle vtroušeny jsou ještě olše lepkavá (Alnus glutinosa), jilm horský (Ulkus glabra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Jedle bělokorá (Abies alba), jedna z hlavních přirozených dřevin pralesa, již n nynější porostní skladby vymizela a objevuje se jen v mladších porostních skupinách v později rozšířené části rezervace. Zjara v bylinném podrostu rozkvétají význačné druhy jedlobučin, které již z okolních smrkových lesů vymizely, jako jsou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum), dymnivka dutá (Corydalis cava), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) a samorostlík klasnatý (Actaea spicata). Vyšší polohy Žďárských vrchů charakterizuje výskyt ptačince dlouholistého (Stellaria longifolia) a ostřice lesní (Carex sylvatica). Ve vlhčích partiích a kolem pramenišť roste např. kapraď samec (Dryopteris filix-mas), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), čarovník alpský (Circaea alpina), rozrazil horský (Veronica montana) a ojediněle ve spodní části i bledule jarní (Leucojum vernum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a podbílek šupinatý (Lathraea squamaria). Z nižších rostlin jsou rozšířeny lišejníky Parmelia physodes, P. sulcata, Parmeliopsis ambiqua, Cladonia fimbriata, Pyrenula nitidula aj. Bohatá je bryoflóra území; na kůře stromů rostou např. Amblystegium serpens, Isothecium alopecuroides, Orthotrichum stramineum, Paraleucobryum longifolium, na trouchnivějících pařezech Tetraphis pellucida, Drepanocladus uncinatus, Brachythecium staroši, Herzogiella seligeri a na humusových substrátech Hypnum cupressiforme, Paraleucobryum longifolium, Minium punctatum, Rhytidiadelphus triquetrus aj. Pralesovitý ráz rezervace dotvářejí choroše Fomes fomentarius, Ganoderma applanatum a jiné dřevokazné houby, např. Plicaria repanda, Doryje sarcoides a Lachnea histrix, vytvářející rozkladem dřevní hmoty vhodné podmínky k nepřetržité obnově lesa. K významnějším druhům hub rostoucích v území patří Tricholomopsis dekora, Spongipellis delectans, Clavariadelphus truncatus, Cantharellus friesii, Hydnellum peckii, Boletopsis subsquamosa, Tricholoma robustum, Cystostereum murrayi aj.

Zvířena
Na zachovaný segment pralesovitých jedlobučin je vázán výskyt střevlíků Carabus Lingei, C. coriaceus, C. auronitens, Cychrus attenuatus, Pterostichus burmeisterii, Trechus puchellus, T. splendens, boreomontánních druhů mravenců Componotus herculeanus, Neomžena rubida, Myrmica lobicornis, Formica picea, F. lemani, F. lugubris a řady dalších bezobratlých. Území obývají čolek horský (Triturus alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) a slepýš křehký (Anquis fragilis). V lesním porostu hnízdí mj. datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), holub doupňák (Columba oenas), sýc rousný (Aegolius funereus), puštík obecný (Strix aluco), lejsek malý (Ficedula parva), 1. černohlavý (F. hypoleuca), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a v minulosti i čáp černý (Ciconia nigra). Žijí zde rejsek horský (Sorex alpinus), r. malý (S. minutu), r. obecný (S. araneus), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), kuna lesní (Martes martes), netopýr stromový (Nyctalus leisleri) aj. Lesní komplex je domovem původní populace jelení zvěře (Cervus elaphus).

