Muzeum auto veteránů v Kaprunu – RETRO 2005

Kam a jak jedeme?

Městečko Zell am See najdeme v Rakouských Alpách v pohoří Vysoké Taury a z Prahy je to necelých šest set kilometrů pokud jedeme přes Plzeň a Mnichov, což je asi nejrychlejší a nejobvyklejší cesta. Rozhodně to není výlet na jeden den, ale vyplatí se zde strávit minimálně týden. Nádherné okolí rozhodně za to stojí a to nejen v zimě, ale i v létě. My jsme zde strávili dva nádherné letní týdny s našimi všemi dětmi a to včetně v té době našeho nejmenšího, kterému byli čtyři měsíce a jak jsme se přesvědčili už od nejútlejšího věku s námi zvládal cokoliv a to mu vydrželo do dnešních dnů. Do Rakouska jsme se přesunuli auty (množné číslo je na místě, neb do jednoho všechny naše dítka nedostaneme), ubytovali se a pak už jen poznávali krásy místa a okolí.

Další deštivý den naší dovolené jsme poměrně složitě ráno plánovali a trochu na rychlo improvizovali, ale rozhodně stál za to. Za výjezdem z tunelu směrem na Kaprun, byla čerstvě zavalená silnice lavinou bahna a kamení z podmáčené stráně a dle zpráv měla být silnice průjezdná až v odpoledních hodinách. Proto jsme se na cestu ze Zell am See se vydali místní úzkokolejkou, která má stanici nedaleko Kaprunu. Jelikož to byla opravdu improvizace tak jsme na nádraží došli v okamžiku kdy vlak odjížděl, na nákup jízdenek už nebylo kdy tak jsme naskočili bez nich. Cesta do Kaprunu trvá asi deset minutek a jízda úzkokolejkou je specifická svojí kolébavou jízdou, ale velmi romantická. Snažili jsme se ještě najít průvodčí a jízdné zaplatit, ale to se nezdařilo. Takže se tímto velice omlouváme Rakouským drahám a jsme jejich dlužníky. Místní úzkokolejka tu slouží už od roku 1898 a na Kaprunském nádraží je odstaveno několik starých vagónů, včetně drezíny a malých vagónků na údržbu a starší lokomotivy. Působí to jako hračky pro dospělé.

Z nádraží je to krátká procházka loukama až do Kaprunu. Muzeum najdeme nedaleko centra v garážích hotelu Verwöhnhotel Vötters Sportkristall kde je na více než 1 000m2 instalováno několik desítek velice zajímavých exponátů. K muzeu je po cestě spousta směrových tabulí, takže i bez vyptávání ho většina lidí bez problému najde. Vstupné se platí v recepci hotelu.

Za čím jedeme?

V muzeu auto veteránů je cca 130 automobilů a cca 50 motocyklů poválečné výroby. Velice zajímavými exponáty jsou různé tříkolky pro jednoho až dva cestující, jejichž výroba byla dána poválečnými podmínkami v Rakousku. Požadavek na co nejnižší cenu a možnosti výroby dané velmi omezenými možnostmi poválečné výroby, především nedostatek kovů vedli konstruktéry až k bizardním autíčkům. Později jsme dvě z těchto vozítek potkaly vysoko v horách na nejvyšším místě vysokohorské vyhlídkové silnice Grossglocknerstrasse, což zaslouží obdiv, rozhodně se netváří, že by tam mohli vyšplhat. V muzeum najdeme i české výrobky v motorkách starý pérák a tříkolový Velorex.

Několik exponátů se věnuje traktorům, ale najdeme zde i sporťáky. Škála vystavených aut je opravdu široká a jde strávit, hlavně za špatného počasí několik krásných chvil.

Po cestě zpět jsme nedaleko autobusu poobědvali v restauraci kde je velice příjemné posezení ve velké prosklené zimní zahradě a pro cestu zpět použili místní autobus. Silnice do Zell am See byla již otevřena takže vše proběhlo v klidu a v pohodě.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V Alpském městečku Zell am See na břehu jezera Zeller See jsme strávili krásných a pohodových letních 14 dní v malém rodinném hotelu Seehof café a denně podnikali výlety do blízkého i dalekého okolí. Ochutnali spoustu především místních jídel a rozhodně můžeme doporučit především horské samoty a místa mimo turistická centra.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Velmi romantická byla cesta úzkokolejkou a vzhledem k tomu že jsem velký fanda technických památek, moc by mě zajímala návštěva vozovny a podobného zázemí. Muzeum má několik velice zajímavých jedinečných exponátů a člověk pozná že nejen v česku se vyráběli tak úsporná a malá vozítka jako Velorex. Vzhledem k tomu že jsme v muzeu byli v roce 2005, nevím jaká je situace dnes, ale scházel nám tam třeba jen vytištěný stručný průvodce v českém jazyce, naštěstí moje drahá polovička velice dobře mluví německy.

Ostatní informace

Otevřeno denně kromě soboty 11,00 – 18,00 hod. Prohlídka je cca na hodinku až dvě, asi záleží jak velký je člověk fanda do starých aut. Cena aktuálního vstupného, se mi nepodařilo zjistit, ale velmi dobře v oblasti momentálně fungují návštěvnické karty a při ubytování, bývají vstupy do různých atrakcí buď zdarma nebo s výraznou slevou.