Chaty a chalupy
Mapa - Klatovy
Horažďovickou pahorkatinou do Týnce a Hliněného Újezdu.
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Na počátku tohoto výletu byl návrat desítky let do minulosti. Koncem šedesátých let se v kinech často promítala filmová pohádka o Strakonickém dudákovi. Viděl jsem ji několikrát a nebylo možné v ní přehlédnout stará selská stavení s nádhernými barokními štíty a velký rybník na návsi. Ves se jmenuje Týnec a pohádka se tady točila v roce 1955. Zvědavost, v jakém stavu se ves dochovala do dnešních dnů, byla příčinou návštěvy této části Horažďovické pahorkatiny. Navíc, již z pohledu do mapy bylo jisté, že pohledy do všech světových stran budou na této cestě více než zajímavé. Historie této oblasti je spjatá ještě s rýžováním zlata v řece Otavě a o mnoha místech jsou první písemné zmínky již v jedenáctém století. Plán výletu byl na světě a zbývalo najít nástupní místo této cesty, kterým se stalo nádraží ve Velkých Hydčicích. Odtud to je do Týnce „co by kamenem dohodil“.
Za čím jedeme?
Z nádraží ve Velkých Hydčicích jdu stezkou kolem zavřené hospody k řece. Až do roku 1965 zde byl přívoz, který nahradila lávka. Tu v roce 2002 odnesla velká voda a na tu novou se čekalo až do roku 2006. Na druhém břehu je osada Malé Hydčice, kde se rýžovalo zlato již v raném středověku. Stojí zde několik stavení, některá již v podobě ruin a místu dominuje asi 250 let stará lípa malolistá. Krátký úsek k hlavní silnici ze Sušice do Horažďovic lze ujít do 5 minut. U křižovatky je skupina několika lip s křížkem. Odtud se jde hezkou polní cestou do mělkého údolí, kde se leskne hladina Potockého rybníku. Z tohoto místa je již Týnec na dohled. Cesta tu prochází mezi loukami. Otevírají se hezké pohledy především k severu a jihu. Při jižním okraji vsi je výše zmíněný rybník. Na první pohled je vidět, že čas ves hodně proměnil. Domy s barokními štíty prošly přestavbami a rybník byl z velké části zasypán. Pohádku prostě odnesl čas. Něco tu přece jen zůstalo. Kaple sv. Václava tu stojí od první poloviny 19. století. Mají tu pomník padlým a na západní straně obce je rozsáhlý statek. Skupiny lip jsou hezkým doplněním návsi. Na severním okraji obce je rybník Pastuška. Zbývá pohled do minulosti. První písemná zmínka je z roku 1456 a od roku 1654 patřil Týnec k horažďovickému panství.
Zvědavosti bylo učiněno zadost a čas dovoluje něco přidat. Jdu po silničce kolem Pastviny se zvědavým stádem kraviček směrem k západu. Dalším cílem je Hliněný Újezd, obec daleko staršího založení než Týnec. Je známá již od 11. století a od roku 1654 se také stala součástí horažďovického panství. Kdysi velká ves, v roce 1850 tady žilo 238 obyvatel, dnes pouhých 43. Vesnička se tak trochu schovává pod svahy Plešovce ( 542 m.n.m.) a Hory ( 544 m.n.m.). Kdysi tu stála i tvrz, po které již nic nezbylo. Jak napovídá název, byla v okolí ložiska velmi dobré hlíny a v minulosti tu stálo několik cihelen, které také odnesl čas. Ale několik zajímavostí tu je možné vidět. Při silnici od Týnce jsou hezká boží muka z první poloviny 18. století. Na návsi je menší rybníček a kaple Panny Marie ze druhé poloviny 19. století. Pomník padlým ve světové válce a několik drobných sakrálních staveb ve vsi a v okolí jsou také zajímavé a hezké.
Odtud využívám k návratu silničku na křižovatku u Malých Hydčic. Vynikající a nečekané jsou odtud pohledy do všech světových stran. Severu vládne tajemný Slavník ( 627 m.n.m.). Jih zdobí výrazný vrchol Kozníku ( 636 m.n.m.). Na východě je vidět hřeben začínající Práchně s vrcholky Moučenky ( 559 m.n.m.) a Svitníku ( 591 m.n.m.). Z lidských staveb je vidět kostel v Malém Boru a město Horažďovice. Na západě se zvedá již zmíněný Plešivec. Údolí Otavy se dá spíše tušit než vidět. Poslední část jdu již po známé cestě přes Malé Hydčice a konečná je na nádraží, ze kterého jsem před několika hodinami vyšel.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
I když se prochází vesnicemi, kde bych mohl objevit nějaké občerstvení, opak je pravdou. Buď tato zařízení zcela chyběla nebo byla zavřená. Nedaleké Horažďovice vše napravily.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Očekávat něco, co bylo před mnoha desítkami let, se nedá. Okolní svět se mění a s tím se prostě nedá nic dělat. Přesto jsem na této cestě našel zajímavá a kouzelná místa. Především rozhledy do okolí byly velmi hezké.
Ostatní informace
Byl to krátký výlet na několik hodin, vlastně takové malé srovnání minulosti se současností. Délka cesty je kolem 6 kilometrů a jde se většinou po rovině. Nevedou tudy žádné značené cesty a turisté sem zavítají spíše náhodou. Všechny popisované obce jsou místními částmi obce Malého Boru. Vše je na mapě KČT č. 68 Pootaví.
Přidat do oblibených uživatelů
Malý Bor
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Horažďovickou pahorkatinou do Týnce a Hliněného Újezdu.
