Chaty a chalupy
Mapa Karlovy Vary
Putování po kolonádách s prameny v Karlových Varech
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Foto: Bubinga
První snahy o budování kolonád v Karlových Varech jsou spojeny s existencí zajímavého přírodního úkazu jménem Vřídlo. Tento nejoblíbenější karlovarský pramen (neuvažujeme-li světově proslulou Becherovku) vyvěrá pod kostelem sv. Máří Magdalény na pravém břehu řeky Teplé v lázeňském centru města Karlovy Vary.
V místě vývěru Vřídla se brzy začaly budovat lehké přístřešky a posléze menší pavilóny. Ty samozřejmě brzy přestávaly postačovat svou kapacitou, a tak je zvětšovaly, modernizovaly nebo také bouraly a stavěli místo nich jiné.
*
Avšak já putování po karlovarských kolonádách začnu jinde. Kousek pod nemocnicí, na vyvýšené terase v ohybu silnice. Sice ani mnozí karlovaráci, kteří kolem projíždějí, netuší, že tento menší objekt je kolonádou. V lepší případě lze u Kolonády Železnatého pramene spatřit studentky z vedlejší střední školy, v tom méně příjemném zde posedávají pochybné osobnosti s lahváčem v ruce nebo lidé venčí pejsky.
Jediný karlovarský studený minerální pramen, nazývaný Železnatý pramen, vyvěrá ve svahu nad pravým břehem říčky Teplá v severní části města. Teplota pramene s vysokým obsahem železa a arzénu je pouhých 11,9˚ C.
První zprávy o tomto pramenu jsou z roku 1852. Následně se začal na lékařské doporučení užívat k pitné kůře a v jeho sousedství postavili Železité lázně, kde se kromě bumbání také koupalo.
Ve dvacátých letech 20. století musel pramen s menším objektem kolonády ustoupit větší budově hospodářské školy. Naštěstí ho nezrušili, jenom kousek posunuli do nově vystavěného pavilonu v podobě malé sloupové haly na nepravidelném půdorysu. Roku 1961 byl pavilon včetně šestice mohutných žulových sloupů opraven a nad mísu s pramenem osazena mramorová deska s názvem a teplotou vody „ŽELEZNATÝ PRAMEN 11,9˚ C“.
Poslední rekonstrukce pramene i kolonády se odehrála po sametové revoluci. Slavnostní otevření proběhlo dne 27. října 1990.
*
V putování pokračuji dál do lázeňského centra města, kde přecházím na levý břeh řeky Teplé. Naproti hotelu Thermal jsou krásné Dvořákovy sady a v nich Sadová kolonáda. Původně zde byl Blanenský pavilon, dvouramenná krytá promenádní veranda z litinových dílů vyrobených v Blanenských železáren a postavená v letech 1880-1881 podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Slavnostní otevření hudebního sálu a restaurace s připojenou promenádní částí se konalo 5. června 1881 v rámci zahájení lázeňské sezóny. Sláva však netrvala věčně, a tak v březnu roku 1965 byl pavilon spolu s částí dvouramenné promenádní verandy pro svou zchátralost zbořen. Naštěstí se alespoň něco zachovalo. Východní křídlo litinové promenádní části se dnes nazývá Sadová kolonáda.
Zdobená montovaná litinová kolonáda, dlouhá 50 metrů, prošla roku 1999 celkovou rekonstrukci a v jejím jihozápadním pavilonu byla nově umístěna pramenní váza ve tvaru hada s vývěrem Hadího pramene.
*
O „párů metrů dále proti proudu řeky Teplé začíná Mlýnská kolonáda. O vybudování nové kolonády na místě, kde dosluhovala původní dřevěná stavba, se uvažovalo již od čtyřicátých let 19. století. Uskutečnilo se několik architektonických soutěží, ale žádný návrh nezaujal. Až byl nakonec pozván z Prahy vynikající český architekt Josef Zítek z Prahy. Chvíli sice trvalo, než našel shodu s radními, a především stavem financí v městské kase, ale nakonec byla roku 1870 stará Giesselova kolonáda Nového pramene zbořena a příští rok na jaře započata stavba Zítkovy pseudorenesanční kamenné Mlýnské kolonády.
