Město Lanškroun – poutní areál Mariánská hora – rozhledna Mariánka

Kam a jak jedeme?

Cílem našeho výletu bude téměř desetitisícové východočeské město Lanškroun a jeho nejbližší okolí. V samotném městě nás čekají zejména zajímavé historické památky, v jeho blízkosti pak Mariánská hora s poutním kostelem, kapličkovou křížovou cestou a velmi půvabnou rozhlednou nebo několik zajímavých soch i sousoší.

Do Lanškrouna se dá přijet vlakem, autobusem i po vlastní ose. V jeho okolí se následně můžeme pohybovat také různými způsoby, například pěšky nebo kolmo. My zvolili variantu cyklistickou, ale kola jsme celkem pravidelně prostřídávali chůzí. Například v muzeu nebo na schodišti rozhledny to snad ani jinak nejde.

Za čím jedeme?

Město Lanškroun má svým návštěvníkům rozhodně co nabídnout. Mezi zdejší nejzajímavější stavby, které pocházejí z období osmi století, patří kostely sv. Václava a Anny, renesanční radnice, dřevěný hostinec Krčma, dům Piano a zámek, který byl původně klášterem a ve kterém dnes sídlí Městské muzeum. A protože jsme již v Lanškrouně několikrát byli, zaměřili jsme tentokrát svou pozornost – samozřejmě, že až po krátké prohlídce historického jádra města – právě na zmíněné muzeum.

To nabízí několik expozic, které jsou zaměřeny na město a jeho nejbližší okolí. Jmenují se Historie města (výstava mapuje období od založení města za krále Přemysla Otakara II. až po rok 1959), Císařský pokoj, Sklářství na pomezí Čech a Moravy, Zdeňka Kolářského kabinet mincí (připomínka akademického sochaře, vynikajícího medailéra i tvůrce pamětních desek), Pamětní síň hudebního skladatele a dirigenta Jindřicha Pravečka a Lubomír Šilar – Altamira (dílo sochaře tvořícího převážně z glazované kameniny). Tyto stálé expozice v současné době doplňuje výstava, jejíž název prozrazuje vše – Knihaři v Lanškrouně – 30. výročí výuky.

Hlavním cílem tohoto našeho výletu však byla přibližně 7 km vzdálená Mariánská hora, tedy místo, kterému se zde říká také Na Vrších. Vyrážíme od lanškrounské radnice (nám. J.M. Marků) a před námi je převýšení přes 140 nadmořských metrů. Pěším bude po celou dobu dělat společnost modrá TZ (délka 7,1 km), cyklisté či motoristé si mohou cestu o něco málo zkrátit, mj. po cyklotrase č. 4223.

Mariánská hora se nachází v katastru obce Horní Čermná, poutní kostel ovšem spadá pod farnost Dolní Čermná. Poutní areál je tvořen kostelem Narození Panny Marie, čtrnácti zastaveními kapličkové křížové cesty a alejí 75 památkově chráněných stromů lípy malolisté. Vedle areálu se nachází dům správce a pastviny pro stádo skotu.

Zajímavý je vznik kostela, u kterého interiér vítězí nad bezslohovým exteriérem. Je spojován se zázrakem, u kterého ovšem až tak moc nesedí datace. Antonín Keprta v roce 1814 údajně vezl náklad mlýnských kamenů. Pozdě večer se mu však vůz s nákladem převrátil a zavalil ho. Vozka se s prosbou o pomoc obrátil k Panně Marii Cellenské, která se mu vzápětí zjevila a vůz nad ním zdvihla. Na počest tohoto zázraku nechal zachráněný vozka postavit pískovcový sloupek (ten ovšem pochází až z roku 1857), na který pověsil mariánský obrázek (ten najdeme před hlavním oltářem). Sloup v roce 1864 vystřídala kaple, jejíž presbytář dodnes stojí uprostřed kostela postaveného proto, že nevelká kaple přestala stačit zástupům poutníků. Kostel s neogotickým mobiliářem byl dokončen v roce 1875, křížová cesta roku 1886. U ní je zajímavé, že si na každém zastavení sami otevřete dřevěné okenice a následně si prohlédnete obrázky ve jejich výklencích.

Potom nás již čeká Mariánka, což není zachránkyně vozky Keprty, ale půvabná dřevěná rozhledna s kovovými prvky pocházející z roku 2014. Od poutního kostela se k rozhledně vydáme po žluté TZ (i cyklotrasách č. 4072, 4223 a 4253) a před námi je jen 500 vzdálenostních a 11 výškových metrů. Rozhledna je vysoká 23 m a na její vyhlídkovou plošinu ve výšce necelých 19 m vystoupáme po 90 schodech. Následně se můžeme pokochat výhledy na města Lanškroun, Žamberk a Letohrad, na Orlické hory, Jeseníky, Bystřické hory nebo Zábřežskou vrchovinu. Vidět je také Suchý vrch, Lázek a za dobré viditelnosti také Krkonoše.

V těsné blízkosti volně přístupné rozhledny se nachází parkoviště, dětské hřiště, přístřešek pro turisty a občerstvení. V době naší návštěvy – tedy v pátek 3.9. – však bufet otevíral až v 15,30 hod. Potom už nás čekala jen zpáteční cesta do Lanškrouna. Díky sjezdu po rozkopané silnici přes oba Třešňovce jsme ještě dostali bonus v podobě docela zajímavých sousoší Kalvárie a Piety.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

K doplnění energie i tekutin jsme využili nabídky města Lanškroun. V centru města – tedy na nám. J.M. Marků – byste však hledali naprosto marně (nejbližší podnik nabízí 0,4 l Plzně za 46 Kč, což by nám i v Praze přišlo hodně), takže je asi nejjednodušší zaskočit do Krčmy a spojit tak oběd s návštěvou historické památky.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Jednalo se celkově o velmi pěkný a příjemný výlet, u kterého se dá vyzdvihnout zejména jeho nejvyšší bod, tedy rozhledna Mariánka u Křížového vrchu. Navíc vyšlo počasí ...

Nelíbilo: Snad jen ta cena Plzně, zvláště, když se dnes už vlastně jedná o průměrnou desítku.

Ostatní informace

Rozhledna je volně přístupná, což platí také pro poutní areál na Mariánské hoře. Takže kromě nákladů na dopravu, jídlo a pití jsme utráceli jen za turistické vizitky a drobné suvenýry. Vstupenka do Městského muzea Lanškroun pak přijde na 60 Kč.