Lesnictví
Do takřka nedotčeného odlehlého pralesního hvozdu zasáhla v minulosti toulavými sečemi těžba dřeva k výrobě dřevěného uhlí pro potřeby okolních sklářských hutí. Po nich však docházelo bez zásahu člověka opět k přirozené obnově lesa. Zbytek pralesa byl kolem roku 1900 narušen pruhem holoseče následně zalesněným smrkem a roku 1938 byla přes jeho jižní okraj vybudována lesní silnička. Původní rezervace chráněná již od roku 1933 byla v roce 1990 rozšířena a její lesní porosty jsou zařazeny v kategorii lesa zvláštního určení. Les je zejména ve vrcholové partii poškozován větrem a námrazou, smrk trpí imisním znečištěním ovzduší a hnilobami působenými dřevokaznými houbami, často v důsledku dřívějšího ohryzu přemnoženou jelení zvěří, jež škodí i okusem semenáčků. Historické jádro rezervace je ponecháváno přirozenému vývoji a tvoří prostorově i výškově diferencovaný čtyřetážový porost, v němž se přirozeně prolínají všechna vývojová stadia lesních dřevin, od klíčících semenáčků, přes stadia dorůstání a optima, až po rozpad věkovitých mohykánů. Jejich torza rozkládaná četnými choroši umocňují pralesovitý ráz porostu. Tento porost se dobře zmlazuje, nárosty pokrývají asi polovinu jeho plochy a velmi vitální je v nich javor klen, převažující nad bukem lesním. V rozšířené části rezervace jsou opatření diferencována, od minimálních úprav, v převažujících porostech s přírodě blízkou skladbou, až po rekonstrukci a obnovu arondované smrkové části, s podsadbami buku a jedle. Cílem je vytvoření různověkého, prostorově i výškově diferencovaného lesa přirozené druhové skladby.

Využití
Na vrcholu Žákovy hory byl v roce 1946 po nákladných měřických pracích zřízen jeden z bodů základní trigonometrické sítě ČR. Rezervace slouží kromě zachování genofondu jako důležitý objekt vědeckého výzkumu zákonitostí vývoje lesa a tvoří jádro biocentra územního systému ekologické stability s nadregionálním významem. Pro návštěvníky zde byla vybudována naučná stezka ochrany přírody Žákova hora.

číslo 3 pramen řeky Svratky 4,1 km
 

Stříbrná Studánka

nahledUprostřed temných lesů na úbočí Žákovy hory je velká mýtina. Přesně vjejím středu vyvěrá ze země studánka. Každou noc se vní koupe měsíc a hvězdy, které trochu svého stříbra předávají i vodě ve studánce. Proto také dostala jméno Stříbrná.

Tak takhle viděli lidé Stříbrnou studánku před rokem 1890. Od té doby mýtina zarostla a ze Stříbrné studánky se stala spíše temná a tajemná svatyně. Měsíc a hvězdy se už do ní koupat nechodí. Neproniknutelná klenba zkorun stromů už jim vstup nepovolí.

 

Stříbrná studánka je známá nejen zbájí a pověstí, které se zgenerace na generaci předávaly mezi prostým lidem. Je to také jeden zpramenů řeky Svratky neboli Švarcavy, jak byla tato řeka nazývána ještě vdobě před první světovou válkou. A právě na tomto památném místě vyhlásil prezident Ludvík Svoboda vroce 1970 Žďárské vrchy za chráněnou krajinnou oblast.

 

 

 

Měsíc a hvězdy už studánce sice své stříbro nepředávají, ale i dnes se tu můžete setkat stajemnem. Ti, kteří sem zabloudí včasných ranních hodinách, prý mohou spatřit stříbrnou pannu, kterak si ve studánce chladí tancem unavené nohy. Nesmíte kní však přijít příliš blízko, jinak zmizí jako pára.

číslo 4 odpočivadlo u býv.Rumpoltova mlýna 5,3 km
 

rybníček a pěkné odpočivadlo

číslo 5 DĚVĚT SKAL 7,1 km
 

Rozsáhlý skalní systém s nejvyšším vrcholem oblasti je ukázkou mrazového zvětrávání rul v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin.

Geologie
Skalní útvary na centrálním hřbetu geomorfologického okrsku Devítiskalské vrchoviny byly vypreparovány z pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Podél puklin jsou rozčleněny do devíti větších a třech menších skalních bloků, seskupených do vrcholového komplexu typu skalního města. Výšky bloků dosahují až 15 m a jejich stěny jsou zvětráváním modelovány do podoby skalních výklenků a voštin. Na jejich úpatí jsou odlámané suťové hlady, na něž navazuje 80 m dlouhý balvanový proud a dále po svazích rozvlečené balvanité pokryvy. Kolem skal jsou vytvořeny jen mělké ochrické půdy. Na skalní komplex navazuje na severovýchodě ukloněném svahu v délce 1150 m řada dalších jedenácti skalních útvarů, nalézajících se z větší části v ochranném pásmu území.

Květena
Na stanovišti smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum) se nachází hospodářsky pozměněný lesní porost typu skeletové smrkové bučiny s převahou smrku ztepilého (Picea abies), přimíšeným bukem lesním (Fagus sylvatica) a ojediněle vtroušenou jedlí bělokorou (Abies alba). Na skalách a v porostních mezerách se uplatňuje i bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Chudý oligotrofní podrost tvoří zejména borůvka černá (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana) a rozložená (D. dilatata). Na humusem překryté zastíněné skalní římse roste ojediněle montánní čípek objímavý (Streptopus amplexifolius). Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků (Parmelia omphalodes, Acarospora ducatá, Rhizocarpon geograficum) a mechorostů, jichž zde bylo zjištěno 14 druhů (Andreaea rupestris, Paraleucobryum longifolium, Cynodontium polycarpum aj.).

Zvířena
Území obývají běžné druhy lesním porostů vyšších poloh Českomoravské vrchoviny mj. řada druhů ptáků. Hnízdí zde datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), sýc rousný (Aegolius funereus), křivka obecný (Podia curvirostra), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), krkavec velký (Corpus corax) a v poslední době se znovu objevil jeřábek lesní (Tetrastes bonasia).
Lesnictví
Porost na skalách je ponecháván bez zásahu. Okolní lesní porost je zařazen v kategorii lesa zvláštního určení a hospodaření v něm je usměrňováno k podpoře buku, obnově jedle a využití přirozeného zmlazení, k výhledovému vytvoření různověkého lesa přirozené dřevinné skladby. V exponované vrcholové poloze je les poškozován nepříznivými klimatickými vlivy a imisním znečištěním ovzduší.

číslo 6 skála PASTÝŘ 7,9 km
 

Osamocené skalisko

číslo 7 BÍLÁ SKÁLA 8,0 km
 

Mohutný rulový skalní útvar je situován v zakončení pásma sklaních bloků táhnoucího se v délce 1150 m severovýchodně od vrcholu Devět skal. Kolem skály roste na stanovišti smrkových bučin hospodářsky pozměněný lesní porost s chudým bylinným patrem.Skalní útvar na centrálním hřbetu geomorfologického okrsku Devítiskalské vrchoviny byl vypreparován z pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Izolovaný skalní blok se základnou v délce 60 m dosahuje výšky až 28 m. Kolem něj jsou na velmi mírně severovýchodně ukloněném svahu vytvořeny balvanité sutě, překryté mělkými ochrickými půdami.

číslo 8 KŘÍŽÁNKY 10,2 km
 

obec v údolí Svratky.Roubené stavby.památné stromy,

Ubytování,restaurace.

číslo 9 ČTYŘI PALICE 12,2 km
 

Rulové sklaní útvary modelované mrazovým zvětráváním a obklopené balvanitými sutěmi se zachovanými lesními porosty přírodě blízké skladby smrkových bučin tvoří charakteristický ekosystém chudých a kyselých stanovišť hřbetů Žďárských vrchů.

Geologie
Skalní útvar v zakončení hřbetu geomorfologického okrsku Borovského lesa nad Milovskou kotlinou řeky Svratky je tvořen migmatitizovanými a granitizovanými rulami svrateckého krystalinika. Mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách byly vypreparovány tři mohutné skalní bloky nazývané Čtyřpaličatá skála, Děvín a Tvrz, na něž navazuje nižší skalní hřeben Opomenutá. Čtyřpaličatá skála dosahuje délku 50 m, výšku stěny až 33 m, a podle puklin jsou na jejím vrcholu zformovány čtyři výrazné bloky - lidově „palice". Skalní stěny jsou zvětráváním modelovány drobnými prohlubněmi (Voštinami) a na temeni jsou vytvořeny charakteristické skalní mísy. Pod skalními stěnami jsou odlámané suťové haldy, pokračující dále na svazích balvanovým proudem a soliflukčními balvanitými pokryvy. Na nich jsou vytvořeny mělké ochrické půdy, přecházející na bázích svahů v minerálně chudé a kyselé kambizemě.

Květena
Na stanovišti smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum) převažují lesní porosty typů kamenité smrkové bučiny a kyselé smrkové bučiny metlicové, v nichž je vedle smrku ztepilého (Picea abies) výrazně zastoupen buk lesní (Fagus sylvatica). Na humusem obohacených balvanitých svazích s fragmenty skeletové jedlové bučiny a podmáčené smrkové bučiny papratkové je vtroušena jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus) a ojediněle i jilm horský (Ulkus scabra). Na skalách se zachoval fragment reliktního boru svazu Dicrano-Pinion, se zakrslou borovicí lesní (Pinus sylvatica), břízou bělokorou (Betula pendula) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia). Chudý oligotrofní lesní podrost tvoří zejména borůvka černá (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), jestřábník zední (Hieracium murorum), vrbka úzkolistá (Chamaerion angustifolium), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), kapraď samec (D. filix-mas) aj. Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků mj. Parmelia saxatilis, Cladonia rangiferina, Acarospora fuscata a mechorostů mj. Andreaea rothii, Cynodontium polycarpum, Paraleucobryum longifolium.

Zvířena
Území hostí řadu bezobratlých mj. střevlíky Carabus Lingei, Cychrus caraboides, Pterostichus niger, pavoukovce Ischyropsalis hellwigi, Paranemastoma quadripunctatum aj. Půdní povrch obývají ropucha obecná (Bufo bufo), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) a slepýš křehký (Anguis fragilis). V lesním porostu hnízdí mj. datel černý (Dryocopus martius), sýc rousný (Aegolius funereus), holub doupňák (Columba oenas), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), vzácně lejsek malý (Ficedula parva) a v okolí často zalétávající krkavec velký (Corpus corax). Žijí zde rejsek obecný (Sorex araneus), r. malý (S. minutus), kuna lesní (Martes martes), jezevec lesní (Meles meles) a další druhy savců.

číslo 10 MILOVSKÉ PERNÍČKY 13,0 km
 

Skupina rulových skalních útvarů s charakteristickou modelací je dokladem kryogenních procesů probíhajících v chladných obdobích pleistocénu. Na balvanitých sutích skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin.
Skalní útvary na  byly vypreparovány na pruhu dvojslídných biotitických rul a migmatitů svrateckého krystalinika mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Tvoří je skupina tří větších a dvou menších bloků, stupňovitě odsazených ve svahu do údolí řeky Svratky. Nejmohutnější Poradní skála dosahuje výšky 25 m. Skály jsou modelovány výraznou lavicovitou odlučností a na jejich temenech byly zvětráváním vytvořeny skalní mísy, lidově „perničky", jimž byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce. Podchyceno bylo celkem 11 mís, o průměru 20 - 87 cm a hloubce 6 - 30 cm. Pod skalami jsou odlámané suťové haldy přecházející v soliflukční balvanité pokryvy svahů, na nichž jsou vytvořeny mělké ochrické půdy.