Stavební práce trvaly celkem deset let a neúnosně se prodražovaly. Slavnostní otevření Mlýnské kolonády proběhlo v rámci zahájení lázeňské sezony roku 1881. Karlovarští občané však pro největší karlovarskou kolonádu neměly slova chvály, podle jejich mínění se do města nehodila. V říjnu až listopadu roku 1891 byla v souvislosti s rozšířením Mlýnské kolonády odstraněna část skalního masivu Bernardovy skály včetně původního zastřešení vývěru Skalního pramene. V roce 1892 bylo poté vybudováno prodloužení partie kolonády o nový severní pavilon nad vývěrem Skalního pramene podle původního Zítkova projektu ve směru od portiku na severní straně kolonády ke schodům na Zámecký vrch u špitálu sv. Bernarda. V roce 1949 byl volný předkolonádní prostor rozšířen překlenutím říčky Teplé podle návrhu architekta Ing. arch. Jiřího Krohy. Čtyři z atikových soch byly roku 1958 během nákladné opravy kolonády nahrazeny pro značnou porušenost materiálu novými kopiemi. Před rokem 1989 byl objekt nazýván Kolonáda československo-sovětského přátelství.
Pseudorenesanční kamenná kolonáda v podobě otevřené trojtraktové přízemní sloupové haly na obdélném půdorysu o rozměrech 132 x 13 m. Kolonádu s architrávovým systémem v podobě antické stoy tvoří promenádní hala doplněná dvěma nárožními rizality s představěnými sloupovými portiky v podobě vydělených pavilónů. Průčelí nárožních rizalitů jsou završena nízkými trojúhelníkovitými zdobenými štíty, tympanony, s reliéfy Bohuslava Schnircha. Promenádní hala s použitím korintského řádu s celkem 124 sloupy, završená kazetovým stropem, nese rozlehlou horní vyhlídkovou promenádní terasu. Přibližně uprostřed je hala rozšířena o apsidální půlkruhovitou niku bývalého vývěru Tereziina pramene, později přestavěného na orchestřiště. Kolonádní orchestřiště zdobí alegorické reliéfy od karlovarského sochaře Václava Lokvence. Dvě souměrně umístěná schodiště spojují přízemní sloupovou kolonádu s promenádní terasou. Horní terasa, ohraničená výraznou balustrovou atikou, je doplněna ustupujícím zaskleným horním pavilónem se čtyřmi mohutnými vnitřními sloupy a arkádou. Na pilířcích atiky nad tympanony nárožních pavilónů bylo osazeno dvanáct pískovcových alegorických soch od sochařů Alfreda Schreibera a Karla Wilferta, představujících jednotlivé měsíce roku. Hlavní promenádní hala je doplněna dvěma menšími připojenými pavilony Skalního pramene z roku 1892 a Mlýnského pramene. Pavilon Mlýnského pramene je dlouhý 22 metrů. V apsidě u vývěru Mlýnského pramene je na stěně osazena kamenná pamětní deska s vyrytým textem Ódy na Vřídlo od známého pražského sochaře Václava Prachnera z roku 1828. Píseň, oslavující léčivost karlovarského Vřídla, napsal někdy v době kolem roku 1500 slavný český literát a humanista Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Báseň objevil a o zasazení desky se zasloužil vynikající lékař a spisovatel švýcarsko-francouzského původu Jean de Carro. Nad správností latinského textu bděl sám český historiograf František Palacký. Poblíž Mlýnského pramene je umístěna busta architekta Josefa Zítka od ak. sochaře Miroslava Pankráce z roku 1988. Pavilon Skalního pramene tvoří pohledová zeď kryjící masiv Bernardovy skály s čtyřsloupovým rizalitem nad vývěrem pramene uprostřed. V interiéru kolonády vyvěrá celkem pět horkých pramenů, Mlýnský, Libušin, Knížete Václava, Rusalčin a Skalní.
