Kam a jak jedeme?
Po deseti dnech putování po ostrově se dostáváme k
jižnímu pobřeží. První zastávkou na jihu je městečko Vík. Do hlavního města
Reykjavíku je to cca 185 km na severozápad. To je vzdálenost, kterou ještě musíme během pár dnů projet.
Za čím jedeme?
Obec se nachází při hlavní okružní silnici č. 1 v místě, kudy teče jedna z bezejmenných říček, která se na jihu obce vlévá do moře. Celý oficiální název je Vík í Mýrdal (v překladu „záliv v bažinatém údolí“), i když tento dlouhý název se téměř nepoužívá. Moře je tu mělké, je to tedy snad jediné islandské městečko na pobřeží, které nemá vlastní přístav.
Toto území leží na návětrné straně Golfského proudu, proto je prý Vík nejdeštivějším pobřežním městem Islandu. Prší zde 3x víc než v
Reykjavíku. Počasí se zde prý však mění velmi rychle, proto je zde možno často spatřit i nádhernou duhu. Nám dovolená poměrně dost propršela, ale tady jsme měli štěstí. Užili jsme si zde modré oblohy i sluníčka.
Městečko není veliké, ale zdejší oblast není příliš obydlená, proto zde mají vše, co k životu potřebují zdejší obyvatelé i turisté. Je tady možnost koupit pohonné hmoty, je tu nemocnice, golfové hřiště a samozřejmě další důležité objekty, také turistické informační centrum, hotely, restaurace a velký obchod s typickými islandskými suvenýry. Ve mšstě je továrna, kde se zpracovává ovčí vlna, proto je zde i velký obchod Icewear s těmito výrobky. Mají zde svetry, rukavice, šály, ale i celou řadu skutečně krásných věcí.
Dne 11. dubna 2018 v blízkosti infocentra (v ulici Sunnubraut) otevřeli i vlastní pivovar Smiðjan Brugghús – Brewpub, Craft Beer & Burgers. Vaří zde snad 10 druhů řemeslných piv, dalších 40 druhů z celého světa mají v lahvích. Je možno si zde objednat kuřecí i vepřové hamburgery, grilovaná kuřecí křídla i žebírka. Sem jsme samozřejmě zašli. To ten můj pivař, který rád ochutnává nová piva, nemohl vynechat. Piva v minipivovarech tady mají poměrně drahá, tady byly ceny snad nejvyšší. Přesto jsme ochutnali ležák a IPU. Pivo bylo skutečně dobré.
50 km severozápadním směrem je sopka Eyjafjallajökull. Až sem se dostal při erupci r. 2010 sopečný popel a ovlivnil zdejší život. Dokonce erupce této sopky ovlivnila i leteckou dopravu v Evropě – kvůli sopečnému mraku nelétala letadla, zejména do Irska a Velké Británie.
Přesto má městečko hezké, dokonce zelené okolí s výhledem na skaliska. Na kopečku, pod těmito skalami je bílý kostel Víkurkirkja, který byl postaven r. 1929. Od něho je hezký výhled na městečko s mořským pobřežím - na černou pláž s útesy. Takto umístěný kostel má ještě jednu další pro obyvatele důležitou funkci. Asi 25 km na sever leží po ledovcem ukrytá sopka Katla. Naposledy vybuchla r. 1918. Je to však stále činná sopka a spekuluje se, že po tak dlouhé době může opět vybouchnout. Erupce by rozpustila velkou část ledovce a způsobila by obrovskou povodeň, která by mohla zničit celé město, snad s výjimkou kostela, který by se tak stal záchranou pro obyvatele. Proto i zde ubytovaní turisté jsou informováni o tom, že v případě erupce se musí co nejrychleji dostat ke kostelu.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Možností občerstvení je tu několik. Jsou tu hotely i restaurace. Další možnost je ve zmíněném pivovaru. V blízkosti obchodu s vlněným zbožím je velké nákupní středisko s rychlým občerstvením.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Celé městečko působí příjemným a klidným dojmem. Moc hezký je i výhled na kostelík s kopci za ním.
Ostatní informace
Městečko má i zajímavé okolí. Po neznačené cestě se nechá okolo kostelíka vyrazit nahoru do kopců.
Z města vede podle naší mapy.cz žlutě vyznačená turistická trasa, která vede nad útesy, odkud je krásný pohled na moře a 66 metrů vysoké
čedičové jehly Reynisdrangar, které strmě vystupují z moře. Podle legendy to jsou dva zkamenělí Trolové, kteří chtěli jednu v blízkosti plující loď vytlačit na pevninu. Jenže je zastihlo sluneční světlo a Trolové zkameněli. Celý tento okruh je 7 km dlouhý. Z této trasy se však asi nenechá sejít k
čedičovým jeskyním Hálsanefshellir, které vznikly v čedičové stěně přírodním vylámáním čedičových sloupů. Určitě by shora měli být dobře vidět
papuchálkové, kteří v této stěně od června do srpna hnízdí a nad jeskyněmi neustále kroužili. Nás k jeskyním, které jsou přístupné z
černé pláže Kirkjufjara beach, přiblížili autobus. Blízko parkoviště je občerstvení. Tato pláž se sopečným pískem byla r. 1991 zařazena na seznam 10 nejkrásnějších netropických pláží světa. Papuchálky zblízka jsme však viděli na další zastávce u
ptačí skály, kterou jsme s dalšími útesy a majákem od jeskyně viděli.
Poslední aktualizace: 11.3.2020
Island – Vík, nejjižnější obec Islandu s pivovarem Smidjan Brewpub, čedičové jehly Reynisdrangar a čedičové jeskyně Hálsanefshellir na mapě
Kvalita příspěvku:
Diskuse a komentáře k Island – Vík, nejjižnější obec Islandu s pivovarem Smidjan Brewpub, čedičové jehly Reynisdrangar a čedičové jeskyně Hálsanefshellir
Zírám, kolik je tam zajímavých míst.