Přes Výrov a Pravdu na královský hrad Džbán

Výchozí bod: Železniční stanice Hřivice (trať č. 126 Most - Rakovník)

Konečný bod: Železniční zastávka Mutějovice zastávka (trať č. 124 Lužná u Rakovníka - Chomutov)

Délka trasy: 25 km

Oblast: Je velmi těžké vybrat oblast do které tato vycházka patří, příčí se mi ji zařadit do oblasti České středohoří, Žatecko, když celá trasa vede po náhorní plošině Džbán, která z geologického hlediska s Českým středohořím ani s Žateckou pánví nemá nic společného a zrovna tak se mi příčí i oblast Kladensko, Rakovnicko, když nejdelší část trasy vede bývalým Lounským okresem. Myslím, že by k jedné z těchto oblastí mělo být slovo Džbán přidáno: buď České středohoří, Žatecko, Džbán nebo Kladensko, Rakovnicko, Džbán anebo vytvořena samostatná oblast Džbán, jedná se totiž velmi svéráznou a turisticky zajímavou oblast.

Popis:

Od železniční stanice Hřivice půjdete vlevo po asfaltce, na křižovatce se silnicí opět vlevo pod trať a na další křižovatce zase vlevo a po silnici až do Markvarce a odtud již po žluté TZ na rozc. Výrov, zde můžete odbočit k samotnému vrcholu Výrova, dostanete se tam, když půjdete po červené TZ na rozc. Výrov, odb. k vrcholu a odtud půjdete neznačenou polní cestou k vysílači, který bohužel neslouží a ani nemůže sloužit jako rozhledna, neboť nemá ve vnitřní konstrukci schodiště. Výrov (509 m.n.m.) je výrazný svědecký vrch v Ročovské vrchovině, která je spolu s Řevničovskou pahorkatinou jednou ze dvou základních jednotek geomorfologického celku Džbán. Nalézají se zde valy hradiště z pozdní doby halštatské a byly zde provedeny archeologické nálezy i z doby slovanské. Z nejvyššího místa Výrova od vysílače je i pěkný výhled do kraje. Z vrcholu Výrova se vrátíte stejnou cestou zpět na rozc. Výrov a pokračujete po modré a zelené TZ k památnému dubu, zde rozc. u dubu na kterém se TZ rozdělují, vy půjdete vlevo po zelené TZ do Pnětluk dál až na rozc. pod Pravdou II., zde můžete po modré TZ odbočit k tzv Čertovu kameni, je to zhruba 3/4 km po modré TZ vlevo, jedná se o pískovcový kámen s dokonalými známkami lidové tvořivosti v podobě vyrytých autogramů, ale i např. reliéfu postavy s ohněm v ruce apod., ke kameni jak už název napovídá se váže typická čertovská pověst, o čertovi, který tímto kamenem chtěl zavalit studnu v nedalekých Pnětlukách a umořit tak místní lidi žízní a opět mu v tom zabránilo kohoutí kokrhání (jak jinak) a čert kámen upustil na místě, kde je dodneška. Od Čertova kamene se vrátíte stejnou cestou zpět na rozc. pod Pravdou II. a budete pokračovat dál po zelené na rozc. pod Pravdou I.. Zde odbočíte rovně po červené a zelené TZ ke zříceniám hradu Pravda. Hrad Pravda je poprvé písemně doložen v roce 1523, ale archeologické nálezy potvrzují jeho existenci již o 200 let dříve a vzhledem k tomu, že už v roce 1593, tedy 70 let po první zmínce je uváděn jako pustý, tak je historie hradu obestřena tajemstvím. nejpraděpodobnějšími zakladateli hradu jsou Sulislavicové z Netluk. hrad stál na trojúhelníkovém půdorysu a dochovala se z něj téměř celá hradba, zdivo budov i část věžovité stavby nad bránou, dále také mohutný příkop s valem. Dochovaly se také podzemní chodby, které jsou již, ale z části zřícené. V 19. století se tu konalo několik táborů lidu s velkou účastí, neboť samotné jméno hrad předurčilo k tomu, aby se stal symbolem boje za česká práva. Odtud se stejnou cestou vrátíte na rozc. pod Pravdou I. a budete pokračovat dál po červené TZ do Domoušic, zde u nádraží vyměníte červenou TZ, která zde končí, za zelenou TZ, která zde pro změnu začíná. zelená TZ vás povede kolem hospod Na Růžku a U Mařenky (možnost občerstvení), dále pod viadukt a dál kolem zámku z roku 1714 a kolem barokního kostela s kamennou zděnou zvonicí a před železničním přejezdem na konci obce uhnete společně se zelenou TZ ze silnice a půjdete pořád podél tratě až na rozcestí Džbán (křižovatka pod zříceninou). Zde odbočíte po žlutě značené odbočce (významová značka - zřícenina), ke zbytkům hradu Džbán. Hrad Džbán se nacházel nad soutěskou Ve vratech, přes kterou procházela jediná cesta umožňující spojení rakovnicka přes masiv Džbánu se severními Čechami, vzhledem k této skutečnosti, byť nejsou o hradu žádné písemné zmínky, tak je téměř jisté, že se jednalo o královský hrad a pravděpodobně šlo i o nejsevernější královský hrad tzv. přemyslovského loveckého hvozdu. Hrad byl podle archeologických průzkumů vystavěn v průběhu první poloviny 13. století a zanikl ještě v témže století, což bylo způsobeno poruchami v opukovém podloží hradu, které byly zapříčiněny vylámáním mimořádně mohutného okružního příkopu. Hrad byl typem hradu s obvodovou zástavbou s prvky francouzského kastelu (hrad měl 3 flankovací věže, to jsou věže, které umožňovaly obráncům střílet podél zdí a zabít tak útočníka, který se přitiskl ke zdi hradu). Až se budete vracet z hradu, tak v hradním příkopu odbočíte ze žluté odb. vlevo a půjdete chvíli hradním příkopem pod skalní hranou až ke stromu na kterém jsou 2 staré zašlé šipky žlutéTZ jedna ukazuje ve směru odkud jste přišli a druhá ukazuje vpravo dolů z kopce, vydáte se tedy v jejím směru a pořád rovně až k zelené TZ po které půjdete vlevo k rozcestí u bývalého dolu Perun a jdete dál po zelené TZ do Mutějovic, zde v Poddžbánském pivovaru možnost prohlídky pivovaru a občerstvení (stálá nabídka piv jejich vlastní výroby: světlá desítka a dvanáctka a tmavá dvanáctka). Dál pokračujete po silnici na Nesuchyni a za Mutějovicema uhnete vlevo do aleje, kterou dojdete k žlezniční zastávce Mutějovice zastávka.

Ještě jedno upozornění: Na Turistika.cz jsou používané mapové podklady z doby předpotopní, takže z Hřivic do Markvarce žádná žlutá značka opravdu nevede, pouze v Hřivicích na nádraží jste rozcestníkem upozorněni, že po silnici dojdete po 2,5 km do Markvarce, odkud již můžete pokračovat po žluté TZ. A rozcestí modré TZ a zelené TZ u dubu se nalézá opravdu tam, kde jsem ho zaměřil do mapy, tedy úplně mimo jakoukoliv modrou TZ i zelenou TZ v mapě a totéž platí i o rozcestí Výrov, odb. k vrcholu.