*
K dalšímu objektu opět toho nemusí člověk moc našlapat. Tržní kolonáda se objevuje záhy. U vývěru místního pramene, tehdy zvaného Fresser (Žrout), dnes pramen Karla IV., pod skalním ostrohem se Zámeckou věží v prostoru Tržiště na úpatí Zámeckého vrchu uprostřed města Karlovy Vary (Karlsbad), si podle pověsti léčil své nemocné končetiny již císař Karel IV. V těchto místech stávaly rovněž nejstarší karlovarské lázně. Při stavebních pracích v místech historického tržiště v dubnu roku 1838 byl odkryt dnešní Tržní pramen, který se od svého záchytu poté několikrát ztratil a znovu objevil. Vývěry pramenů byly původně chráněny jednoduchým sloupovým altánem se štítovou střechou a krátkou kolonádní halou, krytou sedlovou střechou. Po demolici sousední budovy staré karlovarské radnice na jaře roku 1875 a domu Bílý orel s lékárnou v roce 1882 bylo rozhodnuto vybudovat v těchto místech novou velkou kolonádu. Městská rada proto vyhlásila architektonickou stavbu na návrh kolonády, která však byla neúspěšná. Bylo proto rozhodnuto prozatím vybudovat nad prameny pouze provizorní přístřešek dřevěné konstrukce pro korzující lázeňské hosty. Projekt byl zadán již osvědčené dvojici vídeňských architektů Ferdinandu Fellnerovi a Hermannu Helmerovi. V letech 1882-1883 byla podle návrhu architektů vybudována tesařským mistrem Oesterreicherem z Vídně za 12 tisíc guldenů první část dřevěné kolonády ve švýcarském stylu, bohatě zdobená řezbami, v jejíž levé části vyvěral pramen Karla IV. V říjnu roku 1904 byl zbořen dům Marktbrunn, poškozený velkou povodní roku 1890, který město zakoupilo již v srpnu 1899 spolu s jinými domy z důvodu rozšíření Mlýnské ulice a Tržiště. Na místě strženého domu, ve kterém původně vyvěral Tržní pramen, byla následně přistavěna další část dřevěné kolonády. V listopadu 1904 až dubnu 1905 byla totiž kolonáda podle návrhu ředitele městského stavebního úřadu ing. Franze Drobnyho prodloužena o pravou část s velkým zahloubeným zděným apsidálním prostorem s vývěrem Tržního pramene. V roce 1906 vyhlásila městská rada v Karlových Varech novou architektonickou soutěž na dostavbu kolonády, která by propojila Mlýnský, Tržní a Zámecký pramen do jednoho celku. První cenu tehdy získal návrh F. J. Weisse z Posenu, druhou cenu K. a J. Meyreder z Vídně a třetí cenu obdržel Otto Wagner, čelný představitel vídeňské secese. Všechny prameny měly spojit terasy s galeriemi, doplněné v dominantních polohách pavilony a věžicemi. K postavení nové kolonády však již nedošlo. V letech 1991-1993 byla v rámci rekonstrukce vystavěna nákladem přesahujícím 22 miliónů Kč věrná kopie původní Tržní kolonády z roku 1883.
Bohatě vyřezávaná otevřená sloupová kolonáda dřevěné konstrukce ve švýcarském stylu, krytá plechovou sedlovou střechou s velkou zahloubenou zděnou půlkruhovou apsidální prostorou s vývěrem Tržního pramene (62 °C) a reliéfem mušle. Akustické vlastnosti prostoru Tržního pramene předurčují tuto část kolonády k pořádání koncertů. Kolonáda je ze tří stran uzavřena dřevěnými stěnami. Průčelí kolonády tvoří sloupová arkáda. Nad vývěrem pramene Karla IV. (64 °C) v levé části kolonády je zavěšen výtvarně nenáročný bronzový reliéf „Objevení horkých pramenů Karlem IV.“ od uměleckého kováře Adolfa Zörkela z roku 1939, signovaný „Zörkler“. Mezi pramenem Karla IV. a Tržním pramenem je vyveden nový vývěr Dolního Zámeckého pramene.
*
Než se vydám k té nejznámější i nejdiskutovanější kolonádě, tak si odskočím trochu do kopce. Zámecká kolonáda sice není kdoví jaký kolonádní prostor, ale je tam pramen. Vývěr Zámeckého pramene (Schlossbrunn) byl objeven prvně v roce 1769 na Tržišti pod skalním ostrohem se Zámeckou věží v historickém centru Karlovy Vary (Karlsbad). V prameni si tehdy děti koupaly nohy a dobytek pil vodu. Během velmi chladné zimy roku 1784, kdy zamrzla všechna pitná voda ve městě, byl Zámecký pramen rozváděn rourami do veřejných kašen. Obílené kamenné obložení rozvodů dalo následně podnět k chemické analýze pramene, kterou tehdy provedl karlovarský lékař dr. David Becher. V roce 1797 byl vystavěn nad Zámeckým pramenem první polokruhový altán. Dne 2. září 1809 se však v souvislosti s výbuchem Vřídla vývěr Zámeckého pramene ztratil a znovu se objevil až o 14 let později dne 15. října 1823 k velké radosti karlovarských měšťanů. Roku 1830 byl altán nad Zámeckým pramenem přestavěn a doplněn novou kolonádou podle návrhu architekta