Jizerka

Kam a jak jedeme?

Jedeme na kole za krásami Jizerských hor do okolí osady Jizerka, nedaleko Kořenova.

Jedema autem, které zaparkujeme na parkovišti Pod Bukovcem u Jizerky a potom přesedláme na kolo.

Za čím jedeme?

Jedeme na Jizerku a ze sedla kola chceme poznat Jizerské hory v okolí osady Jizerky.

Po zaparkování auta a zaplacení parkovného v automatu, přesedáme na kola a jedem k nejbližšímu rozcestníku se zorientovat. Rozhodujeme se pro žlutou značku a dojedeme na Promenádní cestu, na rozcestí U bunkru, trochu se zalekneme krpálu před námi a odbočujeme po trochu kamenité cestě Doprava a za 15 minut už jsme v bývalé sklářské osadě Jizerka. Nad osadou se tyčí kopec Bukovec 1005 m.n.m .

Osada Jizerka : bývalá sklářská osada, kde byl roku 1829 zahájen provoz sklárny. V největším rozmachu této osady zde žilo 450 lidí a byla zde mimo sklárny také škola, obchod, hostinec, pila, pekárna, kovárna i další řemesla. V roce 1911 byl provoz sklárny ukončen.

Dnes je v osadě kolem 20 domů, kterým dominuje hotel Panský dům a přilehlé objekty. Na Jizerce je také muzeu Jizerských hor http://www.csopjizerka.cz/index.html.

Po krátkém občerstvení v Panském domě nasedáme na kolo a pokračujeme dál. Jedeme už po asfaltovém povrchu jizerské magistrály směrem na Smědavu. Jedeme otevřenou krajinou kolem rašeliniště. V 80 letech 20 stol. byly okolní lesy oslabené kyselými dešti z tepelných elektráren, napadeny kůrovcem a skoro všechny vykáceny. Dnes jsou Jizerky nově zalesněny a původní porost nahradila nová výsadba smrků a listnatých dřevin, proto ta otevřená krajina. Jedeme do mírného kopečka a ke Smědavě je to pěkný sešup.

Na Smědavě se zastavuje v chatě Smědava a dáváme si polévku, můžeme doporučit. Pokračujeme dále po modré turistické značce na Kneipu. S přibývajícími zkušenostmi přichází člověk i k moudrům. Když se jede z kopce, tak kopec jednou skončí a pojede se do kopce. Tak to teď nastalo, na Kneipu vede pěkný kopec, který z počátku vedeme a pak zase šlapem do pedálů. Po cestě mineme přírodní rezervaci Klečové louky, kde jsou rašeliniště a pohybovat se lze jen po dřevěném chodníčku pro pěší. Přijíždíme Na Kneipu na rozcestí s občerstvením Knajpa, kde opět doplňujeme tekutiny (výlet jsme podnikli v červnových vedrech).

Z Kneipy jedeme do prava na Čihadlo, které nese název podle ptáčníků, kteří zde odchytávali ptáky. Dojedem k rašeliništi Na Čihadle, které je oploceno a výhled na rašeliniště je možný z asi 4 metrové vyhlídkové plošiny. Přírodní rezervace Na Čihadle má rozlohu 3,5 ha. Otáčíme zpět a kolem Kneipy jedeme z kopce zpět na Jizerku. Už jedem po značené cyklostezce a asi po 4 km sjezdu dojíždíme na rozcestí bez značení a máme dvě možnosti, rovně do prudkého kopce, nebo Doprava do menšího kopce. Podle naší mapy volíme cestu, snad správnou. Asi po 20 minutách přijedem na rozcestí a jsme rádi, že jsme zvolili správnou cestu. Dostaneme se stoupáním a zase klesáním na Promenádní cestu kde jsme výlet začínali. Jizerské hory jsou rozlehlé a je důležitá dobrá orientace a to bez vlastní mapy nelze.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytovaní jsme byli v Janově nad Nisou, najedli jsme se v chatě Smědavě s velice příjemnou obsluhou a v horském bufetu Knajpa jsme si dali chléb se sádlem, výborné!

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Jak už jsem se zmiňoval v jiných článcích o Jizerkách, Jizerky prostě paráda a v červnu hory nebyly přelidněné. Co nás zklamalo je značení cyklostezek, značení pro pěší dobré. Stalo se nám, že jsme tápali a myslím, že to není jen můj názor.

Ostatní informace

V Jizerkách jsou velké vzdálenosti a myslím, že vhodné pro jejich poznávání je i kolo. Jen by si turista před cestou měl prostudovat mapu, co je vhodné pro kola a co ne. Kvalitní povrch pro kola poskytuje trasa Jizerské magistrály.