Korejovce - dřevěný řeckokatolický chrám Ochrany Přesvaté Bohorodičky

Fotografie (3)  • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (3 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (3 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Jedeme na dovolenou na Slovensko. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chceme si udělat nějakou túru v horách, zastavit se v historicky zajímavých místech a prohlédnout si hrady, zámky i dřevěné kostelíky. Právě zde v Nízkých Beskydech v okolí města Svidník je dřevěných kostelíků poměrně dost.

Za čím jedeme?

Pokud pojedete ze Svidníku na sever k Dukelskému průsmyku, tak v Hunkovcích musíte odbočit vlevo na Korejovce, Medvedie a ještě další dvě vesničky. Dál už to nevede. Kostelík v obci přehlédnout nemůžete. Z centra obce je vidět vpravo ve strmém svahu uprostřed hřbitova. Jen kousek vedle je dřevěná zvonička.

Kostel byl postaven roku 1764 na kamenných základech, který vyrovnává svah. Je to tříprostorový objekt, před babincem (předsíní) je ještě malá vstupní předsíňka. Nejnižším prostorem je svatyně, nejvyšším chrámová loď, nad babincem je vyšší, ale poměrně široká věž. Stanové střechy i věž jsou zakončeny malými věžičkami s cibulkou a kovovým tepaným tříramenným křížem. Všechny střechy jsou pokryty šindelem.

Obec i kostel byly během karpatsko - dukelských bojů silně poškozeny, střecha se prolomila a zničila ikonostas. Vše bylo v r. 1947 opraveno. Pravděpodobně v té době byla postavenasamostatně stojící dřevěná zvonice. V ní jsou tři zvony - z r. 1769, 1771 a 1996. Původní zvon z r. 1835 byl prostřelen, ztratil zvuk a musel být nahrazen. Oba původní zvony jsou zdobeny dekorem.
Čtyřřadý ikonostas z 18. století není kompletní. Pravděpodobně byl vyroben pro dřevěný kostel v nedaleké Krajné Bystré - ten však již nyní neexistuje. Carské dveře jsou bohatě zdobené vyřezávanými rostlinnými ornamenty a ikonami mudrců. Dveře u bočních jáhenských dveří chybí. Na severní a jižní straně jsou ikony, znázorňující církevní svátky.

Kostel je od roku 1968 národní kulturní památkou Slovenské republiky.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

My jsme sem zajeli pouze kvůli dřevěnému kostelíku, nejedli jsme zde, ani nespali.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Kostel je moc hezký, ostatně jaké většina zdejších dřevěných kostelíků. Moc se nám však líbil přístup zdejších lidí. Tady je vidět, jak si svého kostelíka váží a jak jsou na něj hrdí. Přijeli jsme večer, když už bylo po mši, kostelík byl zamčený a všichni se již pomalu rozcházeli. Přesto si nás farář všiml, zavolal na nás a poslal s námi nahoru jednu mladou paní. Její zhruba 12letá dcerka za námi také přiběhla. Nechtěli jsme moc zdržovat, ale paní i dcerka byly milé a vůbec nedávaly najevo, že už chtějí být doma. Kostelíkem nás provedly. Dokonce přišel i zdejší starší pán – zvoník a předvedl nám, jak dovede úžasně zvonit na tři zvony najednou – jeden rozhoupal nohou a rukama další dva. Byl to úžasný zážitek.

Ostatní informace

Bohužel ze samého nadšení jsem si nevšimla, zda je na kostelíku uveden nějaký kontakt. Vzhledem k tomu, že jsme na památku dostali pohlednici, tak si myslím, že zde prohlídky umožňují. A pokud by kontakt nebyl, určitě bych doporučovala zjistit si, kde je zde fara a zašla bych poprosit faráře. Určitě by poradil nebo tam někoho s vámi poslal.

Neviděli jsme nikde ani cedulku o placení vstupného, ani po nás vstupné nikdo nechtěl. Vždy je však všude kasička, kde je možno přispět na opravu kostela. Tady si to určitě zaslouží.

Jen jsme si všimli cedulky o zákazu fotografování. Ale to je ve většině kostelíků běžné.

Autor: jircak

Další články autora: 1681

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli