Loading...
Trasy • Pěší trasa • Velká náročnost
obec HERÁLEC | Asfalt | 0,0 km | |||||||
Obec Herálec leží v severovýchodní části kraje Vysočina na úpatí nejvyšších vrcholů chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (Devět skal 836 m, Žákova hora 810 m nad mořem). Nepřehlédnutelnou dominantou obce je kostel sv. Kateřiny postavený v klasicistním stylu na jižním návrší v nadmořské výšce 660 m n.m. Na protilehlém severozápadním vyvýšení je areál základní školy pavilonového typu a její vstup zdobí busta Jana Amose Komenského, poslední z prací akademického sochaře Karla Lidického. V obci jsou ke spatření renovované roubené chalupy, jakých tu v počátku minulého století byla většina. Je zde i zbytek poplužního dvora patřícího v minulosti rychmburskému panství. |
|||||||||
ŽÁKOVA HORA | 3,5 km | ||||||||
Výjimečně zachovalý, již od r. 1933 chráněný, segment přirozených pralesovitých lesních společenstev bohatších stanovišť vyšších poloh Žďárských vrchů je biotopem řady organismů, které již z okolních převážně smrkových porostů vymizely. Geologie Květena Zvířena Lesnictví Využití |
|||||||||
pramen řeky Svratky | 4,1 km | ||||||||
Stříbrná Studánka Uprostřed temných lesů na úbočí Žákovy hory je velká mýtina. Přesně vjejím středu vyvěrá ze země studánka. Každou noc se vní koupe měsíc a hvězdy, které trochu svého stříbra předávají i vodě ve studánce. Proto také dostala jméno Stříbrná. Tak takhle viděli lidé Stříbrnou studánku před rokem 1890. Od té doby mýtina zarostla a ze Stříbrné studánky se stala spíše temná a tajemná svatyně. Měsíc a hvězdy se už do ní koupat nechodí. Neproniknutelná klenba zkorun stromů už jim vstup nepovolí.
Stříbrná studánka je známá nejen zbájí a pověstí, které se zgenerace na generaci předávaly mezi prostým lidem. Je to také jeden zpramenů řeky Svratky neboli Švarcavy, jak byla tato řeka nazývána ještě vdobě před první světovou válkou. A právě na tomto památném místě vyhlásil prezident Ludvík Svoboda vroce 1970 Žďárské vrchy za chráněnou krajinnou oblast.
Měsíc a hvězdy už studánce sice své stříbro nepředávají, ale i dnes se tu můžete setkat stajemnem. Ti, kteří sem zabloudí včasných ranních hodinách, prý mohou spatřit stříbrnou pannu, kterak si ve studánce chladí tancem unavené nohy. Nesmíte kní však přijít příliš blízko, jinak zmizí jako pára. |
|||||||||
odpočivadlo u býv.Rumpoltova mlýna | 5,3 km | ||||||||
rybníček a pěkné odpočivadlo |
|||||||||
DĚVĚT SKAL | 7,1 km | ||||||||
Rozsáhlý skalní systém s nejvyšším vrcholem oblasti je ukázkou mrazového zvětrávání rul v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin. Geologie Květena Zvířena |
|||||||||
skála PASTÝŘ | 7,9 km | ||||||||
Osamocené skalisko |
|||||||||
BÍLÁ SKÁLA | 8,0 km | ||||||||
Mohutný rulový skalní útvar je situován v zakončení pásma sklaních bloků táhnoucího se v délce 1150 m severovýchodně od vrcholu Devět skal. Kolem skály roste na stanovišti smrkových bučin hospodářsky pozměněný lesní porost s chudým bylinným patrem.Skalní útvar na centrálním hřbetu geomorfologického okrsku Devítiskalské vrchoviny byl vypreparován z pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Izolovaný skalní blok se základnou v délce 60 m dosahuje výšky až 28 m. Kolem něj jsou na velmi mírně severovýchodně ukloněném svahu vytvořeny balvanité sutě, překryté mělkými ochrickými půdami. |
|||||||||
KŘÍŽÁNKY | 10,2 km | ||||||||
obec v údolí Svratky.Roubené stavby.památné stromy, Ubytování,restaurace. |
|||||||||
ČTYŘI PALICE | 12,2 km | ||||||||
Rulové sklaní útvary modelované mrazovým zvětráváním a obklopené balvanitými sutěmi se zachovanými lesními porosty přírodě blízké skladby smrkových bučin tvoří charakteristický ekosystém chudých a kyselých stanovišť hřbetů Žďárských vrchů. Geologie Květena Zvířena |
|||||||||
