Černohorské rašeliniště - Černá hora

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Do přírody • Na hory

Fotografie (5) • Foto: pekoska

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Foto: pekoska

Další výlet po Krkonoších, začneme opět v Peci pod Sněžkou. Do Pece autem, nebo autobusem a pak už zase po svých.

Za čím jedeme?

Tentokrát naše kroky povedou na Černohorské rašeliniště, Černou horu a několik krkonošských horských bud ( Kladenka, Pražská, Kolínská, Pardubická b.) Startujeme z Pece od hotelu Corso, kde jsme ubytovaní. Hned vedle hotelu je žlutá značka, která vede po schůdkách do kopců nad hotelem. Cesta byla z počátku dost strmá, pak nás ale vyvedla do hezkéno jehličnatého lesa, kde nás trochu zmátlo značení. Pokračovali jsme po silnici po žluté, kterou jsme našli značenou jen směrem opačným, ale došli jsme dobře k vyhlášené horské boudě Kladenka. Vyhlášená kuchyně a zvědavost nás vlákaly dovnitř. Nechali jsme si dát razítko a poseděli na terásce s krásným výhledem do údolí. Obsluha byla velmi příjemná a kdybychom neměli pevnou vůli, asi bychom se tu zasekli :) Odolali jsme svodům a vyrazili dál 1000 a 1 krok k Pražské boudě, kde se právě grilovalo a bylo plno! Potkali jsme tu Ondru Slaninu, který má obě chaty pod křídlem a se zdá být hodně fajn (Kluci v akci) . Něco málo jsme pojedli a popili a šli dále ke Kolínské boudě, která je od Pražské na dohled, tady bylo také plno lidí. Mají tu točenou zmrzlinu, pohledy, známku i razítko. V nedaleké ohrádce několik malých koziček. Odtud jsme pokračovali dál směr Černá hora až jsme došli na rozcestí , kde jsme se odpojili na černohorské rašeliniště a po chodníčkách naučné stezky došli až na Hubertovu vyhlídku, odkud je krásný výhled na rašeliniště. Cestou jsou tabulky, kde se dočteme co právě vidíme. Místy sejdeme i z chodníčků na pevnou zem. Je tu opět vidět Sněžka , zase z jiného úhlu. Pak nás naučná stezka zatáhla do lesa a dál až k Pardubické boudě. Tady jsme se stavili na jídlo. Borůvkové knedlíky, vynikající česnečka a grilovaná klobása. K tomu pivo a střik a naprostá spokojenost. Samozřejmě jsme ulovili další razítko. Dál jsme pak pokračovali k Černé boudě, kam jsme si skočili jen pro razítko. Měli hned tři.Od Černé boudy je to k rozhledně na Černém vrchu asi 300m. Než jsme se všichni sešli, tak jsme poseděli v místním bufetu. Také tu mají razítko a vyzkoušeli jsme borůvkové pivo, které bylo k našemu překvapení pitelné. Pak jsme se vydali k vysílači na Černé hoře.Ten je pro veřejnost nepřístupný, takže se na něj můžeme kouknout jen z dálky. Na rozhlednu jsme nešli a tak jsme se vydali zpět kolem Černé boudy přes Václavák na rozcestí, kde jsme se pokračovali po modré k Úpě. Bohužel to nebyla moc dobrá volba, ptorože cesta je téměř až dolů asfaltová, takže se nám moc dobře nešlo. Dole jsme pak už kopírovali Úpu až do Pece pod Sněžkou. Celá trasa byla nakonec dlouhá 18km a byli jsme rádi, že si můžeme hodit nohy někam nahoru :)

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jedli jsme a občerstvovali jsme se cestou stále. Na Kladence, na Pražské, zmrzlina na Kolínské, pak oběd na Pardubické boudě, borůvkové pivo na Černé hoře. Všude cenově dostupné a dobré. Hlavně příjemný personál. Ubytovaní jsme byli v hotelu Corso v Peci pod Sněžkou. Ubytování i polopenze v pořádku. Pro nenáročné, sociální zařízení je na patře společné. Na pokojích pouze umyvadlo.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Moc se nám líbilo Černohorské rašeliniště. Měli jsme krásné počasí, takže i výhledy byly daleké. Vřele doporuřuji, je to zase trochu něco jiného.

Narazili jsme cestou na cyklistu, který si moc nedělal násilí a na kole vlítl v plné rychlosti do skupiny turistů - bez varování, takže prach v očích a odlítávající kamínky , málem přejetý pes a téměř vysypané a naklepané dítě z vozíku za jeho kolem . Pár ostrých slov, ale byla to spíš výjimka.