Čechy pod Kosířem – obec a zámek s rozhlednou

Při cestě přes rozhledny a minipivovary jsme chtěli po návštěvě pivovaru ve Lhotě pod Kosířem vyrazit na rozhlednu Velký Kosíř. Máme však smůlu. Rozhledna je z technických důvodů uzavřena. Tak se aspoň podíváme k zámku.

Čechy pod Kosířem leží na okresní silnici přibližně 20 km na jihozápad od Olomouce, 10 km na severozápad od Prostějova, při západním okraji vrchu Velký Kosíř a také na západ od přírodní rezervace Velký Kosíř. Obcí protéká Český potok.

První písemná zmínka o obci je z r. 1131. Tehdy zde některé polnosti vlastnila olomoucká metropolitní kapitula. Od r. 1305 vlastnil obec olomoucký klášter dominikánek u sv. Kateřiny. Je známo, že r. 1359 mezi dvěma rybníky stála vodní gotická tvrz, která zanikla někdy v průběhu 15. století. R. 1512 je uvedena již jako pustá.

Před r. 1570 byla na místě jižního křídla dnešního zámku postavena nová renesanční tvrz, která byla v poslední třetině 17. století přestavena na zámek.

Na čtyřkřídlý barokní zámek proběhla přestavba v letech 1708–1716 za kněžny Marie Terezie Antonie z Lichtensteina. Průčelí směřovalo na jih. Tehdy zde již vznikla i zámecká zahrada převážně užitkového charakteru s okrasnými prvky. Byly zde promenády i vytvořené aleje, dominantní kopec, oranžérie, bazén.

Zámek stejně jako první i druhá tvrz často měnil majitele. Nejdéle panství vlastnil rod Silva-Tarouca. R. 1768 ho koupil hrabě Manuel Silva-Tarouca. Byl to syn portugalského vyslance u vídeňského dvora. Tento starý rod pocházel z Kastilie a jeho příslušníci byli již po několik staletí ve službách portugalského královského dvora. Manuel Silva-Tarouca byl dokonce rádcem Marie Terezie.

Ti se podíleli na první úpravě parku v duchu anglo-čínského stylu. Během let 1809–1835 do původního parku postupně vkládali spletité pěšiny a jednotlivé skupiny dřevin a bylin.

V letech 1835–1838 hrabě Bedřich Silva-Tarouca studoval v krajinářské škole profesora Antonína Mánesa, kde se seznámil s tehdy mladičkým synem profesora s Josefem Mánesem. Tady se začalo přátelství obou rodin, Josef Mánes byl častým hostem na zámku a toto přátelství významně ovlivnilo i jeho tvorbu.

V letech 1839–1843 dlouhodobí majitelé přestavěli zámek v pozdně klasicistním slohu. Během let 1835–1872 proběhla zásadní úprava parku. Zvětšili a upravili původně barokní zahradu na přírodně krajinářský park v anglickém stylu, který sahal až k zalesněným svahům Kosíře. V něm postavili řadu romantických staveb – novogotickou rozhlednu Červenou věž, skleník, zahradní altán, malou jeskyni, do parku zakomponovali i rybníky. Altán později upravili Josefu Mánesovi jako ateliér, který zde pracoval v letech 1849–1870. V té době vznikly i pohledové osy na zámek z různých míst v parku.

Park byl v letech 1872–1936 doplňován cizokrajnými dřevinami,  dovezenými především z Asie a Ameriky. V té době se objevily i secesní zahradní prvky - dva ornamentální záhony.

Poslední výraznější změny exteriéru i interiéru zámku byly provedeny v letech 1904–1906. Posledním držitelem panství byl František Arnošt z rodu Silva-Tarouca, který se hlásil k české národnosti. R. 1942 byla na jeho majetek uvalena nucená správa Velkoněmecké říše. Jako svobodný a bezdětný zemřel r. 1943. Do soudního pozůstalostního řízení v letech 1945–1949 se přihlásil jeho bratr Egbert Silva-Tarouca, který se však hlásil k německé národnosti. Měl tedy smůlu. R. 1949 byl veškerý majetek rodu Silva-Tarouca, vč zámku znárodněn. Park zarůstal náletovými dřevinami, neudržovaná drobná architektura chátrala.

