Kopřivnice - muzea

1. Muzeum Fojtsví

Jednou ze zastávek Kopřivnické naučné stezky je Muzeum Fojtsví - dům s č.p. 1 - je to nejstarší dochovaná stavba v Kopřivnici. Přesné datum postavení budovy není známo. Staré fojtství, které stálo na místě dnešního, se poprvé připomíná roku 1576. V roce 1789 byla původní dřevěná stavba zbourána a Jakubem Šustalou vystavěno toto zděné fojtství. Největší stavební úpravy byly provedeny v letech 1985-90 firmou TATRA. Od roku 2005 patří Fojtství městu Kopřivnice, které za přispění fondu ze SROPunechalo provést stávající expozice.

První řemeslnou výrobu bryček zahájil roku 1850 Ignác Šustala se dvěma tovaryši ve stodole na Fojtství. Skromnou dílnu již roku 1853 nahradila rozrůstající se nová továrna. Kapitálovým spojením stovárníkem Adolfem Raškou a účetním Karlem Moslerem vznikla pak roku 1858 firma Schustala & Company. Úspěšná výroba a prodej kočárů byl roku 1882 doplněn výrobou železničních vagónů. Vroce 1897 byl v kopřivnické firmě vyroben první automobil v Rakousku-Uhersku - Präsident.

Expozice je věnována nejen výrobě kočárů, bryček a saní, ale také zakladateli kočárové výroby - Ignáci Šustalovi. Ve stodole Muzea Fojtství jsou vystaveny zachované výrobky kopřivnické „kočárovky", např. ruské saně, pohřební vůz či bryčka Mylord. V expozicije je ke shlédnutí také několik zmenšených modelů výrobků, které se pojí s rannou etapou této kopřivnické továrny (Slovenskou Strelu, automobil Präsident).

Část expozice je věnována historii města a jeho okolí, zejména hradu Šostýn. Hlavní část expozice tvoří archeologické artefakty nalezené v ruinách hradu, např. Šostýnská Venuše, staré mince či dochovaná torza středověkých zbraní. Dále Vás jistě zaujmou originální keramické dlaždice s motivem dubového listu, jež zdobily podlahu hradního paláce. Celá expozice je uspořádána jako nějaká řeka času, po které můžete plout a pátrat po zajímavých a důležitých událostech města Kopřivnice. Můžete tak nahlédnout do života lidí v minulosti, seznámit se s lidovými zvyky a tradicemi. Poznáte, jak cestovali naši předkové.

V této části muzea se můžete dočíst o nejvýznamnějších kopřivnických rodácích, např. o zakladateli místního muzea Emilu Hanzelkovi. Dále se zde dozvíte o zajímavých místech města Kopřivnice a kdo všechno se stal jeho čestným občanem.

V horním patře budovy měl v minulosti kopřivnický fojt svou sýpku. Dnes je celý prostor stylovou galerií, kde se v průběhu roku pořádají různé výstavy.

2. Šustalova vila - Lašské muzeum

Kousek od nádraží ČD se nachází Šustalova vila a v ní Lašské muzeum.

Historie - Budova vily, č.p. 226je v klasicistním stylu zroku 1889 a nachází se v městském parku. Původním obyvatelem byl syn zakladatele slavné kočárovky Josef Šustala, který se sem se svou rodinou nastěhoval v květnu 1890. Šustalova rodina zde žila do konce 2. světové války. Po osvobození byla vila zabavena v rámci následného odsunu Němců, který postihl i rodinu Šustalových. Brzy však město získalo budovu pro potřeby nově vznikajícího muzea. Kopřivnický rodák Emil Hanzelka sem přestěhoval své soukromé sbírky a započal s vlastním utvářením expozic tehdejšího Lašského muzea, které bylo otevřeno dne 24. 8. 1947. Převážnou část expozic tvořily předměty národopisného a vlastivědného charakteru. K nim se později přidaly výrobky místní továrny na hliněné zboží (tzv. umělecká majolika a keramika) a časem i historické vozy a příslušenství z produkce místní automobilky Tatra (dříve Nesselsdorf). V roce 1953 bylo rozhodnuto, že se stávající Lašské muzeum přebuduje na muzeum automobilového a keramického průmyslu. Z důvodu stále přibývajících nových exponátů, o což se velkou měrou zasloužil bývalý mistr sportu Josef Veřmiřovský, byl roku 1967 v blízkosti vily postaven prosklený výstavní pavilón (dnes již neexistující). Vila se tak stala administrativní budovou muzea, jež bylo převedeno do správy tehdejšího podniku Tatra, n.p.. V říjnu 1997 byla expozice přemístěna do nové budovy Technického muzea TATRA a do Muzea Fojtství. V tomtéž roce převzalo správu nad všemi kopřivnickými muzei Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s. Následně byla tato vila pro veřejnost uzavřena. Dne 18. 2. 1999 byla prohlášena za kulturní památku.

