Liběchovský zámek a zámecký park.

Kam a jak jedeme?

Při cestě na sever republiky jsme si udělali krátkou zastávku v městečku Liběchově a chtěli jsme navštívit zdejší zámek. Jeho předchůdcem byla vodní tvrz, která byla pravděpodobně postavena ve 14. století. Při renesanční přestavbě v 16. století se tvrz proměnila na zámek. Velkou změnu přineslo zámku baroko. Za majitele Jáchyma Pachty z Rájova bylo kolem roku 1720 přistavěno na jižní straně dvoupatrové křídlo. Plán vypracoval F. M. Kaňka a na výzdobě se podíleli sochař M.B.Braun a malíř V.V. Reiner. V roce 1801 koupil zámek Jakub Veith. Jeho syn Antonín byl velkým milovníkem umění a zámek tehdy hostil mnoho významných umělců. Mezi nimi byl i malíř J. Navrátil, ten tu mezi roky 1738 až 1743 vytvořil rozsáhlé nástěnné malby. Zámek prošel ještě několika úpravami a výraznou stopu zde zanechala klasicistní úprava z roku 1811. Po roce 1855 začala sláva Liběchova pozvolna upadat. Vystřídalo se zde několik majitelů a v poválečných letech zámek pozvolna chátral. Až mezi roky 1967 až 1975 bylo provedena rozsáhlá rekonstrukce a na zámku byla vystavovány sbírky z Náprstkova muzea v Praze, které se týkaly asijských kultur. Povodeň v roce 2002 vše ukončila a zámek je od této doby uzavřen.

Za čím jedeme?

Zámek je stavba na okrouhlém půdorysu. Budovy na severní straně jsou patrové a zámku dominuje štíhlá věž, ukončená Bání. Nejvelkolepější stavbou je dvoupatrové zahradní křídlo s předsunutým balkónem na sloupech a ukončené trojúhelníkovým štítem. Nádvoří je nepravidelného tvaru. Parková část před zámkem se vyznačovala dokonalou pravidelností. Je zde umístěno několik soch z dílny M. B. Brauna a tuto plochu ohraničuje živý plot. Západně od zahrady protéká parkem říčka, za kterou se rozprostírá krajinářský park. V zídce nad hladinou toku lze spatřit kamennou hlavu a opodál je hezký můstek. V severní části parku jsou dvě sochy, Jaro a Podzim od V. Levého. V parku je ještě barokní budova konírny ze druhé poloviny 18. století a další hospodářské budovy. Roste zde i několik velmi starých dřevin, mezi kterými vyniká obrovitý platan.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najedli jsme se v restauraci na náměstí, nedaleko zámku, k naší plné spokojenosti. Ubytování jsme moc nezkoumali, ale protože se jedná o oblast Kokořínska, neměl by to být žádný problém.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Objekt je dnes nepřístupný a nic v něm není. Lze nahlédnout Okny do přízemních místností, ale není to vůbec hezký pohled. Je vidět, že se tady celé roky nic neudělalo. Totéž platí o zámeckém parku. Údržba stromů zcela chybí a zřejmě jedinou činností je občasné pokosení trávníků. Snad, až se tady zastavíme příště, to možná bude lepší.

Ostatní informace

Do zámku jsme se tedy nedostali. Dá se ale vše obejít a park a další budovy mají také něco do sebe. zajímavostí je, že na zdejším zámku ve svém mládí vařil budoucí velký sochař klasicismu Václav Levý. S jeho tvorbou se může zájemce seznámit v širokém okolí Liběchova, kde je několik kamenných plastik, které vytesal do pískovcových skal. Jeho talent rozpoznal Antonín Veith a finančně mu pomohl při studiích sochařství. A to ostatní již ponecháme fotografiím.