Od r. 1953 do r. 2005 byl v zámku dětský domov. V zámku bylo množství různých děl Josefa Mánese, které jim umělec nechal za jejich pohostinnost. Také proto byla r. 1957 v části zámku otevřena Pamětní síň Josefa Mánesa, kterou spravovalo Muzeum Prostějovska v Prostějově. Na podzim 2011 bylo muzeum uzavřeno z důvodu začínající rekonstrukce objektu.

Zámek byl pro veřejnost slavnostně otevřen 2. dubna 2016. Kromě Pamětní síně Josefa Mánesa bylo na zámku otevřeno také Muzeum filmů Zdeňka a Jana Svěrákových. Prostory zámku je možno navštívit (viz www.zamekcechy.cz). Přístupné jsou interiéry jižního křídla zámku zařízeného ve stylu doby Františka Josefa II. Silva-Taroucy z přelomu 19. a 20. století. Jsou vyzdobeny díly Josefa Mánesa. Prohlídka trvá zhruba 45 minut.

S postupnou obnovou zámeckého parku se začalo r. 1980. Upravili se hlavně cesty, travnaté plochy a vyčištěn byl Malý rybník. Po r. 2009 začala revitalizace parku vč. rekonstrukce stavebních prvků tak, aby se parku vrátila podoba ze 2. třetiny 19. století. Obnoven je Mánesův pavilon, oranžérie i vyhlídková Červená věž.

Anglický zámecký park patří mezi nejcennější romantické krajinářské realizace v České republice. Je otevřen celoročně denně od 8 do 18 hodin. V sezóně je možno navštívit komentovanou prohlídku parku a staveb, za pěkného počasí i Červenou věž. Prohlídka trvá zhruba 45 minut.

Celý komplex zámku a parku je kulturní památkou.

Za návštěvu stojí ještě dvě muzea:

- Hasičské muzeum je největší na Moravě. Nachází se v místech, kde byla nejstarší továrna na hasičské stříkačky v tehdejším Rakousko-Uhersku, která byla založena r. 1820 Antonínem Smekalem. Je zde vidět vývoj hasičské techniky - od ručně poháněných strojů, přes stříkačky tažené koňmi až po moderní výkonné stroje. Také se zde seznámíte s prací těch, kteří se na vzniku těchto strojů podíleli a jejichž řemesla už ani neznáme, jako jsou mosazník, mědikovec, kolář, řemenář, helmař, kotlář, provazník, slaměnkář, košíkář a další. Muzeum je otevřeno od dubna do října. Další informace jsou na stránkách obce https://www.cechypk.cz/turistika/711-hasicske-muzeum-charakteristika

- Muzeum kočárů bylo otevřeno r. 2009. Je zde vystaveno padesát kočárů včetně saní. Je tu největší sbírka smutečních kočárů ve střední Evropě, vč. největšího smutečního kočáru na světě a sbírka biskupských kočárů. Některé kočáry jsou zrestaurované, některé jsou ponechány v původním stavu. Je zde i největší sbírka kočárových luceren ve střední Evropě. Při prohlídce se podíváte i do restaurátorské dílny. Prohlídka je doplněna filmovou projekcí. Skupiny návštěvníků si mohou objednat i odborný výklad. Další informace jsou na stránkách muzea historickekocary.cz .

Dominantou města je barokní kostel sv. Jana Křtitele z konce 18. století. U parkoviště stojí za zmínku i trojboká otevřená kaplička sv. Josefa z r. 1889. Uvnitř je socha Ježíše Krista, která nahradila původní dřevěnou sochu sv. Josefa.

My jsme zde nejedli. Ani nevím, jaké zde jsou možnosti. Možná v oranžerii je možnost nějakého občerstvení. My jsme se na lehkou studenou večeři zastavili v pivovaře ve Lhotě pod Kosířem. Další řada možností je určitě v Prostějově a Olomouci.

Na prohlídku zámku jsme čas neměli, prakticky jsme jen projížděli. Prošli jsme se jen parkem. Tam se nám moc líbilo.

Přes obec vede cyklotrasa. Z obce vede i okružní cca 10 km dlouhá naučná stezka Velký Kosíř. Je na ní 12 zastavení. Jedno zastavení je na rozhledně Velký Kosíř, odkud vede 5 km naučná stezka Velký Kosíř II na nádraží ve Slatinicích. Na této stezce je dalších 5 zastavení.

Další možnosti výletů jsou uvedeny v článku o Lhotě pod Kosířem, který je cca 2,5 km na severovýchod.

Čechy pod Kosířem – obec a zámek s rozhlednou na mapě