Do Bludova na Noc kostelů i Dny soukromých hradů a zámků

Kam a jak jedeme?

Třítisícová obec Bludov se nachází v těsné blízkosti okresního města Šumperk a její historie je dlouhá a bohatá. Vesnice byla založena zřejmě již na přelomu 12. a 13. století a tato událost je spojována s postavou markraběcího úředníka Bluda z Bludova považovaného za prapředka Žerotínů. Nelze se proto divit, že se v obci nachází několik zajímavých památek a pokud se v jeden den spojí akce Noc kostelů s Dny soukromých hradů a zámků, je o několikahodinový program vystaráno.

V našem případě to byl čas od 18,30 do 21,15 hod. a za tuto dobu jsme stihli navštívit nejen interiéry bludovského kostela sv. Jiří, ale také vystoupat ke zvonům v kostelní věži, prohlédnout si poprvé zevnitř zdejší Žerotínskou hrobku a poté i rozlehlý Bludovský zámek. A pro pořádek ještě musím dodat, že jsme z bezpečnostních a časových důvodů zvolili jako dopravní prostředek auto. Jinak se ovšem nabízejí také možnosti jako autobus, kolo nebo pěškobus. Do Bludova zajíždí i ocelový oř, ale koleje vedou tak trošku bokem od středu obce.

Za čím jedeme?

Po příjezdu a zaparkování jsme se po vlastních vydali ke zdejšímu kostelu, přesněji k jeho závěru, pod kterým se nachází rodová hrobka Žerotínů. Těch je u nás sice povícero (do Bludova Žerotínové přesídlili roku 1802), ale jen v této je pochován poslední mužský moravský Žerotín Karel.Emanuel. Hrobka pod kostelní sakristií je jednoduchou stavbou s empírovým vstupem a žerotínským erbem na jižní stěně. Původně zde bylo dvanáct hrobových otvorů, později přibyly ještě hroby další (však sem také byly převezeny ostatky rodové větve z Brandýsa i pár Vídeňáků. A také se zde objevili přiženění Mornsteinové.

Po prohlídce hrobky jsme se podíleli na plakát programu dne a s nelibostí zjistili, že jsme právě přišli o jedinou komentovanou prohlídku kostela sv. Jiří, před kterým postávala početná skupina lidí. Všichni, bohužel, čekali na výstup do chrámové věže. Po pár desítkách minut jsme se dočkali i my. Běžně chodí ke zvonům skupinky 6-10 lidí, nás bylo 16. I tak jsme se nějak vešli. Výstup do kostelních věží je zajímavý vždy, tady nejvíce potěší asi fakt, že v této sakrální „novostavbě“ překvapivě najdeme i zvon pocházející z roku 1599. Ty ostatní (sv. Jiří a Panna Marie) jsou novodobé (z roku 1999).

Bludovský kostel byl vždy zasvěcen sv. Jiří a ten původní – dřevěný - byl postaven snad již v polovině 13. století. První zděný kostel dostala obec roku 1588, druhý v roce 1764. Tehdy byl kostel rozšířen, získal věž, nový presbytář, sakristii, oratoř … a v roce 1837 byl – kromě jižní stěny – celý stržen a o rok později nahrazen současnou stavbou. V té době se už pět let nejednalo o kostel hřbitovní. Dnešní jednolodní kostel má díky bočním oratořím půdorys ve tvaru kříže a je delší  Hlavní oltář pochází z roku 1887 a zdobí jej skulptury všech čtyř evangelistů, obou věrozvěstů a Krista. Křtitelnice vznikla na přelomu 17. a 18. století. Unikátní je tzv. průmyslová výmalba stropu z roku 1895, která zobrazuje Spasitele, sv. Rodinu, sv. Cecílii a patnáct tajemství sv. růžence. Varhany byly pořízeny v roce 1929, malovaná okna pochází z roku 1896 (sv. Anna s Marií a sv. Josef s Ježíškem) a roku 1946 (sv. Václav a sv. Ludmila).

