Hrádek, chlouba města Varnsdorfu.

Kam a jak jedeme?

Na znělcovém vrchu, mezi městy Varnsdorfem a německým Seifhennersdorfem, se nachází zajímavý vršek, Hrádek ( 467 m.n.m.). O jeho existenci jsme se dozvěděli od velmi ochotné paní ve varnsdorfském informačním centru. Na jeho vrcholu se začala v roce 1903 stavět restaurace s vyhlídkovou věží, což byl záměr Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Projekt vypracoval architekt města Varnsdorfu, Anton Möller. Stavba mohla začít i díky půjčce knížete Lichtenštejna ve výši 50 000 korun, která představovala polovinu rozpočtu. Uvádí se, že město stavbou doslova žilo a místní řemeslníci nabízeli pomoc zcela zdarma. Dnes, věc zcela nemožná a nevídaná. A tak již 15.5.1904 byl objekt slavnostně otevřen pro veřejnost. Nádherný Rozhled a prý i výborná kuchyně sem přiváděli až do roku 1945 velký počet návštěvníků. Po válce nastal obrat. Objekt zabrala armáda a začal postupně chátrat. Přesto se v roce 1967 město rozhodlo pro rekonstrukci. Ale osudová rána se na Hrádek opět vrátila a v devadesátých letech minulého století bylo všechno znovu zdevastované a zchátralé. Posun k lepším časům nastal v roce 2000 založením Nadačního fondu Hrádek - Burgsberg Varnsdorf. Od 14. 11. 2001 je objekt kulturní památkou a v tomto roce začaly záchranné práce. Prvním výsledkem bylo zpřístupnění rozhledny a její slavnostní otevření 18. 7. 2003.

Za čím jedeme?

Od turistického centra ve městě jdeme, na mapce označenými ulicemi městem, směrem k Hrádku. Procházíme východním okrajem města, postupně ulicemi Sedlářskou, Pohraniční stráže a Hradní. Poslední stavení města jsou pod lesem na svahu Hrádku. Zastavili jsme se u malého parkoviště, kam se dá z města dojet autem. Tabule s informacemi se někomu asi zdála nedokonalá a tak ji barevně vylepšil. Od parkoviště je možné jít přímo pěšinou anebo pokračovat po silnici. Za necelých deset minut vcházíme na prostranství pod budovou a zbývá vystoupit na rozhlednu. Zpátky se vracíme po silnici. V místech kde prochází státní hranice odbočujeme vlevo pod menší kamenné moře, které za krátké zastavení jistě stojí a poté zbývá dojít na náměstí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ve městě jsme při zpáteční cestě zašli do restaurace „U Šimků“ a udělali jsme dobře. Obsluha vzorná, jídlo i pití výborné a cena více než dobrá. Při pobytu v Lužických horách, jsme byli ubytováni v chatě na hradě Tolštejně. Můžeme také doporučit.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

I když máme hodně sníženou viditelnost, přesto je výhled velmi zajímavý. Na severu pod námi je městečko Seifhennersdorf a za ním již jen mračna. K jihozápadu je to trošku lepší, je vidět Jedlová ( 774 m.n.m.) a hrad Tolštejn ( 670 m.n.m.). Skoro na jihu je Luž ( 793 m.n.m.) a pod námi se rozkládá Varnsdorf. Na východě se dá rozeznat Žitava. Chvílemi se to mění, ale další zlepšení se dnes nedá očekávat. Ale převládla spokojenost, moc se nám tady líbilo.

Ostatní informace

Z náměstí je to k rozhledně necelé dva kilometry. Vstupné je 30,- Kč, snížené pro seniory 20,- Kč. Na vstupence se musí ocenit její provedení. Na přední straně je růžice s místy, která jsou z rozhledny vidět. Samotná rozhledna je 29 m vysoká a její vnitřní úprava je na jedničku. Mají zde i hezkou obřadní síň, ve které se v době naší návštěvy zrovna konala svatba. Zajímavostí je, že Hrádek zvítězil v roce 2005 v soutěži o nejlepší fasádu roku.