Kounice – historie, zámek, pivovary

Pomalu se přesouváme z Plzně do Broumova. Máme na to tři dny, vlastně už jen dva, ale cestou stíháme i další věci, jako např. minipivovary. Rádi ochutnáváme nová piva a tak toho musíme využít. Jeden pivovar je tady ve starém zámeckém pivovaru.

Kounice jsou městys, který leží zhruba 30 km na východ od centra Prahy, necelé 4 km na jih od dálnice Praha – Brno (sjezd č. 18). Patří mezi nejstarší osady ve středních Čechách. Oblast byla osídlena již v mladší době kamenné, tj. asi 3 000 let př. n . l.. Pravděpodobně prvním majitelem této slovanské osady byl v 6. – 10. století rod Slavníkovců.
První písemná zmínka o Kounicích je z r. 1257. Majitelé se tady často střídali. Nejstarší zmínka o tvrzi je z roku 1554, v té době však již dávno existovala a v letech 1567 – 1593 renesančně přestavěna.

R. 1599 se Kounice dostali do držení Jana Rudolfa Trčky z Lípy. Během správy toho rodu dosáhlo panství nebývalé rozlohy. V té době nevyhovující tvrz přestavěli na prostorný reprezentativní renesanční zámek. Mladý Adam Erdman Trčka, který Kounice zdědil po své matce, se zapletl s Valdštejnem, dokonce umožnil na zámku dne 30. 11. 1631 udělat tajnou poradu se saskými vojevůdcem maršálkem Arminem – a to byl počátek Valdštejnovy zrady. R. 1634 nechal císař Valdštejna s dalšími členy spiknutí v Chebu zavraždit. Mezi nimi byl i mladý hrabě Adam Erdman Trčka. Panství zdědil jeho otec, který však o půl roku později zemřel a všechen jeho majetek byl zkonfiskován.

Opět se majitelé Kounic často střídali, ale panství chátralo. Nikdo se o ně moc nestaral. Delší dobu - celých 67 let ho vlastnil až rod Morzinů, a to od r. 1693. Během té doby se vystřídalo pět členů rodiny. Byl postaven špýchar, byla provedena velká přestavba zámku, při které došlo i k jeho rozšíření. Byly zrušeny příkopy, to umožnilo zřídit zahrady a postavit barokní hranolovitou věž s hodinami a lucernou. Jenže současně panství zadlužili.

R. 1760 se novým vlastníkem zadluženého panství stala Marie Terezie Anna Felicitas, vévodkyně Savojská a Piemontská, markraběnka Saluzská, hraběnka Svisonská rozená kněžna z Lichtensteina. Přestože zde nikdy nežila, postavila v Kounicích školu, faru i špitál. Těsně před smrtí majetek odkázala rodu Lichtensteinů, kteří ho vlastnili od r. 1772 až do r. 1918. Zámek využívali jako letní sídlo a jedno z honebních panství. Trvale zde bydlel pouze ředitel a několik úředníků.
R. 1925 koupila obec dvůr se zámkem a 365 ha půdy. Zadní část zámecké budovy byla přestavěna na měšťanskou školu. Zámek na jaře r. 1990 vyhořel. Obec nechala zámek znovu zastřešit, ale na další opravy neměla peníze. Nový majitel nesplnil smluvní požadavky a zámek dál chátral. Od r. 2004 zámek vlastní společnost Castle Kounice, jejíž majitelem je Dán Michal Agerled. Měl by zde být komplex luxusních bytů se společenským a sportovním zázemím. Zatím tomu však nic nenasvědčuje.

V těsném sousedství zámku je zajímavý kostel sv. Jakuba Většího. Kostel zde byl již ve 12. století. Jako farní kostel je doložen až r. 1352. Z tohoto středověkého kostela se dochovala gotická věž, která měla obranný charakter. Při rekonstrukci r. 1988 bylo pod barokní omítkou odkryto středověké kvádříkové zdivo z pískovce. Stará gotická loď kostela, pravděpodobně stejné šířky jako věž, byla r. 1834 zbourána. Během dalších dvou let byla postavena větší loď v novorománském slohu, která je zaklenuta českou plackou. Presbytář má valenou klenbu. Při té příležitosti byla změněna i věž. Do západní stěny bylo umístěno půlkruhové okno a klasicistní portál.

Proti zámku jsou budovy bývalého a vlastně i současného pivovaru. První písemné zmínky o něm jsou z přelomu 16. století. V 18. století se zde vařilo až 1300 hektolitrů piva. Pivovar měl i vlastní sladovnu. Název pole Na chmelnici je důkazem toho, že si zde pivovar pěstoval svůj chmel.

R. 1884 kupuje pivovar se sladovnou rodina Klusáčků, která již po dvě generace měla v nájmu pivovar v nedalekém Českém Brodě. Jenže se začaly v okolí stavět moderní pivovary. Klusáčkovy tedy ukončili činnost pivovaru a celý areál přestavěli na sladovnu a vyráběli slad převážně pro pražské pivovary. Po znárodnění r. 1948 zde výroba sladu pokračovala pod názvem Obchodní sladovny.

R. 1992 získali Klusáčkovi sladovnu zpátky. R. 2011 v budovách středověkého pivovaru a přilehlých konírnách spolu s J. Žižkou vybudovali minipivovar a pod názvem Kounický pivovar s. r. o. uvařili v srpnu 2012 první várku Kounického ležáku a obnovili tak po 112 letech tradici vaření piva v Kounicích.

V těsném sousedství je Pivovarská hospůdka, kde kromě vlastního piva nabízí i Svijany a nabízí teplá jídla i denní menu.

My jsme zde byli dopoledne, takže hospůdka měla ještě zavřeno. V kanceláři pivovaru však nebyl problém si koupit petky, tácky i etikety.

Ze staveb nás nejdřív zaujal kostel, resp. jeho věž. Hezký je i štít pivovarskému domu. Zámek však je velkou ostudou městyse.

Městysem a blízkým okolím vede naučná stezka Kounická. Je dlouhá 6,6 km a na dvanácti zastaveních se seznámíte s místními památkami a dalšími zajímavostmi a také s okolní přírodou. První zastavení je na návsi u vstupu do zámku.

Přes Kounice vedou cyklotrasy - např. 12 km je to do Úval, kde rozhledna Vinice, 27 km je to do Poděbrad. Možností je samozřejmě i víc.

Až teď jsem zjistila, že v Kounicích na hlavní silnici, jen kousek od kostela je další minipivovar – minipivovar Lisý dědek https://www.minipivovarlisydedek.cz. Tak o tomhle pivovaru jsme neměli ani tušení. Tak snad někdy příště.