Banská Bystrica – historický střed města

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Celodenní výlet • Putování (více dnů) • Za kulturou • Do přírody

Slovenská národní banka • Fotografie (37) • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (37 fotografií)

Kamerhoff

Vstoupit do fotogalerie (37 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Byli jsme na dovolené na Slovensku. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chtěli jsme si udělat nějakou túru v horách, zastavit se v historicky zajímavých místech a prohlédnout si hrady, zámky i dřevěné kostelíky. Ne všechno jsme stačili. Ještě bychom toho chtěli hodně vidět, máme však už jen pár dnů času. Už se pomalu musíme vracet. Naštěstí Banská Bystrica je na trase. Je to nádherné město, jehož historické jádro bylo již r. 1955 prohlášeno městskou památkovou rezervací.

Za čím jedeme?

Banská Bystrica leží na rozhraní Nízkých Tater (na severovýchodě), Velké Fatry (na severu) a Kremnických vrchů (na jihozápadě). Městem protéká řeka Hron.

První písemná zmínka je z r. 1255, kdy byla tehdejší hornická osada povýšena uherským králem Bélou IV. na město a dostala právo na těžbu surovin - železa, stříbra a zlata. R. 1494 založil Jan Alexander Thurzo, uherský šlechtic, firmu Uherský obchod na těžbu a zpracování mědi a stříbra. Získal všechny měděné doly na Slovensku, spojil se s tehdy nejsilnější hornoněmeckou obchodní firmou Fuggerů a vytvořili tak Thurzovsko-fuggerovskou společnost, která se již v 1. polovině 16. století stala největším producentem mědi v Evropě. Když se vyčerpaly zásoby mědi, začali zpracovávat dřevo a vyrábět papír. Dočetla jsem se, že r. 2005 tato firma oslavila 510 výročí svého založení.

Podařilo se nám zaparkovat na malém parkovišti v ulici J. Cikkera. Ulicí Národná jsme se chtěli vydat do centra. Bylo to kousek. Hned na rohu je zajímavá budova Slovenské národní banky z 30. let minulého století.

To už vidíme na konci Národní třídy průchod na náměstí. Procházíme okolo obrovského domu, ve kterém je zmiňovaný průchod. Tento dům má bohatou historii. Jmenoval se Kamerhoff (i Unterhaus, Dolný dům nebo Komorský dvůr) a býval to největší dům ve městě. Majitelé domu se střídali. Ve 14. století patřil rodině Karlovců, podle kterých je pojmenována jedna městská čtvrť – Karlovo. V letech 1450 – 1871 se v domě nacházel jeden ze tří městských pivovarů. Před r. 1495 dům koupili Thurzovci a společně s firmou Fugerů právě zde založili hornickou Thurzovsko-fuggerovskou společnost. V soupise majetku z r. 1525 – 1526 je uváděn starý a nový pivovar, který sloužil hlavně pro jejich zaměstnance. Pivo se nikam nevyváželo, pilo se jen v tomto domě. Později tam mohli chodit i občané města. Ale zaměstnanci měli pivo levnější. Nyní je dům ve vlastnictví Státních lesů.

Tím jsme se dostali na náměstí SNP. Je to velké, obdélníkové náměstí, v severní části na něj navazuje menší náměstí Š. Moysesa. Právě tam se nachází dominanta města - národní kulturní památka - městský hrad. Samozřejmě jsme se vydali tím směrem. Na náměstí je jeden dům hezčí druhého. Je tam spousta skutečně historicky cenných domů. Má to však jeden problém, venku jsou tropické teploty a tak nás to vše docela ničí. Přesto nám to nedá, musíme aspoň něco projít. S focením je to horší. Ne vše lze vyfotit, je to moc blízko, svítí slunce apod. A tak se aspoň kocháme a fotíme to, co je možné.

Na ploše náměstí upoutala naši pozornost kamenná fontána. Již r. 1536 zde byla záchytná nádrž na pitnou vodu. Později – když se na náměstí konaly trhy – se v ní napájel dobytek a koně. R. 1895 byla upravena na vodotrysk. Poslední úprava fontány je z r. 1912, ale až do r. 1936 byl upravován její konečný vzhled - byla doplňována skálou. R. 2009 proběhla rekonstrukce, byly zabudovány reproduktory a svítidla, takže po setmění je fontána ještě zajímavější – stříkající vodu nasvěcují tříbarevné světelné efekty.

