Z Kosíře na Javoříčko

Obec Čelechovice na Hané je hanácká vesnice ležící 6 km od Prostějova. Má tři části: Čelechovice na Hané, Kaple a Studenec a náleží do okresu rostějov. Správní území je vymezeno katastrální hranicí Čelechovice na Hané a Studenec. Území tvoří mírně zvlněný terén v nadmořské výšce 234 m, který se severozápadně od obce zvedá ve vrch Vápenice 318 m.n.n. Toto území je součástí Přírodního parku Velký Kosíř s naučnou stezkou. V katastru obce se nachází jedinečná geologická lokalita čelechovického devonu, která patří k nejvyznamnějším a zkamenělinami prvohorní fauny nejbohatším lokalitám naší republiky. Střed obce Čelechovice na Hané tvoří náves s budouv obecního úřadu, starou školou a kapličkou. Od středu obce se rozbíhají ulice s přízemními nebo jednopatrovými domy. Železniční trať byla postavená v letech 1872 - 1873.

"Název Kosíř pochází od jeho nápadného protáhlého tvaru, jenž připomíná kosu. Mezi lidmi se stále objevují představy, že právě tento tvar dokazuje dávno vyhaslou sopku," vysvětluje profesor Přichystal.

Je na tom něco pravdy a mohou geologové vůbec jednoznačně rozhodnout, zda Kosíř někdy před stovkami milionů let byl či nebyl sopkou? "Na tuto otázku lze zcela spolehlivě odpovědět. Nikde na Kosíři nebyla nalezena hornina, která by vznikla sopečnou činností z magmatu. Kosíř je výhradně složen z hornin usazených v moři," dodává Přichystal.

Sedimenty, ze kterých je Kosíř poskládán, odborníci podle zrnitosti označují jako slepence, droby, prachovce či břidlice. Vznikaly ve spodnokarbonském moři někdy před 340 až 330 miliony lety z úlomků starších hornin. Ty do moře přinášely řeky od západu, patrně odněkud z Českomoravské vrchoviny.

Chráněné území

V rovinaté Hané v okolí Prostějova je Kosíř, jehož nejvyšší bod má 441 metrů nad mořem, nepřehlédnutelným útvarem. Vrchol má charakter náhorní plošiny a díky řadě vzácných druhů rostlin bylo celé území v roce 1990 vyhlášeno za chráněné.

Součástí kopce je také světově proslulá geologická lokalita v devonských vápencích u Čelechovic.

"Na jihovýchodních svazích Kosíře se v minulosti v řadě lomů těžily proslulé čelechovické vápence se zkamenělinami. V devonu, před přibližně 400 miliony lety, se zde rozlévalo teplé tropické moře s bohatým životem," říká geoložka Vladimíra Jašková

Částí obce Drahanovice je obec Ludéřov. Roku 1349 učinil vladyka Ludeř, pán Ludéřova spolek s Marvardem z Vrahovic. V druhé polovině 14. století sdíleli se o panství bratři Jan, Beneš, Hereš. Obec Ludéřov leží ve výšce 308 m n.m. Jihozápadně od Ludéřova pramení Zlatá stužka, která protéká i obcí Drahanovice. V roce 1910 byla v Ludéřově postavena obecná škola. V současné době je zde mateřská škola a v budově je rovněž obřadní síň. V roce 1837 bylo v Ludéřově 45 domů a 298 obyvatel. Obec má v současné době 118 domů, 11 chalup a 270 obyvatel. Severně od obce se dochovaly Švédské šance, opevnění z třicetileté války a pomník Svatopluka Čecha z.r.1908. Významnou kulturní památkou je rovněž polní kaple u školy a kamenný sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého. Ludéřov - mohyla spisovatele Svatopluka Čecha

Název obce Laškov vznikl přidáním přisvojovací přípony -ov za jméno zakladatele. V Laškově se jedná o jméno Lašek, které je odvozeno od Ladislava. Laškov leží na rovině, mírně se svažující na východ. Protéká jím potůček, zvaný Laškovský. Pod dědinou nad mlýnem, zvaným Trňák, ústí do řeky Šumice. Zde je nejnižší místo Laškova - 275m nad mořem.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 16. stol. V roce 1693 byla augustiánským klášterem přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek sloužící jako letní rezidence. V letech 1953-1965 byl renovován a sloužil jako knihovna a zdravotní středisko.

Krásné odpočinkové místo.Protéká říčka Šumice.

Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb , dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk. Podstatná část jeskyní byla objevena při několikahodinovém namáhavém průstupu nižším patrem již v roce 1938, další partie pak byly postupně objevovány především v padesátých letech. V současné době je známo přes 3,5 km chodeb, z nichž 788 metrů je zpřístupněno pro veřejnost. Jeskyně má překrásnou krápníkovou výzdobu, jejíž bohatost vyniká ve dvou mohutných prostorách – Suťovém dómu a dómu Gigantů. Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů , je zde bohatý výskyt i tzv. heliktitů, což jsou krápníky, které rostou proti zákonům gravitace. Dominantou je též přes 2 metry vysoká záclona. Veřejnosti nepřístupné nižší patro tvoří složitý labyrint chodeb propojených propastmi, upadající do hloubky až 60 metrů a dodnes není zcela prozkoumáno.