číslo 11 ZKAMENĚLÝ ZÁMEK 14,9 km
 

Skály a okolní balvanité sutě jsou dokladem mrazového zvětrávání rul na hřbetech Žďárských vrchů v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin.
Skalní útvar na okrajovém hřbetu geomorfologického okrsku Borovského lesa byl vypreparován na pruhu hrubozrnných dvojslídných ortorul svrateckého krystalinika mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Skalní bloky dosahující výšku 10 m jsou podkovovitě uspořádány a ohraničují průchodem otevřený vnitřní prostor o rozměrech 40 x 16 m. Vynikají výraznou deskovitou odlučností bloků, oddělených širokými puklinami, na nichž se pomístně vytvořily puklinové jeskyňky. Pod skalami jsou vytvořeny balvanité sutě překryté mělkými a kyselými ochrickými půdami.

číslo 12 rozcestí u Knížecí studánky 15,1 km
 

odpočivadla,nedaleko další pěkná Hraběnčina stud.Po cestě cca 2km lovecký zámeček Karlštějn.

číslo 13 arboretum Hraničný 17,1 km
 

Lesáky vysazené druhy dřevin rostoucích v oblasti Vysočiny.Menší chata.Tábořiště.

číslo 14 RYBENSKÉ PERNÍČKY(také Malé) 18,0 km
 

Sklaní útvar s charakteristickými geomorfologickými tvary a okolními balvanitými sutěmi je názornou ukázkou mrazového zvětrávání rulových hornin na hřbetech Žďárských vrchů.

Tvoří dva oddělené skalní bloky typu mrazových srubů s výškou stěn 16 a 18 m. Na vrcholové plošině východního z nich byla zvětráváním po vodorovné puklině vytvořena výrazná skladní lavice, na níž jsou vytvořeny tři skalní mísy, z nichž největší má průměr až 60 cm a hloubku 20 cm. Skalním mísám, lidově „perničkám", byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce.

číslo 15 PUSTÁ RYBNÁ 19,8 km
 

Obec a křižovatka tur.cest v údolí Hlučálu.

Poblíže přírodní rezervace DAMAŠEK-Ploché údolí Hlučálu s povrchovým zrašeliněním a typickou květenou

číslo 16 LUCKÝ VRCH 22,1 km
 

zvětšithttp://www.lucky-vrch.cz/index.html




Rulový vrch 739 m n. m., s výhledem na jih a jihozápad do údolí řeky Svratky a na Poličsko. Krásné vyhlídkové místo, ležící na severozápadním okraji Žďárských vrchů. Lze z něj shlédnout nejen krajinné scenerie, zasahující přes 20 km do Žďárských vrchů, ale také celý sever české kotliny - Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník, Jeseníky. Za dobré viditelnosti vidíme pouhým okem rozhlednu na Pradědu. Lucký vrch byl v minulosti velmi navštěvován jako východisko turistických tras. Za první republiky zde byla postavena klasická turistická chata, která v nezměněné podobě slouží dodnes. Po dobu slavných 40ti let místo sloužilo pro potřeby armády a turisticky zanikalo. V dnešní době Lucký vrch opět ožil a je turisticky velmi navštěvován. Je považován za nejkrásnější vyhlídkové místo Vysočiny.

zvětšit  zvětšit
číslo 17 LUKASOVA LÍPA-obec Telecí 23,2 km
 

Při severním okraji obce Telecí, na žlutě značené turistické cestě, sE nachází památný strom, lípa velkolistá. Stromu se říká Lukasova lípa nebo také Zpívající lípa od pověsti, podle které vní hospodář vdobě temna opisoval bibli apřitom si smutně zpíval.
Tato mohutná lípa je druhým největším stromem ve východních Čechách. Je vysoká 22 m, obvod jejího kmene dosahuje přes 11 m (uvádí se 1135 - 1170 cm). Stáří lípy je odhadováno na více jak 600 let.

číslo 18 BOROVÁ U POLIČKY 27,7 km
 

http://www.borova.cz/turistika/

http://www.campborova.cz/

Vítejte v oblasti vrcholových skalisek,rozkvetlých luk,lidové architektury.Vítejte na pokraji Vysočiny v CHKO ŽDÁRSKÉ VRCHY.