Rekonstrukce - v roce 2004 se začalo s rekonstrukcí, v jejímž průběhu získala budova nový název - Šustalova vila. Opravy za 26,5 mil. korun trvaly osm měsíců. Významnou část celkových nákladů město získalo formou dotace z programu Ministerstva pro místní rozvoj. K dočasnému otevření nově zrekonstruované vily došlo 25. 6. 2005 v rámci Týdne seZdeňkem Burianem, kdy zde kromě opravených interiérů byly k vidění práce přihlášené do výtvarné soutěže, pořádané ke stému výročí Burianova narození.

Současnost - 17. září 2005 konečně došlo i na slavnostní otevření stálé expozice v Šustalově vile - LAŠSKÉHO MUZEA. Projekt, realizaci a výtvarné řešení celkem za 8,32 mil. mělo na starosti brněnské Studio Ulma. Studio se podílelo i na ostatních částech projektu „Rozvoj Regionálního muzea Kopřivnice - vybudování expozic historie Kopřivnice, řemeslných tradic a kulturního dědictví významných rodáků - Zdeňka Buriana a Emila Zátopka", což se týkalo také Muzea Fojtství a nové expozice Emila a Dany Zátopových. Celý projekt se uskutečnil díky finanční spoluúčasti EU - Evropského fondu pro regionální rozvoj ERDF - Společného regionálního operačního programu ČR (www.strukturalni-fondy.cz), rozpočtu města Kopřivnice a rozpočtu Moravskoslezského kraje o celkovém nákladu 20,2 mil. korun.

Expozice dřívější kopřivnické továrny na hliněné zboží nabízí obsáhlé sbírky umělecké majoliky, keramiky a zdobených kachlových kamen z let 1830-90. Samotná zdobená majoliková kamna v tzv. staroměstském stylu jsou rozestavěna vrůzných částech vily. Tato dosud nejobsáhlejší expozice věnovaná kopřivnické „Kachlovce" zahrnuje i formy na výrobu zdobených nádob a kachlů. Se 150-letou historií tohoto kdysi proslulého podniku se můžete seznámit prostřednictvím listovacích panelů nebo krátkého dokumentárního filmu.

Kopřivnickému rodákovi, malíři a ilustrátoru Zdeňku Burianovi (1905-81), je věnovaná samostatná expozice, která se snaží navodit atmosféru exotiky a dobrodružství - oblastí, do kterých se malíř ve své fantazii vydával. Zejména projekce filmů sestříhaných z Burianových obrazů evokuje světy nesnadno dostupné nebo již dávno zaniklé. Expozici dále tvoří kazetové stěny, v nichž jsou vystaveny Burianovy kresby, vitríny s archeologickými nálezy z doby pravěku, předměty doplňující atmosféru trampingu a uměle vytvořené kostry pravěkých zvířat v životní velikosti. V místnostech zasvěceným Zdeňku Burianovi jsou vystaveny i dvě významné originální olejomalby Neandrtálci pod Kotoučem a V ateliéru. V krátkém dokumentárním filmu můžete shlédnout postupy malířovy práce.