Josefa Esche. Jednalo se o polokruhový altán s osmi toskánskými sloupy nesoucími prosté kladí, zastřešený poměrně nízkou kuželovou stříškou. Do altánu se vstupovalo po několika schůdcích z velkého schodiště vedoucího od budovy staré radnice na Zámecký vrch. Z boku na temeni skalního ostrohu byla k pavilónku připojena malá sloupová dřevěná kolonáda provedená rovněž v toskánském řádu s hladkým kladím a nízkou sedlovou stříškou. V intercolumniu pavilónu i vlastní kolonády bylo osazeno jednoduché kované zábradlí. Na jaře roku 1846 byla kolonáda rozšířena a její dřevěné sloupy nahrazeny kamennými pilíři. V roce 1907 rozhodla karlovarská městská rada o novém řešení kolonády. Základních myšlenkou nové stavby bylo tehdy spojení kolonády Zámeckého pramene s Tržní kolonádou a vytvoření jediného promenádního celku. Po demolici staré kolonády byl na jejím místě vybudován provizorní dřevěný patrový přístřešek, v jehož spodním podlaží byl ponechán volný přístup k vývěru Zámeckého pramene. V rozsáhlé architektonické soutěži na projekt nové kolonády poté roku 1909 zvítězil návrh proslulého vídeňského architekta profesora Johanna Friedricha Ohmanna. Stavební práce byly zahájeny na podzim roku 1910 a výstavba secesního objektu kolonády poté probíhala v letech 1910-1912 pod vedením karlovarského stavitele Friedricha Seitze. Kolonádu tvořil soubor tří samostatných celků, kolonády Dolního zámeckého pramene, slunečních lázní a kolonády Horního Zámeckého pramene s novým kruhovým altánem, neseným osmi sloupy, do kterého byl přiveden další vývěr Zámeckého pramene, nazývaný od té doby Horní Zámecký pramen. Roku 1913 bylo pozadí vývěru Dolního Zámeckého pramene doplněno secesně ztvárněným monumentálním vytesaným vřídlovcovým reliéfem Ducha pramenů od vídeňského sochaře Wenzela Hejdy. Během 20. století byla původní otevřená kolonádní stavba několikrát upravována. V letech 1975-1985 byla v kolonádě Dolního zámeckého pramene umístěna socha Hygie, přenesená sem v souvislosti s výstavbou nové Vřídelní kolonády. V osmdesátých letech 20. století již však byla Zámecká kolonáda po letech devastace v kritickém stavu a její stavebně-technický stav zhoršil natolik, že musela být pro veřejnost uzavřena. Město Karlovy Vary proto připravilo několik projektů na rekonstrukci kolonády, které se však nepodařilo s ohledem na jejich finanční náročnost a nulovou návratnost zrealizovat. V roce 1998 zahájil soukromý investor jednání s městem Karlovy Vary o možnosti využití prostor kolonády pro lázeňsko-léčebné zařízení. Šlo to celkem rychle, jelikož v letech 2000-2001 byl objekt Zámecké kolonády při zachování všech podstatných architektonických prvků s novým použitím antikizujících motivů na komplexní léčebné zařízení nazvané Zámecké lázně, které jsou ale přístupné pouze klientům lázní. Naštěstí Dolní Zámecký pramen byl následně pro veřejnost přiveden do prostoru Tržní kolonády.
Kolonáda Horního Zámeckého pramene je tvořena kruhovým sloupovým altánem, doplněným původně malou připojenou sloupovou kolonádou, přestavěnou na vanové lázně s termální vodou. Vývěr Zámeckého pramene o teplotě až 64 °C a vydatnosti až 200 l/min vyvěrá 14 m nad úrovní Vřídla a je nejvýše položeným ze všech karlovarských pramenů. Jímání Zámeckých pramenů je umístěno v suterénní chodbě pod tzv. Slunečním dvorem a bazénovým prostorem Zámeckých lázní.
*
No a opět dolů a jsme u Vřídla.
Jako první stavba, předchůdkyně kolonád, byla realizována v letech 1825-1826 podle plánů Josefa Esche výstavba objektu Parních lázní. Stalo se tak nad pramenem, který se jmenoval Hygieia, podle řecké bohyně zdraví a čistoty. Vývěr Vřídla včetně solivarny byl umístěn v dřevěném otevřeném přístřešku. V zimě roku 1826 byla na nábřeží podle projektu stejného autora přistavěna empírová Vřídelní kolonáda.
V letech 1830-1831 byly na místě Vřídelního sálu při ulici Kreuzgasse postaveny nové Vřídelní lázně v souladu s nedalekými Parními lázněmi. Vřídelní lázně s Vřídelní koloná-dou propojila na obou stranách sloupová chodba, stoa, která tak plochu mezi lázněmi a kolonádou vyčlenila jako vnitřní volné atrium odkazující na řecké palestry, kde byly založeny květinové záhony. Volný dvůr byl nazýván „Vřídelní náměstí“ (Sprudelplatz). Po zboření domu u Červeného anděla byla kolonáda v letech 1853-1859 opět podle projektu Ing. Josefa Esche prodloužena podél řeky. Roku 1862 proběhly poslední úpravy kolonády.