Proti fontáně je Thurzův dům s psaníčkovými sgrafity (čp. 4). Dnes je tam sídlo Středoslovenského muzea. Je to třípatrový měšťanský dům z počátku 16. století, který patřil Thurzovsko-Fuggerovské společnosti. Uvnitř jsou vzácné gotické portály a nástěnné malby, dřevěný trámový strop.

Hned vedlejší dům (čp. 3) z přelomu 15. a 16. století vlastnili nějaký čas Thurzovové, kteří ho pravděpodobně v 16. století nechali renesančně upravit. V 19. století bylo do atikového prostoru vestavěné další patro, fasáda byla upravená klasicisticky. V průjezdu je kamenný pozdně gotický portál. Unikát je však v patře tohoto domu – pozdně gotická diamantová klenba ze začátku 16. století.

O několik domů dál je budova současné Radnice, kde je i infocentrum (čp. 1). Původně zde byl dům bohatého měšťana, který později patřil zvolenskému županovi Vítovi Mühlsteinovi. Po něm je tento dům také pojmenován. Po smrti celého rodu věnoval tento dům král Ferdinad I. městu, které ho v letech 1546 a 1547 upravilo a zřídilo zde druhou Radnici (první byla v areálu hradu). Dům byl několikrát přestavovaný, naposledy r. 1945. Z r. 1556 se zachovaly v suterénu klenby, mohutná křížová klenba na levé straně průjezdu (na pravé straně průjezdu je lomená křížová klenba, která by měla být ještě starší) a klenba jedné velké místnosti v patře. Vnější fasáda je z r. 1764.

Hned vedle Radnice je Konigsbergerův dům, také nazvaný Oberhaus. Michal Konigsberger byl jedním z majitelů tohoto domu. V severní části tohoto domu vybudoval kapli Jana Křtitele, kterou využívali jezuité při příchodu do města. Na jejím místě nyní stojí katedrála sv. Františka Xaverského, kterou postavili jezuité v letech 1709 – 1715. Tento dům je nyní sídlem farnosti. V 80. letech 19. století byla katedrála přestavěna. Z té doby jsou pravděpodobně i obě věže.

To už se blížíme k jedné z věží, které nás zaujaly hned při příchodu na náměstí. Je to 34,5 metru vysoká hodinová věž z r. 1552, které se říká také Šikmá věž. V suterénu bývala věznice a mučírna. Z Ochozu věže troubili městští trubači. Její současný vzhled je z r. 1761, kdy byla provedena přestavba po ničivém požáru. Koncem 19. století se ve zdivu objevili první trhliny, bylo zjištěno, že věž má narušenou statiku. Ke zhoršení stavu napomohlo i zbourání přízemního objektu, který byl opřen o severní část věže. Nyní je odklon 68 cm, který se snad už nezvětšuje. Ochoz ve výšce 20 metrů je za příznivého počasí otevřen veřejnosti. Mohou se nejen podívat na město z výšky, ale dohlédnou i na hřebeny Kremnických vrchů , Velké Fatry a Nízkých Tater. Věž je otevřená od pondělí do pátku od 08:00 - 16:00 hodin. Vstupné: dospělí 1,50 €, studenti a důchodci 1,00 €, děti do 6 let mají vstup zdarma. Určitě to za to stojí se z věže na město podívat.

V horní části náměstí - proti hodinové věži a katedrále je Mariánský sloup z r. 1719, který byl postaven jako poděkování za záchranu před morovou epidemií. Koncem 19. století byl opraven, spodní část je původní barokní, sloup a socha Panny Marie byly přestavěny v klasicistním stylu. Celková výška je 13 metrů. Zajímavostí je, že v letech 1964 – 1994 musel být z politických důvodů z náměstí odstraněn a přesunut ke hradu. Prý nemohla takováto stavba stát před Radnicí.

Už procházíme na Náměstí Štefana Moysesa, kde nás čeká jedna z nejcennějších památek – městský hrad. Byl vybudován vedle staré hornické osady, kde již od 2. poloviny 13. století stál farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Právě ten se stal centrem hradu, který měl chránit královskou pokladnici, kde se hromadily zisky z těžby z těžby hlavně mědi a stříbra. Své sídlo zde měl zástupce krále a církve, scházela se zde městská rada. Celý areál hradu postupně vytvořilo více různorodých budov. Okolo celého areálu bylo koncem 15. století vybudováno kamenné opevnění s kruhovými baštami. R. 1512 byla do opevnění vestavěna dvoudílná vstupní brána s barbakanem (pro povozy a pro pěší). Opevnění chránilo hrad nejen před vnějšími nepřáteli, ale např. i před horníky během hornických vzpour.

