ŽDÁRSKÉ VRCHY-kompletní přechod

Trasy • Pěší trasa • Velká náročnost

Vítejte v kraji vrcholových skal,rozkvetlých luk,rázovitých staveb a krásné přírody.Vítejte na okraji líbezné VYSOČINY,kde se rozkládá CHKO ŽDÁRSKÉ VRCHY.

Členitá krajina Žďárských vrchů je charakteristická pestrým střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků, je protkána nepravidelnou sítí mezí, úvozových cest, lesíků či skupin stromů a keřů. Dodnes si zachovala charakter vyvážené a svým způsobem zachovalé kulturní KRAJINY. Oblast zaujímá severovýchodní kulminační část Českomoravské vrchoviny s centrálním masivem Žďárských vrchů a navazujícími částmi sousedních pahorkatin. Mělká a široká údolí, poměrně mírné táhlé svahy a zaoblené vrcholy odpovídají krajině vrchovinného až pahorkatinného typu. Převládajícím geologickým podložím jsou zde metamorfované horniny krystalinika a moldanubika, různé typy rul, migmatitů a svorů s vložkami hadců a krystalických vápenců. Klimaticky patří mezi chladnější, vlhčí a větrnější oblasti. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a jako oblast s četnými rybničními soustavami bylo území CHKO vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod.

Lesem je dnes území pokryto asi z jedné poloviny. Přirozený jedlobukový les je většinou nahrazen smrkovými monokulturami. Oblast lze obecně charakterizovat jako floristicky chudou, s charakteristickým zastoupením horských a podhorských elementů. Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. V oblasti roste např. čípek objímavý, ptačinec dlouholistý, mléčivec alpský, suchopýrek alpský, rosnatka okrouhlolistá, žebrovice různolistá, různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic. Z chráněných druhů živočichů se v oblasti vyskytuje mlok skvrnitý, čáp černý, datel černý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, krkavec velký, lejsek malý, rejsek horský, hraboš mokřadní a řada dalších.

Turistická trasa pro přechod nejzajímavějších míst této KRAJINY začína v obci HERÁLEC.(sem jezdí z Hlinska a ze Svratky bus).Vyrážíme po zelené značce,silnicí směr Cikháj a u lesa zahneme do kopce a prudce stoupáme na ŽÁKOVU HORU.Pralesovitý vrchol nenabízí sice rozhledy,ale zato nás zaujme rozmanitost zdejších původních lesních porostů.Prochází zde také zajímavá naučná stezka.Odtud klesáme k odboččce na Stříbrnou studánku,kde pramení řeka Svratka.Cestou po červené sestupujeme až k rybníčku u býv.Rumpoltova mlýna,kde je odpočivadlo.Přes silnici,která vede na Herálec,budeme mírně stoupat do kopce a lesní cesta nás dovede k rozcestí pod "Devítkou".Přejdeme na žlutou a 1,5km klidnou chůzí dorazíme pod masivní vrcholové skály nazývané DEVĚT SKAL.(836m.n.m-nejvyšší hora ŽD,přírodní rezervace).Na vrchol se dá vystoupat po skalách a ze skalní vyhlídky se otevírají nádherné výhledy.

Na Děvět Skal se dá vystoupat i ze Svratky nebo Herálce po značených trasách pro variantu,kdy se vynechá Žákova Hora.

Odtud se vydáváme po modré,skalnatým hřebenem směr Křižánky,podél devíti skalisek.Možná a velice zajímavá je také varianta pochodu po červené značce směr Lysovská sk,Malínská sk,Dráteničky.

Po modré tedy míjíme jednotlivá skaliska,s různými názvy např.Lvice,Pastýř,Tichá sk. atd.. Na závěr nás zaujme obrovská,kousek v lese od cesty ukrytá BÍLÁ SKÁLA.Částečně se dá nani vyšplhat,ale uplně na vrchol se bez horolezecké výbavy nedostanete.cesta od Bílé Skály už jen klesá do údolí a po opuštění lesa přes krásné louky přijedem do vesnice Křižánky.Občerstvíme se v perfektní restauraci Za Řekou a následuje drtivý výstup na další vrcholové skalisko-ČTYŘI PALICE.Vrchol Čtyř Palic má 732m.n.m a na skály se také dá dostat výstupem po značce.Je zde několik skalních bloků,nazývané Čtyřpaličatá skála,Tvrz,Děvína Opomenutá.TURISTICKY PŘÍSTUPNÁ JE JEN SKÁLA DĚVÍN!!

Přecházíme na zelenou a lesní cestou po 1,5km příjdeme pod zajímavé skalní útvary zvané MILOVSKÉ PERNÍČKY.I naně vede turistický chodník a i znich jsou krásné rozhledy na celé údolí Křižánek ,kterým klikatě protéka řeka Svratka.

Zelená značka nás vede střídavě do menších kopečků a poslední výšlap nás odmění skalním útvarem ZKAMENĚLÝ ZÁMEK.Skalni útvary nám připomínají hradní zříceninu a jsou zde také patrny zbytky valů po pradávném hradišti.

Prudkým sestupem se dostaneme k rozcestí u Knížecí studánky.Opět změníme barvu značení a dále nás vede červená.Vozovou cestou míjíme arboretum Hraničný s lesáckou chatkou(Lověnka) a také jediným místem, kde se dá legálně rozdělat ohniště.Smíšeným lesem se cesta poté klikatí z kopce do kopce,aby nás dovedla k známým RYBENSKÝM PERNÍČKŮM.Skalní ůtvary jsou charakteristicky podobné těm Milovským,jen podstatně menší.Sestupujem k okraji lesa a křižovatce tur. cest nad Pustou Rybnou.Je zde malé odpočivadlo,které určitě přijde vhod a s rozhledy na krásné louky zdejšího kraje,určitě jeho poloha potěší.Do Pusté Rybné už je to příjemný sestup.Zde se určitě občerstvíme v hospůdce Hlučál,kde se dá za dobrá peníze i ubytovat.Po zelené značce odtud po 4km dorazíme v pohodě do Borové U Poličky,kde už je vlakové i autobusové spojení.Z Pusté Rybné na autobusy moc nespolíhejte.Jezdí pouze v pracovní dny a o víkendu zde projíždí jen dva spoje.

Pro turisty,kteří se ještě cítí na další cestu a chtějí se nabažit více,doporučuji výstup na LUCKÝ VRCH.Na vrcholu stojí tur.chata,prodávají se tam tur.známky a v r.2009 je tam umístěna i putovní tur známka.Je zde možnost ubytování.Rozhledy už jsou potom jen věcí pořádné romantiky.Z Luckého vrchu se celá tůra dá zakončit nejkratším setupem do Borové nebo do Oldříše na vlak.

1km pod Luckým vrchem v obci Telecí roste památný strom zv.Lukasova zpívající lípa