Hradní areál v Bečově nad Teplou.

Kam a jak jedeme?

Výběr tentokrát padl na západ naší země a to do CHKO Slavkovský les. Pro týdenní pobyt jsme si vybrali město Bečov nad Teplou. Dá se odtud vyjíždět všemi směry a navíc tady jezdí vlak. Volba padla na vlastní dopravu a jak to tak bývá, bylo to i s překážkou. Ta byla v podobě uzavřené silnice z Plzně do našeho cílového města. A tak jsme hned na začátku objeli místa méně známá a do Bečova jsme se dostali nakonec po silnici z Bochova. Zbývalo najít objednané ubytování, před večerem ještě stihnout procházku městečkem a těšit se na další den. První, co tady chceme vidět, je relikviář sv. Maura a tak naše první kroky vedli na hrad.

 

Za čím jedeme?

Historii hradního areálu nelze vynechat, tak alespoň ve stručnosti to důležité. Hrad byl založen na křižovatce zemských stezek pány z Ostrova ve 14. století. V 15. století byl vydrancován husity a k jeho obnově došlo až po roce 1495, kdy se jeho majiteli stali Pluhové z Rabštejna, kteří zbohatli těžbou stříbra a dalších kovů. Hrad byl rozšířen a z této doby se dochoval renesanční Pluhovský palác. Pluhové vlastnili panství až do 17. století a Kašpar, poslední majitel hradu, musel po prohraném stavovském povstání hrad opustit. Za Ferdinanda I. byl veškerý majetek rodu zabaven. Na hradě se střídali majitelé a další ránou bylo dobytí hradu Švédy za třicetileté války. Když získali panství Questenberkové byl hrad neobyvatelný. Nový majitelé nechali v roce 1753 postavit barokní zámek. Rekonstrukce, která hrad zachránila, proběhla až v posledních letech.

Do areálu hradu vstupujeme po zámeckém mostě. Procházíme zámkem a pokračujeme na hradní nádvoří. Na nádvoří již čekají první turisté. Zbývá koupit vstupenky, batoh odložit do skříněk a projít kontrolním rámem. Hradem procházíme bez průvodce. Čas na prohlídku máme neomezený. Vítá nás rozkopané místo, ale zda tady skutečně relikviář byl ukrytý, jsem se nedozvěděl. V dalších prostorách jsou ukázky různých typů relikviářů, obrazy a hodně údajů o relikviáři. J. W. Goethe je připomínán bustou a zajímavé jsou i malby na stěně. Vyvrcholením prohlídky je místnost s relikviářem. Dozvídáme se, že relikviář byl objeven za dramatických událostí v roce 1985. Patří k nejhezčím v Evropě a může soupeřit i s korunovačními klenoty. Po jeho náročné rekonstrukci byl od roku 2002 vystaven na zámku a od roku 2021 je na hradě. Kromě ostatků sv. Maura jsou v relikviáři ještě ostatky několika svatých. Bohužel v místnosti je zakázáno fotografovat, ale i tak to je úžasný zážitek. Prohlídka končí a náš zájem je o stezku kolem hradu. Ta je skutečně velmi dobře zajištěna a výhledy na hrad nebo do údolí jsou více než zajímavé. Hrad jsme obešli a přiblížil se čas něco zakousnout.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Nejlepší kávu ve městě vaří v kavárně na hradě. Stravovali jsme se v hotelu Hradní bašta, kde jsme byli i ubytováni. S obsluhou to celkem šlo. Vaří tady docela dobře, a pokoj jsme měli se zajímavým výhledem do údolí. Ve městě je více restaurací a musí se počítat, že ceny jsou mírně nad průměrem.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Do Bečova nad Teplou se jezdí za relikviářem, i když se tady najdou i jiné zajímavosti. Zámek za prohlídku také stojí a ve městě je několik muzeí. Informace o nich jsou na stránkách města. Co se týče relikviáře, je to nádhera, která se těžko popisuje. Ten se prostě musí vidět a je to skvost, který se musí líbit snad každému. I když výjimka potvrzuje pravidlo.

 

Ostatní informace

Bečov nad Teplou je městečko, kde se chodí nahoru a dolů, ale převýšení není velké. Zájem o prohlídku relikviáře je větší, ale návštěvníci nejsou omezováni časem. Zajímavostí jsou práce z kovářských sympozií, které jsou rozmístěny ve městě. Horší je to s parkováním, míst je málo a najít něco volného je obtížnější. Cena vstupného do hradu je pro seniory 190,- Kč, obyčejné je o něco vyšší, ale jde přece jen o něco mimořádného.