Boskovice - Masarykovo náměstí
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou
Kam a jak jedeme?
Historické centrum města Boskovice dnes tvoří zejména Masarykovo náměstí, které bylo jedním z našich cílů v tomto památkami nabitém městě. Auto jsme nechali v uličkách blízko centra a vydali se na průzkum památek. Na náměstí jsme si prohlédli radnici, kde sídlí i infocentrum, a kde jsme dostali zdarma mapu města a také razítko do památníku. Na náměstí, které je velmi pěkně zrekonstruované, jsme viděli zajímavou fontánu a kašnu.
V dolní části jsme shlédli kostel svatého Jakuba staršího, o kterém je písemná zmínka již v roce 1346. Jde o pozdně gotickou , původně třívěžovou stavbu , poznamenanou několika požáry a následnými úpravami. Čtverhranná hlavní věž kostela s hodinami a zvony byla původně vysoká 60 m, dnes po požáru a provedených přestavbách dosahuje výšky 41 m, doplňuje ji malá věž zvaná sanktusová. Pod kostelem se nachází hrobka rodu Zástřizlů , kteří byli jedni z majitelů boskovického hradu. Dozvíte se o něm více v mém samostatném článku.
Za čím jedeme?
HISTORIE MĚSTA
Boskovice byly založeny spolu hradem ve třináctém století a patřilo hlavně pánům z Boskovic, s výjimkou let 1398 - 1458, kdy panství patřilo pánům z Kunštátu a v letech 1547 - 1567 držel Boskovice rod hornických podnikatelů Ederů ze Šťavnice, v roce 1567 se panství dostává do rukou Morkovských ze Zástřizl. Na konci 17. století získává boskovické panství rod Ditrichštejnů, kteří si budují ve 20. letech 18. století na místo nevyhovujícího hradu, který se pomalu ocital v troskách, nové sídlo, tzv. rezidenci (nyní sídlo Muzea Boskovicka).
Boskovice se považují za město od druhé poloviny 18. století, i když už odedávna měli hrdelní soud a jiná privilegia. Od poloviny 19. století se Boskovice stávají průmyslovým centrem a zejména židovská část obyvatelstva se postarala o rozvoj města. Po roce 1989 bylo historické jádro města včetně torza židovského ghetta prohlášeno za městskou památkovou zónu.
RADNICE
Radnice byla jednou z nejdůležitějších budov ve městě, sídlem samosprávy města a probíhaly v ní jednání městské rady, byly zde uloženy nejdůležitější dokumenty a knihy týkající se správy města. Na radnici zasedal městský soud, ve sklepeních radniční budovy bývala mučírna a také vinný šenk. Před radnicí stával pranýř, k němuž byli přivazováni odsouzenci. Stavba je připisována Ladislavovi z Boskovic, jeho podíl však není doložen. Současná pozdně renesanční podoba je výsledkem přestavby z roku 1567. Původně to byl kupecký dům, kde kromě radnice bylo i skladiště, postavené ze dřeva vedle věže, tzv. špýchar (sýpka), kam cizí kupci ukládali své zboží. Budovu koupilo město od Matyáše Hubáčka r. 1620. V roce 1713 vyhořela radnice spolu s několika domy, budova se opravovala v dubnu 1714. V červenci 1765 byla věž na radnici zastřešena novou bání. Po požáru v květnu roku 1823 znovu opravena. V roce 1859 radniční budova celkově přestavěna.V letech 1851 - 1960 sídlil v prostorách radniční budovy okresní soud, přízemní prostory byly po roce 1900 upraveny k obchodním a živnostenským účelům. V druhé části radniční budovy byla zřízena věznice a byt dozorce. V roce 1868 se opravovala střecha radnice, v červenci roku 1924 bylo přistoupeno k opravě celé věže, v roce 1927 bylo zavedeno elektrické osvětlení do soudní budovy a věznice. V roce 1955 byla provedena oprava radniční budovy a věže, v průčelí i na boční straně byla vyměněna okna a budova včetně věže opatřena novou omítkou. V roce 1958 byla budova radnice zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek pod č. 376. Roku 1977 byly opravovány věžní hodiny. V letech 1982-86 byly prováděny opravy stropů a střechy radniční budovy, v letech 1992-3 opravena fasáda. V srpnu a září 1995 se opravovala na radniční věži fasáda a hodiny. Další práce v interiéru radniční budovy pokračovaly v následujícím roce. V letech 2007-2009 položena nová krytina na radniční budově a provedena výměna oken. Poslední oprava věže radnice proběhla v roce 2010 v rámci Programu regenerace kulturních památek. Při rekonstrukci bylo nutné oddělit vstup do věže od prostor Městského úřadu, celý vnitřek věže byl vybourán a nahrazen novým dřevěným schodištěm na Ochoz. Montáž nového schodiště prováděli P. Kubín a J.Opluštil z firmy Stavkom, spol. s r.o., Boskovice. Slavnostní otevření Ochozu radniční věže proběhlo 15. září 2010. V současné době v budově radnice sídlí Městský úřad Boskovice, Městské informační středisko a IC Boskovicka a galerie Otakara Kubína.
