Žulová - hřbitov pod bývalou hradní věží
Z hlavního rynku Žulové je hezký výhled na největší dominantu městečka – na chrám sv.Josefa (a jeden z mála „hradokostelů“ u nás) vypínající se na nízkém, ale strmém kopčisku. Předchůdcem sakrální stavby byl od středověku Frydberk, hrad loupežného rytíře Jana Wustehube, a ten z něj podnikal výpravy za kořistí daleko do kraje. Tomuto „ctihodnému“ šlechtici patřil rovněž hrad Kolštejn v Branné, který byl využíván k naprosto stejným účelům. Lapky se stali nejen Janovi potomci, ale kupodivu i Haugwicové, jimž hrad původní majitelé postoupili ve 14.století. Přítrž jejich řádění učinil až vratislavský biskup, když hrad vykoupil. Frydberk pak patřil dlouhá staletí do majetku biskupů, ale po vpádu Švédů se změnil v ruinu, a proto se dočkal proměny na pivovar. V 18.století biskup Hohenlohe vyslyšel prosbu obyvatel Frydberka toužících po vlastním svatostánku a věnoval jim k němu pozemek s celým areálem bývalého hradu. Místním bylo líto zbourat tu - z místní slezské žuly nadmíru kvalitně postavenou - válcovou věž, bergfrit, kterýžto se z hradu jako jediný celý zachoval. Snížili jej proto o patro a nahoře vystavěli nádstavbu v podobě zvonice. Tím věž celkově dosáhla bezmála čtyřicetimetrové výše. V přízemí probourali hlavní vchod do kostela, jež byl k věži v klasicistním stylu přistaven. Kvůli nedostatku místa v areálu hradu byla jeho obdélná loď neobvykle orientována od jihu k severu. Zbytek prostoru mezi kostelem a bývalými hradbami pak bezezbytku vyplnil městský hřbitov.
Nejlepší přístup k němu a kostelu vede od horního Josefského náměstí po mostě přes bývalý ve skále vyrubaný hlavní příkop. Na hřbitově návštěvníka zaujmou mnohé zajímavé pomníky mistrně zbudované ze zdejšího garnodioritu, ale tomu není proč se divit. Žulová už od středověku proslula jako středisko těžby kvalitní slezské žuly a rovněž řemeslníků, zabývajících se jejím zpracováním. Před polovinou 19.století tady vzniklo několik velkých kamenických dílen, z nichž k největším patřila ta, již roku 1874 založil místní občan Hermann Franke. Firma se zabývala nejen těžbou, ale také leštěním, broušením a dalším opracováním kamene a o 12 let později ve Frydberku dokonce vznikla i první odborná kamenická škola.
Žulovský hřbitov je nejen krásný, ale jeho návrší poskytne také několik zajímavých výhledů. Kromě těch dolů na městečko zaujme hlavně pohled na protější mnohem mohutnější Boží horu (527 m), jejíž vrchol zdobí chrám Panny Marie Bolestné. Pokud se domníváte, že byl rovněž postaven ze žuly, máte pravdu...