Kunčice – konečně správně zimní

Kam a jak jedeme?

Do Kunčic. U Starého Města pod Sněžníkem. Nejjednoduší a skoro nejpohodlnější je vlastní automobil, ačkoliv do Kunčic zajíždí i místní linka busu, ale tak je různě načasovaná ve všední dny a jinak o víkendech (omezeně). Jako kluci jsme ale chodívali do Kunčic i pěšky z nádraží ve Starém Městě, výbavu pěkně na ramena a ono to jsou nějaké 3–4 km, takže se to i dalo zvládnout tímto způsobem, ale jak člověk leniví, najde si způsob jak si ulehčit.

Za čím jedeme?

Jedeme na sjezdovky, přesněji areál Skitech. Už se zřejmě dostal do širokého povědomí lyžařské veřejnosti, bo se pravidelně objevuje v záběrech vysílání zimní Panoramy na ČT Sport. A přiznejme si, že vcelku oprávněně. Ačkoliv areál nepatří k žádným gigantům v oblasti. Dle regionálního členění jsou Kunčice prezentovány, že spadají do regionu Králický Sněžník, ale horopisně musíme trošku opravit jejich příslušnost do Rychlebských hor. Řeka Krupá. Která teče z Kladského sedla odděluje východní část oblasti právě do Rychleb, Kraličák je pak na západním břehu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Dnes už je samozřejmostí, že každý areál má nějaké občerstvení. To hlavní je tady u lanovky bar s vše naznačujícím názvem U Rumařů, ale kromě obdobně znějící tekutiny se tu i dostane nějaká strava (polévky, hlavní jídla, pivo, limo, káva čaj atd.). Další občerstvení se najde v panoramatickém baru v horní části sjezdovek (o víkendech) a malé občerstvení je i u vedlejšího vleku Hájovna.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Tentokrát se tedy líbilo skoro všechno. Čtenář by našel jeden z dřívějších výletů do Kunčic na konci jedné z předchozích mizerných zim (tuším 2014). Po létech ale nejen do Jeseníků, ale téměř do celé republiky dorazila zima dá se říci naprosto normální. Snad jen sdělovací prostředky líčí aktuální zimu jako extrémní. Redaktoři jsou zřejmě samí maldíci a nepamatují jak vypadá zima. Když máme tedy globální oteplení, nemusí zásadně platit že teplo má být i v zimě.

A se zimou přišlo i slušné sněžení, takže Kunčický areál letos nabízí to, co je v něm nejlepší. Ač výškově není nijak převratný (600–748 m), jeho hlavní devizou jsou východní až jihovýchodní svahy na předvrcholu vyššího masivu Kunčické hory. Jde vlastně o louky a pastviny rozprostírající se na širokém úbočí hory. A protože když napadne dosti přírodního sněhu, dá se lyžovat v celé šířce sjezdovek, nejen tam, kde dosáhnou sněžná děla. Pak je k dispozici svah o šířce klidně 500 m. Samozřejmě celé se to nejezdí, jsou zde různé remízky a skupiny stromů, ale jinak rolbaři upravují možná i více tras, než které nabízí oficiální pohledová mapa areálu. A dobrodružnější lyžaři (i snowboardeři) si klidně udělají i odbočku do volného terénu.

Když je na loukách směs podkladního umělého sněhu krytá prašanem, je lyžování velmi příjemné. Podložka sice tvrdá, ale bez ledu, takže ani příliš netrpí hrany lyží. Podle klasifikace tratí je přímý směr kolem čtyřsedačkové lanovky červeného ražení, ale nejde o nic brutálního. Díky šířce svahu zde může lyžař vyrábět vskutku maxioblouky. Jízda se dá kombinovat i různými odbočkami.

V roce 2015 zasáhla v létě oblast Staroměstska bouře s větrnou smrští, která značně oholila některé vrcholky v okolí včetně toho Kunčického. Díky tomu dnes vystupující z lanovky má před sebou výhled na velkou část okolí. Všemu dominuje majestát Králického Sněžníku a přilehlý hřeben Sušiny. Samozřejmě ke kochání se nabízejí Jeseníky na východě (Šerák, Keprník, Černá Stráň), Hanušovická vrchovina a vůbec. Sice po slunečném týdnu se v horách poněkud zatáhlo, ale i tak se dá říci super.

Ostatní informace

Zmínit bych se mohl i o tom, že od horní stanice lanovky (komu se nechce šlapat) se dá najít běžkařská stopa kolem Kunčické hory k Medvědí boudě a do oblasti kolem Paprsku.

Cenově vychází Kunčice k těm umírněným, dospělá celodenní permice v ceně 420,- Kč je dnes skoro zadarmo (ve foto větší ceník).