Brusinková zima

Kam a jak jedeme?

Další roční období si žádá dohnat, co nám loni nevyšlo. Tedy ne že by nebyl čas, ale aby se článek dal připodobnit k zimnímu výletu, chybělo to, co pravou zimu dělá zimou, tedy mráz a sníh. Aktuálně nám konečně přejí podmínky téměř měrou vrchovatou, to znamená mrzne a sníh taky napadl.

Tedy do zimního Bludova, toho u nás u Šumperka (další jsou u Kutné Hory a na Královéhradecku). Doprava je sem vcelku dostatečná (vlaky, autobusy, silnice 11 a 44).

Za čím jedeme?

Jak už bylo v úvodu naznačeno, je zima a důvodem výletu je jak projížďka (nebo procházka) zimní krajinou. Zasněžená příroda má taky svoje kouzlo a je-li rozumná teplota a sluníčko, nemá to chybu. Projížďka se v tomto případě myslí užitím běžkové výbavy, ale kdo sem obdobně jako našinec vyjede ze Šumperka (místní to mají kratší), nakonec to není nijaká přehnaná dálka.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Většina šumperáků chodí na Brusinku přes Bludovský kopec „Bluďák“ a to výletní cestou přes Bludoveček, kde je už zavedená výletní restaurace dá se říci se stálou klientelou, ale těch 5–6 km (tam) se dá vydržet i o hladu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Jak už jsem naznačil, konečně máme zase na nějakou dobu hezkou zimu, v tom případě ani nemusíme vysoko do hor, pěkné terény na běžky máme tak říkajíc za humny, to znamená nejbližší výpadovkou na kraj města a pak nasadit lyže, on už někdo tu stopu vyšlapal před námi. Když to jde podle zmíněných parametrů, povětšinou v neděli se vypravím na oběd (v Bludově žijí rodiče). V rámci toho pak zvládnu i tu rozhlednu na Brusné. Vlastně bych podobně jel k rozhledně bez toho obědu. Tedy Bludoveček (hospoda otvírá až v 11.00), pak hřebínkem přes Bludovskou Trojici, přejedu silnici a kolem Gryngle do zámeckého parku. Nebo pří na na Příčnou a polem k rozhledně.

Vlastně celý výlet je v polích, kde naštěstí zemědělci mají zasetou nějakou řepku nebo ozim, čili žádná oranice. Běžkaři vědí co to znamená. Povětšinou se v trasy pohybují i pěší turisté, tak bývá lyžařská stopa trošku pošlapaná, ale naštěstí tu nejsou žádné prudké sjezdy a nakonec si můžeme udělat i novou stopu.

A protože je cesta na kopci, sice nevelkém, můžeme se kochat i výhledy do KRAJINY. Samozřejmě nejvíc přitahuje výletníka panorama Hrubého Jeseníku na Šumperskou kotlinou, ještě poměrně vystupuje předhůří ve formě Hraběšické hornatiny a nesmíme zapomenout i pohoří kde se pohybujeme – tou je Hanušovická vrchovina zde zastoupená nejbližšími vrcholky Chocholíku a Háje (ona tam patří i celá ta kotlina a Hrabšická hornatina).

Když už dorazíme na Brusnou, zjistíme že tato bludovská velehora je zdejším střediskem zimních radovánek, povětšinou těch sáňkařských (i autor zde jako hošík dováděl).

Určitým zklamáním může být fakt, že v zimě je většinou všechno obráceně. Vlivem mrazivého počasí se povětšinou v údolích válí mlhy nebo opar, tak ten výhled, jinak v podstatě kruhový je poněkud zamlžený. Jediná šance může být těsně po přechodu fronty. Ale i tak si dopřejeme bližší výhled na samotný Bludov a jeho hory, ještě obstojně pak další bližší obce (samozřejmě Šumperk). Hory na severním pozadí jsou tedy zamlžené, obdobně to je i v jižních směrech, kde zase oslňuje přeci jen ještě nízké lednové slunce. To v podstatě zaplavuje jasem celé údolí Moravy, tedy Mohelnickou brázdu, kterou na západě lemují kopce Zábřežské vrchoviny. Tu dál na západě střídají první vrcholy Orlických hor, přesně Buková hora a Suchý vrch…

Ostatní informace

Nákladově jde vlastně o zcela bezplatnou akci, rozhledna je volně přístupná, snad jen kdo by se cítil natolik vyčerpán, musel by něco utratit za hromadný prostředek (autobusy jezdí od zámku, nádraží je kousek pod Brusnou).