Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody
Jedeme na dovolenou na Slovensko. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chceme si udělat nějakou túru v horách, zastavit se v historicky zajímavých místech a prohlédnout si hrady, zámky i dřevěné kostelíky. Právě zde v Nízkých Beskydech v okolí města Svidník je dřevěných kostelíků poměrně dost.
Obec leží na severu Slovenska – v malé dolině v nejzápadnější části Laborecké vrchoviny – necelých 5 km od Dukelského průsmyku. Obcí protéká říčka Ladomírka, která pramení v nedalekých kopcích. První písemná zmínka z z r. 1618, kdy byla součástí panství Makovica. Byla to dřevorubecká vesnice, obyvatelstvo se živilo převážně výrobou šindelů. Vyráběly se zde i zápalky. Během první světové války byla obec téměř celá zničena, vč. továrny na zápalky, pily i mlýna, ale i původního dřevěného kostela z 18. století. Při přechodu fronty v říjnu 1944 byla obec opět zničena. Po válce se musela téměř znovu vybudovat. Děti byly na čas přestěhovány do českých rodin, aby mohly chodit do školy.
Největší vzácností obce je dřevěný kostel z r. 1938. Jeho podoba je zcela odlišná od ostatních kostelíků. Byl postaven podle projektu významného ukrajinského architekta lidové architektury V. Sičynského (1894-1962). Je to jediný srubový řeckokatolický chrám na Slovensku, který byl postavený pod dohledem architekta. Stojí na kamenné podezdívce, která vyrovnává mírný svah. Stříšku nad západním vchodem do předsíně podpírají bíle natřené vyřezávané sloupky. Šindelovou střechu tvoří tři kopule, kdy nejvyšší je nad největším prostorem - nad chrámovou lodí. Kopule nemají základ kulatý, ale osmiúhelníkový. Jsou zakončeny malými věžičkami s křížem. Kostel má ještě samostatný jižní vchod do svatyně. Má poměrně velká okna nezvyklého tvaru v chrámové lodi a ve svatyni a malá okénka ve střeše těsně pod kopulemi. Tím je zajištěno uvnitř maximum denního světla. Po skončení války musel být kostel opraven. Je to národní kulturní památka.
Ikonostas je z počátku 18. století. Byl sem převezen z Trebišova. Je laděný do bílé barvy. Je sice netypicky pouze třířadý, ale je nádherně zdobený. Byl restaurován v letech 2002 až 2005. Dokonce bylo možno si ho i vyfotit.
Severně od kostela je postavena samostatná dřevěná zvonice. Střechu má pokrytou plechem, ale napodobuje tvar kopulí kostela. Základ kopule je však šestiúhelník. Ve zvonici je jeden zvon.
My jsme sem zajeli pouze kvůli dřevěnému kostelíku, nejedli jsme zde, ani nespali.
Tento kostel je na první pohled odlišný od ostatních a je nádherný. Zvlášť mne zaujal bílý ikonostas. Byli jsme interiérem tak nadšeni, že jsme se ani nedívali, zda je někde uveden kontakt pro případ, že by bylo zavřeno. My jsme měli štěstí. Když jsme přišli, pán zrovna natíral bílé sloupky a hned nás pozval dovnitř.
Bohužel si nepamauju, zda se v kostele platil vstup. Je to asi tím, že jsme to moc neřešili. Pokud od nás vstupné nechtěli, přispěli jsme do kasičky.Každopádně jsme si tam koupili nádhernou barevnou publikaci.
Návrh na výlet: obec a její okolí patří do státní přírodní rezervace Dranec, která byla vyhlášena r. 1930. Chráněné zde jsou pralesy, kde rostou převážně jedle a buky. Platí zde 5. stupeň ochrany. Na jih od obce je Šivárná dolina s mokřady – prochází ji modrá turistická značka, po které se nechá dojít až na hranice do sedla Javoriny. Nechá se však udělat i cca 13 km dlouhý okruh – dojít na rozcestí Jaruhy, odbočit po žluté do obce Príkra, kde je další dřevěný kostelík. Dál se pokračuje po silnici, ale s minimálním provozem. Po zelené se nechá dojít do obce Bodružal, kde je dřevěný kostel, který je zapsán v seznamu památek UNESCO, a dále až do Krajné Polany. Pak bohužel kousek po hlavní silnici zpátky do Nižného Komárniku. Cestu jsme bohužel neabsolvovali, nějak nám to už časově nevycházelo.