Celkem jedenáct listovacích panelů je zasvěceno místním malířům, básníkům a dalším kulturně a umělecky činným osobnostem z Kopřivnice. Na rodinu kopřivnickým továrníků Ignáce Šustaly a Adolfa Rašky upomínají zvětšené dobové fotografie. V 1. patře vily jsou vystaveny exponáty z dílny Františka Rajnocha, který pomocí autogenního hořáku vyráběl různé figurky, plastiky apod. Věž vily Vám poskytne odpočinkový koutek, kde se dočtete o zajímavých místech z okolí Kopřivnice.

V horních prostorách muzea, zejména v podkrovním ateliéru, probíhají obměnné výstavy komornějšího charakteru.

3. Technické muzeum Tatra

V nově postaveném objektu v centru města je nejucelenější sbírka věnovaná kopřivnické vozovce, později proslavené jako fenomenální automobilka TATRA.

Na šedesát osobních a nákladních automobilů ze všech etap výroby doplňují podvozky, motory, modely, designérské návrhy, trofeje ze sportovních klání, dobové fotografie a různé rarity. Spoustu zajímavých a vyčerpávajících informací poskytují vícejazyčné videoboxy s filmovými sekvencemi automobilových skvostů.

Už před vstupem Vás uvítá náš nejrychlejší motorový vagón. "Slovenská strela" z roku 1936 se pyšní maximální rychlostí 130 km/h.

Roku 1897 se zrodil první automobil vtehdejším Rakousku-Uhersku. Kočár bez koní dostal jméno „Präsident". Pro Vaše pohodlí se tento technický šperk otáčí.

Je zde vidět celý vývoj, aerodynamické vozy z Kopřivnice předběhly celosvětový vývoj. Je zde například prototyp motorových saní, osmnáctiválcový tankový motor či mraznička Tatra. Kopřivnické automobily závodí již od roku 1900. Máte možnost shlédnout jedny z nejstarších závodních vozů či obdivovanou eleganci monopostů z 50.-60. let. Nad hlavami je zavěšen akrobatický dvouplošník Tatra 131. Je zde výjimečná kolekce leteckých motorů Tatra. Naleznete zde nejširší spektrum dopravních prostředků. Nejen geniální koncept s páteřovým podvozkem a vzduchem chlazeným motorem (1923). Ale i poslední exkluzívní limuzíny se vzduchem chlazeným motorem vzadu (1998).

Součástí výstavy je i vítězný kamion 10. ročníku rallye Paříž - Dakar z r. 1988 i jejich expediční vůz.

4. Expozice manželů Zátopkových

Součástí Technického muzea Tatra je rozšířená expozice věnována manželům Emilovi (1922-2000) a Daně Zátopkovým (nar. 1922), která byla otevřena za účasti Dany Zátopkové dne 17.9.2005.

Kdo by neznal jméno sportovce, který po více než 10 let udivoval svými výkony v běžeckých disciplínách celý svět. Startoval ve všech světadílech, porážel jednoho soupeře za druhým. Na olympijských hrách v Londýně (1948) získal zlatou a stříbrnou medaili a o čtyři roky později v Helsinkách (1952) dokonce tři zlaté medaile najednou. To se podařilo málokomu na světě. Celkem 18krát překonal světové rekordy a 61krát rekordy československé. Jeho traťový rekord silvestrovského běhu v Sao Paulo (1954) ještě překonán nebyl. Spolu se svou ženou, oštěpařkou Danou nanejvýš důstojně reprezentoval naši zemi a oba se zasloužili o to, že celý svět zná malou zemi v srdci Evropy.

Velmi moderně pojatá expozice nabízí kromě informací o jejich sportovních úspěších i autentické fotografie, medaile, trofeje, plakety, upomínkové předměty, Zátopkovu reprezentační bundu nebo startovní číslo z legendárních OH v Londýně a taky různé osobní věci manželů Zátopkových. Součástí expozice je i dokumentární film vzniklý ve spolupráci s finskou TV, který je sestříhán do délky 14 minut a šest vteřin - právě tolik potřeboval největší běžec epochy ke světovému rekordu na pět kilometrů.