To vše jsme ovšem jen tak zahlédli, protože v kostele probíhal sborový zpěv. Na jeho konec jsme již čekat nemohli, protože prostory bludovského zámku byly zpřístupněny pouze v čase 20,00 až 22,00 hod. (kostel a hrobka byly zpřístupněny od 19,00 do 23,00 hod.). V prostorách zámku jsme navíc dlouhá léta nebyli (tehdy tu ale fungovala pošta a diskotéka), a tak nás těšilo, že rodina Mornstein-Zierotin ve spolupráci s Asociací majitelů hradů a zámků v rámci akce Dny soukromých hradů a zámků zámek opět zpřístupnily. Navíc všem slibovali „svit svíček, živou hudba, sklenku vína a povídání se zámeckým pánem v prostorách zámku“. A to jsme si přece nemohli nechat ujít …

Reklama nelhala a v zámeckých prostorách, resp. v několika místnostech jednoho zámeckého křídla, bylo hodně plno. Hraběcí rodina se činila, dobré italské Chardonay teklo proudem a perníčky i bonbóny mizely v kapsách a kabelkách zámeckých hostí po desítkách. K tomu klavírní doprovod a komentáře Morstein-Zierotinů o nákladnosti udržování rodového sídla, o restitucích a dějinách rodu. Smutně působila informace o tom, jak jim nebyla navrácena alba rodinných fotografií s tím, že si je pro sebe mohl nafotit kdokoliv a že by museli dokázat, že ty rodinné snímky jsou skutečně od prvního momentu jejich majetkem. Někteří místní mezitím tiše debatovali o tom, kdože v Bludově dodnes vlastní většinu z uloupeného majetku šlechtického rodu. 

Samotný zámek je trojkřídlá – pozdně renesanční – budova (původně jednotraktová tvrz), která byla Liechtensteiny na počátku 18. století barokizována. Obklopuje jej poměrně rozsáhlý anglický park, který byl původně ovocným sadem, a patří k němu také objekty někdejšího Dolního dvora, tedy např. konírna s kočárovou, správní budova nebo sýpka.V rámci zmíněné barokizace dostaly reprezentační prostory jižního křídla – zřejmě od italských mistrů – cennou štukovou výzdobu.  Žerotínové pak tento zámek získali v roce 1710, jejich hlavním sídlem se však stal až v roce 1761, tedy za Jana Ludvíka.

Ten nechal zámek přestavět pozdně barokně. Zmizela hodinová věž, objevily se nárožní rondelové věžičky, byl přemístěn hlavní vjezd do zámku a vznikla okrasná barokní zahrada. Z Velkých Losin sem byla přemístěna knihovna, obrazárna, zbrojnice i rodový archiv. Někteří Žerotínové později působili v obci rovněž jako starostové (např. Zdeněk Otta, který zde po roce 1848 provedl poslední stavební úpravy). Po smrti Karla Emanuela v roce 1934 zámek zdědily jeho dcery Helena a Gabriela, které se za války přihlásily k německé národnosti, a roku 1945 jim byl zámek zabaven. Snaha vybudovat zde žerotínské muzeum následně padla a zámek získala obec. Po roce 1989 byla polovina zámku vrácena v restituci Morsteinům.

Tuto stručnou historii jsme si už opakovali při zpáteční cestě domů. Jenom v těch jménech a posloupnosti rodové linie Morstein-Zierotinů jsme ještě trošku tápali (třeba i díky tomu, že místní obyvatelé tvrdí něco o paní hraběnce, která je původně slovenskou jeřábnicí). V každém případě jsme měli za sebou výlet, který můžeme každému jen a jen doporučit. V Bludově prostě bylo v pátek 24. května 2019 velmi příjemně …

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Bludov nabízí těchto možností dost a dost, ale pro nás je to většinou bezpředmětné. Což ovšem neznamená, že bychom této nabídky občas nevyužili.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo se nám v podstatě úplně všechno. I když to máme do Bludova jen pár kilometrů, v  kostelní věži i u Morsteinů jsme byli na návštěvě poprvé a dojmy z této premiéry byly vysoce pozitivní.

Nelíbilo se nám snad jenom čekání pod věží Bludovského kostela. Nahoře byla skupinka bez průvodce a asi se jí tam hodně líbilo. Já mohl být navíc ještě nepotěšen funkcí řidiče, takže těm, kteří se na zámku napájeli bílým vínem, jsem mohl pouze tiše závidět …

Ostatní informace

V tomto případě se platí jen za dopravu. Pokud vyrazíme na kole nebo pěšmo, může se jednat o příjemný – a zcela beznákladový – výlet.