Pralouka u Jizerky
Turistické cíle • Příroda • Louka
Přijedete-li do Jizerky, nejvýše položené osady v Jizerských horách, můžete se hned u parkoviště Mořina pokochat pohledem na pralouku, která se rozprostírá až po hranici lesa Bukovce. Na první pohled můžete mít dojem, že se jedná o louku jako každou jinou. Určitý rozdíl tu však je.
Toto bezlesí nevzniklo zásahem lidské ruky, jako na nedalekých loukách v Jizerce, ale existovalo zde ještě před příchodem člověka, před prvním osídlením. Za normálních okolností by louka zarostla během několika let stromy, klečí a jinými náletovými dřevinami k nepoznání. Na zdejší louce tomu tak nebylo. Mohou za to severozápadní větry, které po nárazu do Bukovce zrychlily stoupání do sedla a na jihozápadní až jižní úpatí kuželovité hory, dnešní pralouku, navály značné množství sněhu. Vysoká pokrývka vydržela dlouho do jara a znesnadňovala tak růstu dřevin. Vzniklé světliny spásala lesní zvěř, tím se nevědomky zasloužila o vznik tohoto přírodního unikátu. Je také názor, že bezlesí mohla napomáhat přítomnost svahových pramenišť.
Pralouka, jejíž horní okraj se nachází v nadmořské výšce 910 metrů, si zachovává svůj původní přirozený vzhled, je bohatá na horskou květenu, je pastvou pro oko. Roste tu například pětiprstka žežulík, prha arnika, upolín nejvyšší, prstnatec májový a další vzácné horské květiny.
Než se vydáte z parkoviště Mořina (dál bez povolenky nedojedete) na plánovaný výlet, podívejte se na pralouku, která je součástí přírodní rezervace Bukovec. Můžete se vydat kolem jejího severního okraje po červené turistické značce nebo značení naučné stezky Tři iseriny.