MILOVSKÉ PERNÍČKY | 13,0 km | ||||||||
Skupina rulových skalních útvarů s charakteristickou modelací je dokladem kryogenních procesů probíhajících v chladných obdobích pleistocénu. Na balvanitých sutích skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin. |
|||||||||
ZKAMENĚLÝ ZÁMEK | 14,9 km | ||||||||
Skály a okolní balvanité sutě jsou dokladem mrazového zvětrávání rul na hřbetech Žďárských vrchů v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin. |
|||||||||
rozcestí u Knížecí studánky | 15,1 km | ||||||||
odpočivadla,nedaleko další pěkná Hraběnčina stud.Po cestě cca 2km lovecký zámeček Karlštějn. |
|||||||||
arboretum Hraničný | 17,1 km | ||||||||
Lesáky vysazené druhy dřevin rostoucích v oblasti Vysočiny.Menší chata.Tábořiště. |
|||||||||
RYBENSKÉ PERNÍČKY(také Malé) | 18,0 km | ||||||||
Sklaní útvar s charakteristickými geomorfologickými tvary a okolními balvanitými sutěmi je názornou ukázkou mrazového zvětrávání rulových hornin na hřbetech Žďárských vrchů. Tvoří dva oddělené skalní bloky typu mrazových srubů s výškou stěn 16 a 18 m. Na vrcholové plošině východního z nich byla zvětráváním po vodorovné puklině vytvořena výrazná skladní lavice, na níž jsou vytvořeny tři skalní mísy, z nichž největší má průměr až 60 cm a hloubku 20 cm. Skalním mísám, lidově „perničkám", byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce. |
|||||||||
PUSTÁ RYBNÁ | 19,8 km | ||||||||
Obec a křižovatka tur.cest v údolí Hlučálu. Poblíže přírodní rezervace DAMAŠEK-Ploché údolí Hlučálu s povrchovým zrašeliněním a typickou květenou |
|||||||||
LUCKÝ VRCH | 22,1 km | ||||||||
|
|||||||||
LUKASOVA LÍPA-obec Telecí | 23,2 km | ||||||||
Při severním okraji obce Telecí, na žlutě značené turistické cestě, sE nachází památný strom, lípa velkolistá. Stromu se říká Lukasova lípa nebo také Zpívající lípa od pověsti, podle které vní hospodář vdobě temna opisoval bibli apřitom si smutně zpíval. |
|||||||||
BOROVÁ U POLIČKY | 27,7 km | ||||||||
Vítejte v oblasti vrcholových skalisek,rozkvetlých luk,lidové architektury.Vítejte na pokraji Vysočiny v CHKO ŽDÁRSKÉ VRCHY.
Členitá krajina Žďárských vrchů je charakteristická pestrým střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků, je protkána nepravidelnou sítí mezí, úvozových cest, lesíků či skupin stromů a keřů. Dodnes si zachovala charakter vyvážené a svým způsobem zachovalé kulturní KRAJINY. Oblast zaujímá severovýchodní kulminační část Českomoravské vrchoviny s centrálním masivem Žďárských vrchů a navazujícími částmi sousedních pahorkatin. Mělká a široká údolí, poměrně mírné táhlé svahy a zaoblené vrcholy odpovídají krajině vrchovinného až pahorkatinného typu. Převládajícím geologickým podložím jsou zde metamorfované horniny krystalinika a moldanubika, různé typy rul, migmatitů a svorů s vložkami hadců a krystalických vápenců. Klimaticky patří mezi chladnější, vlhčí a větrnější oblasti. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a jako oblast s četnými rybničními soustavami bylo území CHKO vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod.
Lesem je dnes území pokryto asi z jedné poloviny. Přirozený jedlobukový les je většinou nahrazen smrkovými monokulturami. Oblast lze obecně charakterizovat jako floristicky chudou, s charakteristickým zastoupením horských a podhorských elementů. Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. V oblasti roste např. čípek objímavý, ptačinec dlouholistý, mléčivec alpský, suchopýrek alpský, rosnatka okrouhlolistá, žebrovice různolistá, různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic. Z chráněných druhů živočichů se v oblasti vyskytuje mlok skvrnitý, čáp černý, datel černý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, krkavec velký, lejsek malý, rejsek horský, hraboš mokřadní a řada dalších.