Naši pozornost nejdřív upoutal Barbakan - vstupní brána se zvonicí (Petermannovou věží) – je to další objekt s věží, který je vidět při vstupu na náměstí. Nejstarší část je z první poloviny 14. století. Dnešní podoba je z doby okolo r. 1500, jen ukončení věže je pozdější. Věž sloužila jako sklad zbraní a střeliva.

Nejstarší budovou městského hradu, ale i města je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s původní románskou věží. Předpokládá se, že byl postaven ve 2. polovině 13. století na základech románské baziliky. Kostel několikrát vyhořel a byl proto přestavován. Původní je bronzová křtitelnice z r. 1475, kaple sv. Barbory z r. 1478 s pozdně gotickým křídlovým oltářem z r. 1509 od Mistra Pavla z Levoče. V kapli je originální klenba s freskami svatých. Původní hlavní oltář byl také od Mistra Pavla z Levoče, byl ještě vyšší než levočský, ale ten zničil mohutný požár města r. 1761. Proto byl v r. 1767 nahrazen barokním. Barokní je i klenba v chrámové lodi. Ze 17. a 18. století se zachovaly liturgické předměty, nejcennější je kalich z poloviny 18. století od levočského zlatníka.

Nejstarší světskou památkou městského hradu je z r 1479 pozdně gotický vícepatrový dům krále Matyáše Korvína, zvaný Matějův dům. Má původní fasádu s výrazným malovaným kvádrováním. Na fasádě je královský erb s datováním 1479 a městský erb. Dnes slouží potřebám Městského muzea. Když jsme tam byli my, z nějakého důvodu byl vstup zdarma. Samozřejmě jsme toho využili a musím přiznat, že jsme se zdrželi víc, než jsme plánovali. Expozice byla věnována historii města s řadou vzácných předmětů a byla skutečně zajímavá.

R. 1492 byl k hradební zdi a Písařské baště přistaven kostel sv. Kříže, nazývaný také slovenský, protože sem chodili převážně slovenští obyvatelé. Na portálu je však chybně vytesaný letopočet 1452. Nový vchod do kostela z jižní strany byl vybudovaný r. 1782.

R. 1500 byla do areálu městského hradu vestavěna radnice zvaná Praetorium, kde sídlila městská správa. Budova navazovala přímo na hradní opevnění. Prošla několika stavebními úpravami. Kromě gotický prvků se tam najdou již i prvky renesanční, po přestavbě v 18. století i prvky barokní. Budova zaujme sloupovou arkádou. Dnes tam sídlí středoslovenská galerie. V té době byla postavena i fara.

Vedle Matějova domu projdeme tepanou železnou bránu na historický hřbitov, kde najdete náhrobky několika známých slovenských buditelů a spisovatelů. Až do 19. století zde byla románská kostnice. Ze hřbitova je zajímavý pohled na hradní komplex a také na bašty. Zachovali se tři – všechny byly postavené před rokem 1479. Na západní straně je Farská bašta, původně dřevěná, po požáru r. 1500 byla postavená zděná. Součástí bašty byla fara, odtud název. Na severní straně je Banická bašta – pojmenována byla podle cechu, který sepodílel na její stavbě. Na severní straně je i Písařská bašta, také nazývána Gallova po trubači, strážci hradu a seřizovači hodin v letech 1515 – 1540.

Nyní už se vracíme zpátky na náměstí SNP, abychom si prošli jeho druhou stranu.

Hned na rohu upoutává naši pozornost rohový dům čp. 23. Ve 14. století zde stála známá krčma "Vlčí hlad". V první třetině 16. století zde stály dva domy kupců, které byly stavebně propojeny a v polovině 17. pozdně renesančně přestavěné. Poslední přestavba, vč. fasády je z poloviny 19. století. V domě je několik pozdně gotických prvků, např. erb z roku 1492. Dnes zde má své sídlo Úřad Banskobystrického samosprávného kraje.

Pozdně gotický Ebnerův dům (čp. 22) je z přelomu 15. a 16. století. R. 1636 byl renesančně upravený. Pozornost upoutá svým renesančním arkýřem nad dvojitým vstupním portálem.

Dům čp. 20 vlastnil v 17. století císařský generál Anton Caraffa, který je známý jako krutý vojenský velitel. Má na svědomí popravu 23 evangelíků v Prešově, která je známa pod názvem „Prešovská jatka“. Proto se tomuto domu říká Císařský dům. Tento pozdně gotický dům z přelomu 15. a 16. století byl renesančně upraven a r. 1832 klasicisticky. V domě je stylová restaurace – stěny i klenby jsou vyzdobené gastronomickými výjevy.