V polovině sedmdesátých let 19. století již původní empírová Vřídelní kolonáda nepostačovala přílivu lázeňských hostů a nebyla dostatečně reprezentativní pro světové lázeňské město. Dne 9. května 1876 proto karlovarská městská rada rozhodla o výstavbě nové reprezentativní kolonádní stavby na jejím místě. Demolice kolonády a přilehlých parních lázní byla zahájena dne 1. října 1878. V letech 1878-1879 byla poté na jejím místě postavena nová litinová Vřídelní kolonáda v pseudorenesančním stylu podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera.
Empírová kolonáda v podobě původně zcela otevřené nízké sloupové haly na obdélném půdorysu, tvořené masivními dřevěnými sloupy v toskánském řádu, nesoucí prosté kladí a sedlovou šindelovou střechu. Prostor mezi sloupy na obvodu stavby od říčky Teplá byl zasklen roku 1831.
V polovině sedmdesátých let 19. století již původní empírová Vřídelní kolonáda pod děkanským kostelem sv. Máří Magdalény na pravém břehu říčky Teplé uprostřed města Karlovy Vary (Karlsbad) nepostačovala přílivu lázeňských hostů a nebyla dostatečně reprezentativní pro světové lázeňské město. Dne 9. května 1876 proto karlovarská městská rada v čele se starostou rozhodla o výstavbě nové reprezentativní kolonádní stavby na jejím místě. Ve vypsané architektonické bylo následně podáno celkem 23 návrhů nové kolonády. Koncem dubna roku 1878 se městské zastupitelstvo po zkušenostech s neustálým protahováním výstavby Mlýnské kolonády rozhodlo pro litinovou konstrukci kolonády. Dne 31. srpna 1878 byl nakonec z užšího výběru 12 návrhů vybrán projekt vídeňského architektonického atelieru Fellner & Helmer, jehož byla stavba Vřídelní kolonády prvním realizovaným dílem v Karlových Varech. Ateliér se zavázal zaplatit městu vysoký penální poplatek v případě, že se jim nepodaří dodržet termín dokončení stavby kolonády, která měla být postavena za jediný rok. Následně proto oslovil železárny a slévárny po celém Rakousku a Německu se žádostí o nabídku na dodání litinových dílů a již koncem září roku 1878 byla uzavřena smlouva s Mariánskou hutí hraběte Salma z Blanska. následně byla zahájena demolice původní kolonády a přilehlých parních lázní, aby ještě téhož roku byly zhotoveny v salmovských železárnách první odlité modely prefabrikovaných dílců. Samotná stavba nové litinové Vřídelní kolonády v pseudorenesančním stylu podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera poté probíhala v letech 1878-1879. První zemní práce započaly již v říjnu roku 1878 po stržení původní stavby. Samotná montáž prefabrikátů litinové konstrukce začala dne 1. února 1879 a skončila dne 27. dubna 1879. Během tří měsíců dělníci smontovali na stovky zdobných litinových a ocelových dílců o celkové váze 3000 tun, následně bylo na střechu položeno přes 1450 m² měděných plátů, vstupní portály byly završeny bronzovými sochami bohyně Niké. Původní rozpočet 228 tisíc zlatých byl kvůli několika potřebným změnám navýšen na částku 280 tisíc zlatých. Na jižní stěně kolonády byla u vývěru Vřídla osazena mramorová pamětní deska, připomínající dokončení stavby. Slavnostní otevření a vysvěcení nové litinové Vřídelní kolonády proběhlo v rámci zahájení lázeňské sezóny dne 1. června 1879.
Postupem času však litinová Vřídelní kolonáda začala chátrat a počátkem roku 1939 byla pro statické narušení v důsledku koroze šestnácti železných spojníků, které držely střešní ocelovou konstrukci s litinovou kostrou kupole nad gejzírem Vřídla, zcela rozebrána. Dne 23. ledna 1939 začala demolice kolonády. Během dvou měsíců desítky nezaměstnaných rozřezali ocelovou nosnou konstrukci a roztřídili ozdobné litinové fragmenty, bronzové plastiky a měděné plechy ze střech. Všechny díly byly následně naloženy a odvezeny pro bohatost kovového materiálu na sběr kovů pro válečné účely. Poslední vlak strategického materiálu odjel z Horního nádraží dne 23. března 1939. Ještě na jaře roku 1940 proběhla architektonická soutěž na projekt nové Vřídelní kolonády, vzhledem k pokračující válce se však již plány nerealizovaly. Na místě litinové kolonády byla v roce 1940 postavena provizorní dřevěná prosklená konstrukce navržená vrchním stavebním radou Haraldem Schnabelem.