Členitá krajina Žďárských vrchů je charakteristická pestrým střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků, je protkána nepravidelnou sítí mezí, úvozových cest, lesíků či skupin stromů a keřů. Dodnes si zachovala charakter vyvážené a svým způsobem zachovalé kulturní KRAJINY. Oblast zaujímá severovýchodní kulminační část Českomoravské vrchoviny s centrálním masivem Žďárských vrchů a navazujícími částmi sousedních pahorkatin. Mělká a široká údolí, poměrně mírné táhlé svahy a zaoblené vrcholy odpovídají krajině vrchovinného až pahorkatinného typu. Převládajícím geologickým podložím jsou zde metamorfované horniny krystalinika a moldanubika, různé typy rul, migmatitů a svorů s vložkami hadců a krystalických vápenců. Klimaticky patří mezi chladnější, vlhčí a větrnější oblasti. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a jako oblast s četnými rybničními soustavami bylo území CHKO vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod.

Lesem je dnes území pokryto asi z jedné poloviny. Přirozený jedlobukový les je většinou nahrazen smrkovými monokulturami. Oblast lze obecně charakterizovat jako floristicky chudou, s charakteristickým zastoupením horských a podhorských elementů. Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. V oblasti roste např. čípek objímavý, ptačinec dlouholistý, mléčivec alpský, suchopýrek alpský, rosnatka okrouhlolistá, žebrovice různolistá, různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic. Z chráněných druhů živočichů se v oblasti vyskytuje mlok skvrnitý, čáp černý, datel černý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, krkavec velký, lejsek malý, rejsek horský, hraboš mokřadní a řada dalších.

TURISTICKÁ TRASA ZAČÍNA V OBCI HERÁLEC.PO ZELENÉ SMĚŘUJEME SILNICÍ A POTÉ PRUDKÝM VÝSTuPEM NA ŽÁKOVU HORU.PRALESOVITÝ VRCHOL SICE MNOHO ROZHLEDŮ NENABÍZÍ,ALE URČITĚ NÁS ZAUJMOU ZDEJŠÍ PŮV.POROSTY.ODTUD SESTOUPÍME KE STŘÍBRNÉ STUDÁNCE,KDE PRAMENÍ ŘEKA SVRATKA.POKRAČUJEME DÁLE PO ČERVENÉ TUR. TRASE KOLEM RYBNÍČKŮ U BÝV.RUMPOLTOVA MLÝNA A MENŠÍM VÝSTUPEM AŽ K ROZCESTÍ POD "DEVÍTKOU".ČERVENÁ ODBOČUJE NA ZAJÍMAVÉ SK.ÚTVARY-LISOVSKÁ SKÁLA,DRÁTENIČKY(možná varianta pro pochod po hřebeni ŽD).PO ŽLUTÉ ZNAČCE,SPOJKOU DOJDEME POD NEJVYŠŠÍ VRCHOL ŽDÁRSKÝCH VRCHŮ,POD DEVĚT SKAL.NA VRCHOLOVÉ SKALISKO SE DÁ VYSTOUPAT A ROZHLED URČITĚ STOJÍ ZATO.

ODTUD MÍŘÍME PO MODRÉ,HŘEBENOVKOU KOLEM OSAMOCENÝCH SKALISEK JAKO JE NAPŘ.TÍCSK,POUSTEVNÍK NEBO BÍLÁ SKÁLA,AŽ NA KONEC LESA A POTÉ PŘES LOUKY DO VESNICE KŘIŽÁNKY.OBČERSTVIT SE DOPORUČUJI V RESTAURACI "ZA ŘEKOU"

ČEKÁ NÁS STRMÍ VÝSTUP NA DALŠÍ VRCHOLOVÉ SKÁLY-ČTYŘI PALICE.CELEJ SKALNÍ KOMPLEX TVOŘÍ NĚKOLIK SKAL(DĚVÍN,je přístupný po tur.značce,ČTYŘPALIČATÁ SKÁLA,TVRZ A OPOMENUTÁ.