TURISTICKÁ TRASA ZAČÍNA V OBCI HERÁLEC.PO ZELENÉ SMĚŘUJEME SILNICÍ A POTÉ PRUDKÝM VÝSTuPEM NA ŽÁKOVU HORU.PRALESOVITÝ VRCHOL SICE MNOHO ROZHLEDŮ NENABÍZÍ,ALE URČITĚ NÁS ZAUJMOU ZDEJŠÍ PŮV.POROSTY.ODTUD SESTOUPÍME KE STŘÍBRNÉ STUDÁNCE,KDE PRAMENÍ ŘEKA SVRATKA.POKRAČUJEME DÁLE PO ČERVENÉ TUR. TRASE KOLEM RYBNÍČKŮ U BÝV.RUMPOLTOVA MLÝNA A MENŠÍM VÝSTUPEM AŽ K ROZCESTÍ POD "DEVÍTKOU".ČERVENÁ ODBOČUJE NA ZAJÍMAVÉ SK.ÚTVARY-LISOVSKÁ SKÁLA,DRÁTENIČKY(možná varianta pro pochod po hřebeni ŽD).PO ŽLUTÉ ZNAČCE,SPOJKOU DOJDEME POD NEJVYŠŠÍ VRCHOL ŽDÁRSKÝCH VRCHŮ,POD DEVĚT SKAL.NA VRCHOLOVÉ SKALISKO SE DÁ VYSTOUPAT A ROZHLED URČITĚ STOJÍ ZATO.
ODTUD MÍŘÍME PO MODRÉ,HŘEBENOVKOU KOLEM OSAMOCENÝCH SKALISEK JAKO JE NAPŘ.TÍCHÁ SK,POUSTEVNÍK NEBO BÍLÁ SKÁLA,AŽ NA KONEC LESA A POTÉ PŘES LOUKY DO VESNICE KŘIŽÁNKY.OBČERSTVIT SE DOPORUČUJI V RESTAURACI "ZA ŘEKOU"
ČEKÁ NÁS STRMÍ VÝSTUP NA DALŠÍ VRCHOLOVÉ SKÁLY-ČTYŘI PALICE.CELEJ SKALNÍ KOMPLEX TVOŘÍ NĚKOLIK SKAL(DĚVÍN,je přístupný po tur.značce,ČTYŘPALIČATÁ SKÁLA,TVRZ A OPOMENUTÁ.
NÉ DALEKO ODTUD PO MODRÉ TUR.TRASE LEŽÍ DALŠÍ SKALISKO-MILOVSKÉ PERNÍČKY.I NA NĚ VEDE ZNAČENÁ CESTA A I ZNICH JE NÁDHERNÝ ROZHLED,HLAVNĚ DO ÚDOLÍ KŘÍŽÁNEK,KDE SE KLIKATÍ ŘEKA Svratka.
ZNAČKA NÁS VEDE MIRNÝM STOUPÁNÍM A LESEM NA DALŠÍ ZAJÍMAVOST ZDEJŠÍHO KRAJE.BIZARNÍ SKALNÍ ÚTVARY PŘIPOMÍNAJÍ HRAD A PROTO SE NAZÝVAJÍ ZKAMENĚLÝ ZÁMEK.JSOU ZDE TAKÉ ZBYTKY VALŮ PO PRADÁVNÉM HRADIŠTI.
SESTUPEM SE DOSTANEME K ROZCESTÍ U KNÍŽECÍ STUDÁNKY.MĚNÍME BARVU ZNAČKY A LESNÍ CESTOU KOLEM LOVECKÉ CHATKY LOVĚNKY S MENŠÍM ARBORETEM A TAKÉ JEDINÝM MÍSTEM,KDE SE DÁ LEGÁLNĚ ROZDĚLAT OHEŇ,PO DLOUHÉ CESTĚ,MÍJÍME ZNÁME RYBENSKÉ PERNÍČKY.CHARAKTERISTICKY JSOU SHODNÉ S MILOVSKÝMI,JEN O NĚCO MENŠÍ.
ODTUD NÁS ČEKÁ JEN KLIDNÁ SESTUPOVÁ CESTA KOLEM ODPOČIVADEL AŽ DO PUSTÉ RYBNÉ.DOPORUČUJI SE OBČERSTVIT V HOSTINCI "HLUČÁL",KDE JE I LEVNÉ UBYTOVÁNÍ.
CELÁ TŮRA SE ZDE DÁ ZAKONČIT CESTOU PO ZELENÉ DO BOROVÉ u PoL.(4KM).PRO TY TURISTY,KTEŘÍ CHTĚJÍ JEŠTĚ POKRAČOVAT, DOPORUČUJI VÝSTUP NA LUCKÝ VRCH.JE TAM PĚKNÁ TUR.CHATA A ROMANTICKÉ ROZHLEDY ŠIROKO DALEKO.KOUPIT SE TAM DAJÍ TAKÉ TUR.ZNÁMKY A V r.2009 TAKÉ PUTOVNÍ TUR.ZNÁMKA.Z LUCÁKU JE TO NA VLAK DO BOROVÉ 4KM.
1km pod Lucákem leží obec Telecí.V ní je památný strom-Lukasova zpívající lípa.
Putování doporučuji rozdělit na dva dny.Zdatný turista,ale dokáže přejít trasu i za den.Trasa má zhruba kolem 30km.