V roce 1960 byla vypsána architektonická soutěž na návrh Vřídelní kolonády, ve které zvítězil projekt dr. Ing. arch. Jaroslava Otruby. Dne 24. ledna 1967 byla stržena dřevěná kopule nad gejzírem Vřídla a následně i zbytek kolonády, současně probíhaly hloubkové sondy v okolí Vřídla. Po demolici dřevěné kolonády tryskal gejzír Vřídla z původní pramenní mísy postavené volně v parkově upraveném prostoru po stržené budově. Stavba nové moderní železobetonové kolonády, zpracovaná pražským atelierem Beta pod vedením Ing. arch. Šrámka, byla dokončena v roce 1975. Kupole ze skleněných hranolů nad vývěrem Vřídla od sochaře Jana Fišera představuje symbol tepajícího srdce lázeňského města. Slavnostní otevření kolonády proběhlo dne 11. května 1975. Kolonáda tehdy nesla jméno kosmonauta Jurije Gagarina. Monumentální stavba však s městem nikdy nesrostla a je vnímána jako cizí nesourodý prvek. Přemostěním řeky Teplé vpadá neorganicky až do středu města na Tržiště.
Prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu vychází programově z kontradikce hladkých lapidárních linií hmoty kolonády s historizující architekturou svého okolí. Ocelová konstrukce dvoupodlažní kolonády na půdorysu písmene „L“ je obložena většinou deskami z bulharského mramoru. V přízemí kolonády se nachází prosklená promenádní hala s pramenními vázami, v patře je pak ochoz, přístupný širokým schodištěm. Prosklená hala na půdorysu nepravidelného šestiúhelníku s vývěrem Vřídla, tryskajícího do výšky 12 metrů, je završena kupolí v podobě prolamovaného skleněného polygonu od sochaře Jana Fišera.
V současnosti se kolonáda průběžně opravuje. Ale existují také úvahy (dokonce se uskutečnilo referendum) o jejím zbourání a postavení nové v původním stylu.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.231, 12.875)
Poslední aktualizace: 18.11.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Karlovy Vary
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Putování po kolonádách s prameny v Karlových Varech
Vzpomínková cesta do Karlových Varů
Cestopisy
Vzpomínková cesta do Karlových Varů….
Proč vzpomínková cesta? Jako válečný sirotek jsem žila u rodiny mého otce v Hradci Králové, pak střídavě v Rumburku a Karlových Varech. V Karlových Varech jsem…
0.1km
více »
Pomník Tomáše Garriqua Masaryka v Karlových Varech
Pomník
První československý prezident Tomáše Garrigua Masaryka navštívil Karlovy Vary mezi lety 1923-1933 celkem osmkrát. Dost dobrý důvod, aby si to v tomto lázeňském městě připomínali. Jedna z hlavních ulic v obchodní části nesla jeho jméno již delší dobu, ale socha tady stále nebyla.
Uvažovalo se o tom již delší dobu, ale ke konečnému rozhodnutí došlo až na začátku tohoto…
0.1km
více »
Karlovy Vary – Skleněný palác
Dům, budova
Tento nárožní dům s názvem „Skleněný palác“ nechal vystavět v roce 1875 obchodník se sklem Hermann Holzner. Následně sem nechal přemístit svoji specializovanou prodejnu, kde nabízel sklo nápojové, zrcadla, skleněná svítidla se svícemi i na plyn, ale také fajáns či majoliku.
Na začátku 20. století patřila firma mezi nejvýznamnějšího výrobce a dodavatele skla nejenom v…
0.1km
více »
Pobyt v Revelton Suites - tichá, poklidná a romantická dovolená v Karlových Varech
Tipy a novinky
Karlovy Vary jsou synonymem tiché, poklidné a romantické dovolené. V samotném centru tohoto města nedávno vznikly Revelton Suites, stejně pohostinné a malebné jako městská zástavba. Jde o…
0.1km
více »
Karlovarský pramen Vřídlo
Zajímavost
Karlovy Vary jako město jistě každý Čech dobře zná, ale o jednotlivých jeho zajímavostech už se všeobecně moc neví. A karlovarský opramen Vřídlo je jednou ze zajímavostí, o které existují jisté nejasnosti. Mnoho…
0.2km
více »
Lázně V – Alžbětiny lázně v Karlových Varech
Dům, budova
Na podzim roku 1903 se usnesla rada města Karlovy Vary o vybudování nového lázeňského domu. Vybráno bylo místo trochu vzdálené obdobným, již realizovaným stavbám. Radní zvolili zadní část parku císaře Františka Jo…
0.2km
více »
Poodhalte tajemství Becherovky v muzeu Jana Bechera
Tipy a novinky
Přímo v místě, kde Becherovka více než sto let pramenila, v původní továrně vystavěné roku 1867 Janem Becherem na Steinberkách, stojí dnes turisty vyhledávané muzeum likérky. Každoročně láká tisíce milovn…
0.2km
více »
Wellness pobyt v Karlových Varech: Jakých procedur si můžete užívat?