NÉ DALEKO ODTUD PO MODRÉ TUR.TRASE LEŽÍ DALŠÍ SKALISKO-MILOVSKÉ PERNÍČKY.I NA NĚ VEDE ZNAČENÁ CESTA A I ZNICH JE NÁDHERNÝ ROZHLED,HLAVNĚ DO ÚDOLÍ KŘÍŽÁNEK,KDE SE KLIKATÍ ŘEKA Svratka.

ZNAČKA NÁS VEDE MIRNÝM STOUPÁNÍM A LESEM NA DALŠÍ ZAJÍMAVOST ZDEJŠÍHO KRAJE.BIZARNÍ SKALNÍ ÚTVARY PŘIPOMÍNAJÍ HRAD A PROTO SE NAZÝVAJÍ ZKAMENĚLÝ ZÁMEK.JSOU ZDE TAKÉ ZBYTKY VALŮ PO PRADÁVNÉM HRADIŠTI.

SESTUPEM SE DOSTANEME K ROZCESTÍ U KNÍŽECÍ STUDÁNKY.MĚNÍME BARVU ZNAČKY A LESNÍ CESTOU KOLEM LOVECKÉ CHATKY LOVĚNKY S MENŠÍM ARBORETEM A TAKÉ JEDINÝM MÍSTEM,KDE SE DÁ LEGÁLNĚ ROZDĚLAT OHEŇ,PO DLOUHÉ CESTĚ,MÍJÍME ZNÁME RYBENSKÉ PERNÍČKY.CHARAKTERISTICKY JSOU SHODNÉ S MILOVSKÝMI,JEN O NĚCO MENŠÍ.

ODTUD NÁS ČEKÁ JEN KLIDNÁ SESTUPOVÁ CESTA KOLEM ODPOČIVADEL AŽ DO PUSTÉ RYBNÉ.DOPORUČUJI SE OBČERSTVIT V HOSTINCI "HLUČÁL",KDE JE I LEVNÉ UBYTOVÁNÍ.

CELÁ TŮRA SE ZDE DÁ ZAKONČIT CESTOU PO ZELENÉ DO BOROVÉ u PoL.(4KM).PRO TY TURISTY,KTEŘÍ CHTĚJÍ JEŠTĚ POKRAČOVAT, DOPORUČUJI VÝSTUP NA LUCKÝ VRCH.JE TAM PĚKNÁ TUR.CHATA A ROMANTICKÉ ROZHLEDY ŠIROKO DALEKO.KOUPIT SE TAM DAJÍ TAKÉ TUR.ZNÁMKY A V r.2009 TAKÉ PUTOVNÍ TUR.ZNÁMKA.Z LUCÁKU JE TO NA VLAK DO BOROVÉ 4KM.

1km pod Lucákem leží obec Telecí.V ní je památný strom-Lukasova zpívající lípa.

Putování doporučuji rozdělit na dva dny.Zdatný turista,ale dokáže přejít trasu i za den.Trasa má zhruba kolem 30km.

Poslední aktualizace: 30.5.2009
Přechod ŽDÁRSKÝCH VRCHŮ na mapě
Autor: radimm
Kvalita příspěvku:
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Příspěvky z okolí Přechod ŽDÁRSKÝCH VRCHŮ