Na protějším rohu (čp. 19) si nechal dům r. 1787 postavit první bystrický biskup Berchtold jako svoji reprezentativní budovu. Na domě má svoji tabulku i další bystrický biskup Štefan Moyses, první předseda Matice Slovenské. I dnes je v domě sídlo biskupů. Zajímavostí je malý parčík uprostřed paláce.

Spojením dvou gotických domů vznikl po r. 1660 Benického dům (čp. 16), který zaujme svými arkádami v patře a malovanou fasádou. Na renesančním portále je sentiványiovský erb s postavami dvou horníků ve slavnostních stejnokrojích. Dům patří mezi nejvýznamnější památky města a mezi unikáty slovenské měšťanské architektury. V patře jsou překrásné lunetové klenby.

Původní měšťanský dům čp. 14 zaujme svoji kvádrovanou fasádou laděnou do červena. Původně to byl dvoupodlažní pozdně gotický dům z konce 15. století, který ve 20. - 30. letech 16. století patřil bohatému kupci a pozdějšímu rychtáři. Během hornického povstání mu ho vypálili. Při obnovení domu získal opět sgrafitovou výzdobu. Nynější pozdně barokní fasáda je po požáru z r. 1761. Během Slovenského národního povstání měl v domě hlavní sídlo štáb partyzánů. Průchodem v domě se dostanete na Strieborné náměstí.

Přibližně naproti, na druhé straně náměstí je zajímavý původně pozdně gotický dům z konce 15. století, který je laděný do zelené barvy. Je známý jako Pribicerův dům. Jakub Pribicer v tomto domě bydlel, byl to astrolog a učitel měšťanské školy, který r. 1577 napsal první astronomické dílo o kometě, která vystrašila obyvatele města. Ve 20. století v domě žila i slovenská spisovatelka Klára Jarunková, jejíž knihy byly přeloženy do více jak třiceti jazyků. Dnes je dům známý hlavně díky pivnici a restauraci.

Tím jsme zakončili prohlídku města. V tom horku už se nám nechtělo nikde dál chodit. Trochu nás to mrzelo, protože spousta zajímavých měšťanských a historických domů je ještě v Dolní ulici, která je vlastně pokračováním náměstí SNP i v přilehlých ulicích náměstí – v Horní Stříbrné, v Kapitulské a v Lazovné ulici. Ve městě jsou i památná místa židovské komunity. Pokud se sem ještě někdy dostaneme, tak to ještě budeme muset projít.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Do města jsme se zajeli podívat, nespali jsme tam, ani nejedli. Bylo takové horko, že jsme neměli na nic chuť. Jen jsme si koupili v cukrárně pod věží výbornou zmrzlinu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Psát, že se nám nejvíc líbilo celé náměstí, vč. hradu, je asi zbytečné, když je zapsáno v seznamu památek UNESCO. Snad nejvíc nás fascinovaly kostel a Radnice v hradním areálu. Škoda jen, že se v kostele nesmělo fotit.

Ostatní informace

Banská Bystrica je známá jako město pod Urpínem. Urpín je vrchol (510 m n. m.) Slovenského středohoří. Je téměř ve městě - na druhé straně Hronu. Z železniční zastávky Banská Bystrica - město je to nahoru zhruba 1 km s plynulým převýšením 150 m, z náměstí je to o 0,5 km dál, z hlavního nádraží je to asi 2,5 km.

Na severovýchodním úpatí Urpínu je Křížová cesta s Kalvárií – cesta tam vede také od zastávky Banská Bystrica – město – mělo by se jít na druhou stranu, přes serpentiny v lesoparu. Jednotlivá zastavení by měla být u ulice Pod Kalváriou. Cesta vede alejí s dvě stě let starými chráněnými lipami. Kapli Božího hrobu postavili jezuité r. 1713. Okolo je nízká zídka, uprostřed je prostor se 14 obrazy ze života Ježíše. Bohužel, tam jsme nešli, teď mne to mrzí. Ale už plánujeme na příští rok dalších několik týdnů na Slovensku, tak to snad napravíme.

Městem prochází více turistických tras i jedna dálková cyklotrasa, takže je z čeho vybírat.

Poslední aktualizace: 21.12.2015

Banská Bystrica – historický střed města na mapě