Tipy a novinky
Podzim začíná být poměrně sychravý a čekání na babí léto se nám poněkud prodlužuje. I tak by ale mělo přijít a užít si jej lze například v některém z lázeňských měst, optimálně v tom…
0.2km
více »
Socha z písku: Korunovační klenoty - Karlovy Vary
Zajímavost
Socha Korunovačních klenot je u Alžbětiných lázní v Karlových Varech
Termín:
6. 5. 2016 do 30. 9. 2016
0.2km
více »
Jan Becher - Muzeum, Karlovy vary
Muzeum
Becherovka je zde už více než dvě století a přibližně dvě třetiny z této úctyhodné doby proudila do světa z továrny na Steinberkách, kterou dal roku 1867 vystavět Jan Becher (původně psáno Johann). Dnes je zde Jan…
0.2km
více »
Sochy sv. Jana Nepomuckého v Karlových Varech
Socha
Svatý Jan Nepomucký nebo též Jan (Johánek) z Pomuka (dnes Nepomuk) byl generální vikář pražského arcibiskupa, mučedník katolické církve a také jeden z českých zemských patronů. Datum narození není přesně znám, někdy okolo roku 1340. Asi nejdůležitější etapa jeho života začala v roce 1389, kdy byl jmenován generálním vikářem pražského arcibiskupa. Tento úřad díky svým pravomocím hrál podstatnou roli ve správě arcibiskupství …
0.2km
více »
Festival světel, aneb rozsviťte s námi Karlovy Vary
Tipy a novinky
Po loňském ročníku Festivalu světla, který svou náplní představoval v rámci výročí narození Karla IV. tohoto panovníka, se i letos první víkend v září Karlovy Vary rozzáří různými formami multim…
0.2km
více »
Festival světla - Karlovy Vary
Cestopisy
V letošním roce si připomínáme 700. výročí narození zakladatele města Karlovy Vary Karla IV a v termínu 2. + 3.9.2016 od 20:30 do 24:00 se uskutečnil Festival světla
Samotná trasa byla následující: Alžbětiny lázně - Thermal - Dvořákový sady - Sadová kolonáda - Mlýnská kolonáda - Tržní kolonáda - Divadelní lávka - Císařské lázně - viz. foto...
Na zastávkách byl: V…
0.2km
více »
Pěší trasa Karlovy Vary - Loket
Trasa
Zač je toho Loket
Hoďte batoh na ramena a odhalte tajemství Lokte. Na nádvoří hradu se roku 1422 zničehonic objevil velký černý kámen. Geologové tvrdí, že je t…
0.2km
více »
Jan Becher Muzeum v Karlových Varech
Muzeum
V Karlových Varech se na ulici T. G. Masaryka 57 nachází objekt bývalé továrny na Steinberkách, kde se více než sto let vyráběla Becherovka. Před několika lety byla sice výroba přesunuta do nových moderních prostor, ale zůstalo zde muzeum a prodejna. A patrně ještě dlouho se tomuto místu i přilehlé křižovatce bude říkat „u Becherovky“. Jenom ten, kdo zná Karlovy Vary, si umí…
0.2km
více »
Putování po Karlových Varech a ochutnávání (nejenom) pramenů
Trasy
V Karlových Varech je pramenů hodně, dokonce i Staropramen tady lze ochutnat. Avšak k našemu městu náleží pivo pojmenované po císaři Karel IV. Na místě, kde se dnes toto pivo vaří, měla…
0.2km
více »
Den v Karlových Varech.
Tipy na výlet
Před cestou do města bývá zvykem seznámit se alespoň ve stručnosti s jeho minulostí. Osada měla od svého založení slovanský název Vary. V roce 1370 se stává městem a mění se název na…
0.2km
více »
Karlovy Vary, kostel sv. Máří Magdaleny.
Kostel
Původní gotický kostel z druhé poloviny 14. století je poprvé zmiňován v roce 1485. Jeho první přestavba se uskutečnila v roce 1516. Nepříznivý pro svatyni byl rok 1604, kdy došlo k ničivému požáru a následně to dokonala třicetiletá válka. Jak to s kostelem vypadalo dalších sto let je tak trochu záhadou. Jisté ale je, že mezi roky 1732 až 1736 se postavil chrám v barokním slohu. Plán vypracoval význačný stavitel této doby K…
0.2km
více »
Karlovy Vary- Muzeum Moser
Tipy na výlet
Karlovy Vary nejsou jen kolonády. Při jejich návštěvě jistě stojí navštívit i Muzeum skla Moser. Po zakoupení vstupenky, následuje asi dvacetiminutový instruktážní film o historii a pak se jen člověk může kochat krásou skla a umem našich sklářů. Skleněné exponáty se nachází i venku a ve všední dny lze objednat i exkurzi do skláren. My zde byli v sobotu, takže nemohu posoudit, ale věřím, že vidět něco takového je určitě záži…
0.2km
více »
Karlovy Vary, rozhledna Diana.
