Loading...
Trasy • Pěší trasa • Malá náročnost
Žulová, nádraží | Asfalt | 0,0 km | ||
Start trasy. Po chodníku jdeme do centra Žulové (foto 1). Kousek se vrátíme na Josefské náměstí (foto 2) a kolem kostela sv. Josefa (foto 3) spadneme k Vidnavce, odkud začíná stoupání. | ||||
Žulová, náměstí | Asfalt | 0,4 km | ||
Kousek se vrátíme na Josefské náměstí (foto 2) a po modré značce kolem kostela sv. Josefa (foto 3) spadneme k Vidnavce, odkud začíná stoupání. | ||||
Pod Boží horou | Asfalt | 1,0 km | ||
Na chvíli opustíme modrou značku (na místním směrníku je pro ni nápis Boží hora pro náročné) a stoupáme po úzké silničce. Ta později přechází v lesní cestu a celý kopec obchází. Na závěrečných asi 500 metrů se napojuje na modrou značku jaksi „z druhé strany“. | ||||
Boží hora | 3,0 km | |||
Na vrcholu (foto 4 a 5) si odpočneme na lavičce s výhledem (foto 6) a křížovou cestou s modrou značkou spadneme na kraj lesa s turistickým přístřeškem, opět s hezkým výhledem (foto 7). Dojdeme k říčce a u ní značku opustíme. | ||||
Vidnavka | Asfalt | 4,0 km | ||
Proti proudu řeky vede silnička (nefrekventovaná), po níž se vydáme dále. Kdyby se vám chtělo, těsně za jejím rozšířením (asi 150 metrů od mostu) se dá vyšplhat sotva znatelnou pěšinou do stráně, na jejímž vrcholu narazíte na zajímavá skalní křesla a zatopený lom (foto 8 a 9). Pak návrat zpět a pokračovat po cestě nad nádražím až na silnici, kde potkáte pro změnu značku červenou. | ||||
Skalní křesla | Asfalt | 4,2 km | ||
Zajímavá lokalita | ||||
Za nádražím | Asfalt | 4,4 km | ||
Červené značky se držte až k rozcestí, na kterém městské směrníky ukazují směr Vápenná. Zde značku opustíme a přímo po břehu řeky dojdeme mezi domky a chalupami ke kostelu (foto 10) a poště ve Vápenné. Zde narazíme na značky modrou a zelenou. | ||||
Vápenná, pošta | Asfalt | 7,6 km | ||
Cesta vede s oběma značkami (modrá a zelená) dále podél řeky. Krátce za podjezdem trati je rozcestí, kde zelená značka odbočuje vpravo, my jdeme dále po modré. Ta brzy překročí trať a stoupá k lesu. Lesem pak mírně stoupá až k rozcestníku Paseky. | ||||
Rozcestí | Šotolina | 8,3 km | ||
Zelená odbočuje vpravo, jdeme dále po modré značce. | ||||
Paseky | Šotolina | 10,6 km | ||
Cesta s modrou značkou zde tvoří levou serpentinu, v jejím vrcholu odbočuje vpravo široká lesní cesta. To je ta naše, po ní se jde stále rovně a spíše mírně do kopce. | ||||
Chata | Šotolina | 11,2 km | ||
Kde se vzala, tu se vzala, prostě je tam. U chaty přejdeme potok a cesta se rozdvojuje. Volíme cestu levou, po pravé bychom spadli ke trati. Chvíli ještě cesta stoupá, asi po kilometru začne naopak klesat k rozcestí se zelenou značkou. | ||||
Zelená značka | Šotolina | 13,5 km | ||
Po zelené vpravo, za chvíli jsme u jeskyně Na Pomezí. | ||||
Jeskyně Na Pomezí (foto 11 a 12) | 14,3 km | |||
Prohlídku jeskyní vřele doporučím, po ní dojdeme k železniční stanici k rozcestníku. | ||||
Železniční stanice Lipová lázně, jeskyně | Asfalt | 14,7 km | ||