RADNIČNÍ VĚŽ
Hlavní ozdobou boskovické radnice je čtyřhranná věž, vysoká 41,5 m, ve spodní části seříznutím rohů osmihranná, takže se zdá dole užší než nahoře. V místě přechodu na čtyřbokou galerii byly do zdiva v hranách zasazeny alegorické hlavy chrličů. Věž je prolomena třemi malými pravoúhlými okénky. Svislé konstrukce tvoří zdi různé tloušťky 45 - 120 cm, nosnou stropní konstrukci nad 1. podlažím vytvářejí zděné klenby Křížové hřebínkové opírající se o příčné klenební pasy. Na pravé straně průčelí radnice ve výšce asi 12 m zachován požární zvonek z roku 1593 s řetězovým tahadlem, který sloužil k ohlašování požárů. Některé písemné zdroje uvádějí jeho další funkci. Zvonkem, tzv. pírglokem, oznamoval obecní sluha konec šenkování v měšťanských domech. Pod Ochozem jsou umístěny na všech stranách věže kulaté ciferníky věžních hodin. Kdy byly na radniční věži umístěny hodiny, není známo. Nejstarší dosud známá písemná zpráva o hodinách pochází z roku 1714 v kronikách Pardubského a Kučerově. Na kreslené mapě Boskovic z roku 1728 je vidět, že na radniční věži byl tehdy ciferník pouze na straně do náměstí. Věž je zakončena hlídkovým Ochozem se stříškou, s něhož kdysi hlásný vytruboval hodiny, ve dne polnicí, v noci píšťalou, v noci zde konala službu požární stráž. S Ochozu je nádherný pohled na město a jeho okolí. Zábradlí tvoří zděná balustráda s řadou kuželek na čelní straně. Nároží věže pod balustrádou a hranolovité nástavce jsou armována mohutnými kamennými bosami. Věž je zakončená polygonálním nástavcem, zastřešeným oplechovanou cibulovitou bání s lucernou, nad níž je menší cibulka. Nad věžní makovicí je větrná korouhvička s pozlaceným městským znakem.
KAŠNA PŘED RADNICÍ
Moderní Kamenná kašna před radnicí, kde přetékající voda proudí po schodech ve stylizovaném korytu.
KAŠNA
Oválná Kamenná kašna se nachází ve středu náměstí. V 17. století byl na dolním konci náměstí brod. Zřejmě šlo o prohlubeň, do níž se sváděla povrchová voda z horní části náměstí. Voda mohla být použita k hašení případného požáru. Dne 12.1710 se začaly klást trouby do nové kašny na rynku. Tato kašna byla ze dřeva. Voda do ní byla přiváděna dřevěnými rourami z prameniště u kostela Všech svatých. Dne 5.9.1731 byla dokončena kamenná kašna. Stála v místě dřevěné kašny. Zhotovil ji boskovický mistr kameník Franz Fischer. Také do této kašny byla voda přiváděna dřevěným potrubím z pramene na konci dnešní ulice 17.listopadui, tehdy zvané Chloustná. Ke kašně chodili obyvatelé rynku pro pitnou vodu i pro potřebu řemesel. Odtud se vedla dřevěným potrubím voda i do pivovaru „Na Betlémku“ v domě č.25/24. Kašna také sloužila i jako zásobárna vody pro případ požáru. Kašna stále chátrala a vyžadovala ustavičné opravy. Roku 1876 darovala obec kámen na stavbu kašny na náměstí, kterou stavěli právováreční měšťané, kteří se bez její vody nemohli obejít. V roce 1905 však musela být kašna důkladně opravena. Od roku 1911 byla voda do kašny vedena z vodovodu u Střelců, zřízeného roku 1902, dnes už nepoužívaného. V roce 1954 prošla kašna opět rekonstrukcí. Tehdy byla kvůli Dopravě přemístěna o několik metrů od středu náměstí k severu o něco níže. Zároveň z původního kruhového tvaru byla změněna na elipsu o délce os 6,4 a 4,4 m. Byl do ní zaveden městský vodovod s fontánkou.
V letech 1996-97 proběhla rekonstrukce kašny. Dno a vnitřní stěny byly zpevněny 7 cm vrstvou betonu, která byla natřena na barvu kamene.
Kašna eliptického půdorysu s válcovitě vydutou venkovní stěnou je ukončena profilovanou zaoblenou obrubou. Byla zhotovena z jemnozrnného šedého pískovce. Zdobí ji litinový korpus s dvěma mísami. Pod horní mísou je umístěn boskovický znak (sedmizubý hřeben).
SOCHA PANNY MARIE
Pískovcová socha Panny Marie na zvýšeném podstavci je v dolní části náměstí. Dnes zde najdete pouze kopii, originál stojí v radnici.
RODNÝ DŮM AUGUSTINA BERGERA
V domě č.4 / 6 na Masarykově náměstí se narodil 18. srpna 1861 Augustin Berger. Jde o osobnost světového významu v oboru baletního umění. Zde Augustin Berger prožil nejkrásnější období svého dětství. Později i v Praze, Paříži, Miláně, Drážďanech nebo v Metropolitní opeře New York (1923 – 1932) nezapomněl na rodné město, hrad, zámek, kostel, radnici a též blízký Kunštát, kam se v roce 1866 odstěhoval k babičce. Na jeho rodném domě najdete od roku 2011 pamětní desku. Nachází se v horní části náměstí.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
V centru města je velký výběr restaurací nebo hotelů, kde vaří. My jsme se dobře najedli v panském dvoře, naproti hotelu Pod zámkem, kde se zase můžete kvalitně ubytovat. Panský dvůr je cestou na zámek či výše je ještě hradní zřícenina.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbí se nám celé město a samotné Masarykovo náměstí nelze při prohlídce města vynechat.
Ostatní informace
Vstup na náměstí je samozřejmě možný v jakoukoli dobu a to zcela zdarma. Trochu jiná situace platí pro plechové miláčky, jejichž návštěvu náměstí je potřeba mincí zaplatit...