Rozhledna
Začátkem 19. století byl kopec nad lázeňským městem podobný všem v jeho okolí. Z informační tabule se dozvídám, že prvním kdo objevil rozhled na město byl karlovarský nožíř V. Drumm to bylo někdy kolem roku 1804. Jeho příbuzný, karlovarský radní R. Mannl, nechal na vrcholku umístit tabulku s nápisem Freundschaftshöhe ( Výšina přátelství). Vyšina byla upravena, přibyly lavičky a lidé sem začali chodit. Uvádí se, že jedním z …
0.2km
více »
Karlovy Vary, sousoší Nejsvětější Trojice.
Socha
Tato jedinečná barokní památka se nachází nedaleko Tržní promenády, mezi schody a ulicí na Zámecký vrch. Sousoší je dílem sochaře O. J. Wendyho a bylo vytvořeno v roce 1716. Kamenické práce…
0.2km
více »
Karlovy Vary, kaple Olivetské hory.
Kaple
Je to jednoduchá stavba na čtvercovém půdorysu. Byla postavena v novogotickém slohu někdy v polovině 19. století. Má poměrně široké vstupní dveře a nad střechou se vypíná štíhlá věžička. Je…
0.2km
více »
Kaple Ecce homo v Karlových Varech
Kaple
V severní části města Karlovy Vary, na pravé straně říčky Teplá nedaleko od jejího ústí do řeky Ohře se nachází jedna dominantní budova. Bývalé gymnázium Franz Josefs Mitelschule se donedávna jmenovalo základní šk…
0.3km
více »
Karlovy Vary na starších pohledech a současných fotografiích
Město
Přicházím vždy s nejistotou, zda již není pozdě. Je jasné, že to místo neuvidím tak, jak to vídal fotograf před lety. Mačkám spoušť a říkám si, až sem přijde někdo za 100 let, zda ho bude zajímat tehde…
0.3km
více »
Synagogy, židovský hřbitov
Ostatní
Dne 4.října 1938 byly Karlovy Vary obsazeny německým vojskem a jako součást sudetské župy připojeny k ?třetí říši?. Toho dne promluvil u Vřídla k zfanatizovaným davům Němců říšský kancléř Adolf Hitler. Krátce před…
0.3km
více »
Kolonáda Železnatého pramene v Karlových Varech
Drobné památky
Tento objekt ani moc lidí nevnímá jako kolonádu. Jednak se nachází trochu stranou lázeňské části města, jednak zde vyvěrá jediný karlovarský studený minerální pramen. Nazývá se Železnatý…
0.3km
více »
VARY°září - Karlovy Vary 2020
Zajímavost
VARY°září 2020 je festival, který probíhal 11 a 12.9.19 v Karlových Varechfotografováno: 12.9.20videa: https://www.youtube.com/playlist?list=PLbPyjLQgBoTgaEBZKM_ym999NQhJeruJYinfo: https://varyzari.karlovyvary.cz/Program: 1 ALŽBĚTINY LÁZNĚ & SMETANOVY SADY Autor: INITI.org, Ladislav Fryc, Fényfestés (HU) Save the planet – interaktivní hra, Padlé hvězdy – světelná interakce s DJ, Sklo – obří statická projekce na fasádu Alžbětiných lázní 2 HOTEL THERMAL | ZPÁTKY DO BUDOUCNOSTI Autor: LasermanCZ Lasermap…
0.4km
více »
Císařské lázně v Karlových Varech a výstava o architektuře města
Dům, budova
Císařské lázně v Karlových Varech a výstava o architektuře města.
Císařské lázně byly postaveny podle projektu v r. 1892 vídeňskými architekty Ferdinandem Kellnerem a Hermannem Helmerem a byly uved…
0.4km
více »
Thermal
Dům, budova
Území dříve hustě zastavěné obytnými domy, penzióny, hotely (Pošta a Alice), domovy mládeže, školou, mateřskou školkou (dříve vila J.Mattoniho), domem armády, prádelnou, bylo vybráno pro výstavbu mezinárodního hot…
0.5km
více »
Karlovy Vary
Město
Karlovy Vary leží v Západních Čechách. Karlovy Vary jsou světově známé a vyhledávané lázeňské město. Ve městě se každoročně pořádá Mezinárodní filmový festival. Karlovy Vary se rozkládají u soutoku řek Ohře a Tepl…
0.7km
více »