Nejdříve vedou společně značky modrá, zelená a žlutá, od rozcestí nad vápenkou (foto 13 a 14) už volíme jen modrou značku. Ta nás kolem dvou pramenů (foto 15) dovede na krásnou vyhlídku na Lipovou (foto 16) a posléze přes dvě železniční tratě nad sebou i k centru Lipové-lázní (vlevo) nebo k nádraží (vpravo po červené). | ||||
Lipová-lázně, nádraží | Asfalt | 17,9 km | ||
Konec trasy |
Tato trasa vznikla vlastně náhodou. Původně jsme měli v plánu trasu delší a náročnější přes různé kopečky, jen start a cíl byly stejné. Jenže občas se stane, že člověk míní a počasí mění. Ten den byly sice hlášeny bouřky, ale až na večer. Taky že jedna přišla a připravila nám ve stanu v kempu docela fajnové divadlo. Jenže ta první si to přihasila už dopoledne, kdy jsme byli teprve na Boží hoře a protože vypadala na dlouho a my navíc už máme s bouřkami v horách dosti zajímavé zkušenosti, raději jsme změnili program. Příkaz dne zněl, držet se raději poblíž civilizace. A tak jsme vymysleli tuto trasu zčásti po neznačených cestách, kterou jsem původně neměl z tohoto důvodu ani v úmyslu nikde prezentovat. Jenže později se mi to rozleželo v hlavě. Trasa je hezká, kondičně i orientačně nenáročná, třeba se někomu bude hodit a tak vám její lehce upravenou stopu z navigace s pár fotkami předhodím.
Vyšli jsme, jak je u nás zvykem, od vlakového nádraží. Rychle jsme jukli do centra Žulové, jestli ještě stojí bývalý hotel Vesmír, na který máme své vzpomínky (stojí, ale ....) a kolem kostela sv. Josefa a přes říčku Vidnavku jsme se jali stoupat na Boží horu. Vedro a dusno k zalknutí nás přimělo to vzít raději oklikou cestou pro mastňáky, křížovou cestu s modrou značkou jsme prozatím ignorovali. Na Boží hoře stojí kromě pár skal a šutrů i Kostel Sv. Panny Marie Bolestné a je od něho pěkný výhled na Polsko. Nám už ho pomalu hatil blížící se déšť a čím dál hlasitější hromy nás nakonec přiměly onu křížovou cestu použít pro rychlý sestup dolů. Na úpatí jsme narazili na přístřešek a v něm jsme v nejen klidu přečkali bouřku, ale i vymysleli, kudy dál.
Zaujala nás říčka Vidnavka se spoustou pstruhů, a tak jsme se proti jejímu proudu vydali po silničkách do Vápenné. Z ní jsme po modré značce vystoupali do lesů, kde je dobrým orientačním bodem rozcestí Paseky. Modrá značka se zde podle mapy prudce stáčí doleva a Doprava přímo v zatáčce odbočuje neznačená široká lesní cesta. Jak zakresleno v mapě, tak bylo i v reálu. Pak už šlo jen o to, jít pořád rovně, nezahnout příliš brzy dolů a zabloudit se nedalo. Povedlo se, cesta ústí na zelenou značku od Medvědího kamene k jeskyni Na Pomezí, což byl náš postupný cíl. Od jeskyně už to je jednoduché, modrá značka nás dovedla za hodinku do Lipové-lázní, kde trasa končí. (My jsme si ale k tomu přidali ještě ráno 4 km z kempu Bobrovník do Lipové na nádraží a večer zase zpět.)
Popisovaná trasa měří cca 17,5 km a je celá naprosto pohodlná. Žádné zběsilosti v podobě prudkých stoupání a překonávání překážek na ní nečekejte. Vyčleníte-li si na ni celý den, stihnete v pohodě i návštěvu nádherné Jeskyně Na Pomezí.