Brno je statutárním městem, které je druhým největším městem v České republice, co do počtu obyvatel i svou rozlohou. Sídlí zde Jimoravský kraj, v jeho centrální části vytváří samostatný okres Brno-město. V Brně se nalézá soutok dvou řek Svitavy a Svratky. Dominantou města je hrad a pevnost Špilberk. Mezi další oblíbené turistické cíle patří katedrála svatého Petra a Pavla, hrad Veveří či vila Tugendhat, která byla zapsána i na seznam světového dědictví UNESCO.
Konečně už projíždíme Moravou a před námi je jedna ze skutečně hezkých rozhleden.
Za čím jedeme?
Lelekovice se rozkládají kousek za severním okrajem Brna na výpadovce směr Kuřim. Z centra to je cca 11 km. Je zde rozhraní Drahanské a Bobravské vrchoviny.
První písemná zmínka o obci je z r. 1288. Z té doby je listina, kdy Hartman z Holštejna daroval klášteru v Oslavanech svůj majetek. Jedním z účastníků tohoto aktu je i Heřman z Lelekovic. Předpokládá se, že osídlení území obce bylo podstatně dřív. Výhodou byl soutok dvou potoků na okraji lesa. Osídlenci tak měli blízko stavební materiál, možnost lovu i snadného zavlažování prvních políček. Další výhodou byla i obchodní cesta z Brna do Prahy, která vedla 1 km na západ od vsi. Obchodovalo se se dřevem, štěrkem, páleným vápnem, ale i s rybami, masem a zemědělskými produkty. Nejstarší stavbou v obci na pahorku nad soutokem potoků je kostel sv. Filipa a Jakuba. Původní románská stavba zřejmě z poloviny 13. století byla goticky přestavěna. V jihovýchodní části kostela je ve vnějším zdivu zabudován pískovcový kámen o velikosti 118 x 50 centimetrů, ve kterém byl vytesán kříž. Pravděpodobně se jedná o náhrobek významné osoby z 13. století, který sem byl zazděn při stavbě sakristie a věže. Kolem kostela je hřbitov.
Asi před polovinou 14. století bylo nedaleko kostela postaveno opevněné sídlo. První zmínky o hradu jsou z r. 1358. Počátkem 15. století byl hrad dobyt. A to byl vlastně i jeho konec. Sice r. 1412 byly Lelekovice i s tvrzí zapsány do zemských desek, tvrz však v té době byla dávno v troskách a tehdejší majitel nehodlal tvrz obnovovat. Sloužila tak jako zdroj stavebního materiálu např. pro nedalekou faru, ale i okolní domy ve vsi. Zbytky hradu se dochovaly a jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.
Na sever od obce se rozkládá přírodní rezervace - skalnatý hřeben Babí lom. Dříve tam stávaly dvě vyhlídkové stavby. Na jižním vrcholku nechal r. 1882 postavit rakouský turistický klub dřevěný vyhlídkový altánek, tzv. Ripkovu vyhlídku, a na severním vrcholku Babího Lomu dřevěnou trámovou Rohrerovu rozhlednu. Obě stavby sloužily turistům až do 2. světové války, kdy zanikly.
Již r. 1958 navrhl lelekovický rodák MUDr. Rudolf Albrecht stavbu nové rozhledny na jižním vrcholku Babího lomu. Betonová věž s železným vyhlídkovým ochozem byla stavěna svépomocí v letech 1959 – 1961, převážně ve spolupráci s místními občany a TJ Sokolem. Na rozhlednu se vynášely cihly, písek, kameny i velké množství železných konstrukčních dílů. Autem se nahoru dostat nelze. Je náročné se tam dostat i po svých.
Rozhledna byla slavnostně otevřena 14. května 1961. Je 15 metrů vysoká, na vnější plošinu vede 13 betonových schodů, ve věži pak musíte vystoupat ještě 33 kovových schodů, abyste se dostali na vyhlídkovou plošinu ve výši 12 m. Rozhledna je otevřená celoročně, vstup není zpoplatněn. Z rozhledny je vidět Brno, Českomoravská vrchovina, oblast Moravského krasu, Drahanská vrchovina, Chřiby, Ždánický les, Žďárské vrchy, Pálava s Děvínem a za nejjasnějšího počasí i vrcholky Alp.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Nahoře ve skalách je jen ta rozhledna. A pokud se tam chcete najíst, stačí si vybrat nějakou skálu a tam si udělat piknik a přitom se rozhlížet do kraje.
Na oběd si můžete zajít v Lelekovicích. Tam si také můžete koupit suvenýr - na obecním úřadu nebo v hotelu Babí lom.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Rozhledna je nádherná, stejně jako výhled. Je to jedna z rozhleden, kde si ten výhled po výstupu skutečně zasloužíte. A dokonce jsou zde i popisky toho, co vidíte.
Ostatní informace
Z centra Lelekovic je to po červené k rozhledně zhruba 1,5 km, kousek k lesu se však ještě nechá popojet autem. Zvlášť závěrečný výstup je docela náročný, kdy se šplhá po kamenech a přemýšlí se, kde je ta značka. Zda tady vůbec může být rozhledna. Mezi stromy ji totiž vůbec není vidět.
Pokud budete po červené pokračovat dál (ve stejném směru vede i NS Krajem říčky Ponávky), projdete se po skalnatém úzkém hřebeni Babího lomu a dojdete zhruba po 3,5 km do obce Vranov, kde je bohužel nepřístupný raně gotický poutní kostel z r. 1617 a později postavený i konvent paulánů.
Na rozhlednu se dostanete i z obce Kuřim. Od nádraží po modré je to zhruba 4 km.
Městem Lelekovice vedou i další turistické trasy a cyklostezky. Po jedné z nich se po 10 km dostanete na rozhlednu Ostrá horka v Soběšicích (severně od Brna).
Přes město vede i 27 km dlouhá cyklotrasa Pivní stezka Petra Bezruče, která začíná v blízkosti železniční stanice Brno – Řečkovice u distribučního centra pivovaru Černá Hora a končí v Černé Hoře na náměstí před pivovarem a informačním a kulturním centrem Sladovna. Vede mimo jiné i údolím potoka Ponávka.