Herálec - Devět Skal - Tři Studně a zpět
Herálec - Devět Skal - Tři Studně a zpět
Trasy
Chtělo by se mi napsat odpočinková trasa, protože tu nejsou žádné…
0.2km
více »
Po Žďárských vrších na kole.
Po Žďárských vrších na kole.
Hora
Za cíl dvoudenního cyklovýletu jsme si tentokrát…
2km
více »
Turistické rozcestí U nebožtíka
Turistické rozcestí U nebožtíka
Rozcestí
Směrníky tohoto lesního rozcestí ukazují průběh zelené značky západním směrem do Herálce, na Žákovu horu a do Fryšavy, východním směrem na Křižánky…
2.7km
více »
Vysočinou Žďárskými vrchy ze Sněžného
Vysočinou Žďárskými vrchy ze Sněžného
Cestopisy
    Vysočinou Žďárskými vrchy ze Sněžného Na závěr letošního pobytu na Vysočině jsem naplánoval přechod několika kopců a skal v…
3.2km
více »
Památník založení NPR Žákova hora
Památník založení NPR Žákova hora
Památník
Památník zakladatelům Národní přírodní rezervace Žákova hora je postaven…
3.6km
více »
Přechod Žďárských vrchů
Přechod Žďárských vrchů
Tipy na výlet
Ze Svratky vyrazíme po silnici směrem na Herálec…
3.6km
více »
Cesta přes "skalní srdce" Žďárských vrchů
Cesta přes "skalní srdce" Žďárských vrchů
Cestopisy
   Jeden ze svých "manželských úletů" jsem si naplánoval i na naši mini…
3.7km
více »
Svratka – hřbitovní areál s kostelem sv. Jana Křtitele, zvonicí a farou
Svratka – hřbitovní areál s kostelem sv. Jana Křtitele, zvonicí a farou
Hřbitov
Jednoznačnou dominantou městečka Svratka, ležícího přímo na historické…
3.8km
více »
Svratka - kostel sv. Jana Křtitele
Svratka - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel
První objekt zde byl postaven v románském slohu ve 13. století, …
3.8km
více »
Devět skal.
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Devět skal.
Vrchol
Při našem cyklistickém výletu jsme navštívili také…
3.8km
více »
Svratka – zvonice
Svratka – zvonice
Zvonice
Svým způsobem nejstarší a nejzajímavější památkou městečka Svratka,…
3.8km
více »
Svratka
Svratka
Městečko
Svratka leží ve Východních Čechách, severovýchodním směrem od Žd…
3.9km
více »
Turistické rozcestí Svratka náměstí
Turistické rozcestí Svratka náměstí
Rozcestí
Nachází se na náměstí u parkoviště. Prochází tudy červeně a žlutě značená turistická cesta. Červená vede jedním směrem přírodním parkem…
4km
více »
Skály Žďárských vrchů
Skály Žďárských vrchů
Trasa
Celodenní výlet lesy Žďárských vrchů s množstvím vrcholových skal. Na…
4km
více »
Devět skal - nejvyšší vrchol Žďárských vrchů
Devět skal - nejvyšší vrchol Žďárských vrchů
Tipy na výlet
Výchozím místem je obec Křižánky, odkud půjdeme po modré turistické značce…
4.1km
více »
Svratka – Okruh po skalnatých vrcholech nad Svratkou
Svratka – Okruh po skalnatých vrcholech nad Svratkou
Trasa
Tato okružní trasa vás provede přes nejznámější a nejvyšší skalnat…
4.1km
více »
Svratka - Informační centrum
Svratka - Informační centrum
Infocentrum
Informační centrum města Svratky je nově umístěno v přízemí budovy Městského úřadu na ulici Palackého 30. tel.: 564 034 240 Otevírací doba: nyní:…
4.2km
více »
Žďárské vrchy - Bílá skála
Žďárské vrchy - Bílá skála
Skalní útvar
   Pokud se vydáme z obce Křižánky po modré turistické značce na nejvyšší…
4.4km
více »
Pramen řeky Sázavy
Pramen řeky Sázavy
Pramen
Pramen řeky Sázavy se nachází v klidové oblasti CHKO. Proto je přístup k…
4.4km
více »
Křižánky
Křižánky
Vesnice
Obec Křižánky se nachází na hlavní komunikaci mezi Novým Městem na…
5.4km
více »
zavřít reklamu