Na jihu Švihovské vrchoviny.

Věckovice, pohled od jihu v pozadí Velká Doubrava  •  Fotografie (44)  • Foto: Bohumir

Vstoupit do fotogalerie (44 fotografií)

Věckovice, pohled na vrch Bezí

Bítovy, cesta východním svahem

Vstoupit do fotogalerie (44 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Jednou z velmi zajímavých částí Švihovské vrchoviny je pásmo několika vrcholů, které začíná Bělčí ( 711 m.n.m.) na severu a pokračuje k jihozápadu. Přibližně v jeho polovině si mezi horami prorazila svoji cestu řeka Poleňka. Jižně nad ní se zvedá nejvyšší hora tohoto pásma, Velká Doubrava ( 727 m.n.m.). Od té pokračuje táhlý, úzký hřbet k jihu, kde je nejvyšším vrcholem Velký Bítov ( 713 m.n.m.). O něm je známo, že je z jeho vrcholu hezký pohled jižním směrem na hory Šumavy. Je to lákavé a tak zbývalo najít výchozí místo tohoto výletu. Volba padla na osadu Věckovice, která se tulí pod svahy Malého Bítova ( 668 m.n.m.), kde je možné parkovat. Odtud se vydáváme po žluté, směrem k jihu, která vede jižními svahy hřebene.

Za čím jedeme?

Cesta od osady prochází mezi pastvinami a jsou odtud zajímavé výhledy. Na východě je ves Drslavice, hora Bezí a o něco dále Klatovy. Sever mají pro sebe Velká a Malá Doubrava. Na jihu je obec Tětětice s nedávno opraveným zámečkem. Nad ní vstupujeme do lesa a jdeme k rozcestí Bítovy. Odtud značka míří na hřeben, kde ji opouštíme. Po vrcholové pěšině jdeme k jihu. Snažíme se držet hřebene, ale ten je v některých úsecích neprostupný. Na jednom rozcestí se dopouštíme chyby a sotva znatelnou pěšinou se dostáváme k pasece na západním svahu, kde končíme. Omyl ale má i své plus. Pod námi se otevírá pohled k západu, se kterým jsme vůbec nepočítali. Vidíme odtud údolí Poleňky, obec Poleň a o něco dále vrchol se zříceninou hradu Pušperka. Na severu je Rozhledna Bolfánek nad Chudenicemi. Při okraji lesa se vracíme na hřeben. Stezka je na světě a po ní sestupujeme do sedla mezi oběma vrcholy. Smrkový les přechází v listnatý a po dalším stoupání máme před sebou borovicové mlází, před kterým stojí kamenná pyramida. Jsme na vrcholu.

Viditelnost se hodně zhoršila a mladé borovice dosti omezují výhled k jihu. Ale pásmo Šumavy vidíme společně s bavorským pohořím Hoher – Bogenu. Ještě zápis do vrcholové knihy, ten poslední je týden starý, a stejnou cestou se vracíme zpět. I když je do začátku jara ještě daleko, trsy náprstníků červených to vidí jinak. Nad rozcestím Bítovy pokračujeme po hřebeni Malého Bítova. Ten je poměrně úzký a svahy k východu a západu jsou dosti příkré. Občas se otevře výhled k západu. Kromě Poleně je vidět i věž bývalé tankové střelnice. Keře v okolí jsou obalené žlutým lišejníkem a je tu dosti malých prohlubní. Zřejmě to jsou bývalé vojenské zákopy. Docházíme na vrchol Malého Bítova a poté sestupujeme severním svahem k cestě od Poleně a po červené pokračujeme k východu. Při stezce je hezká barokní kaple sv. Blažeje z roku 1784. Je tu i turistický přístřešek. O deset minut později jsme na parkovišti.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na občerstvení v této oblasti se nikde nenarazí. Obvykle využíváme nedaleké Klatovy, kam je to autem kolem 10 minut. Totéž bude platit i o ubytování.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

I když tudy vede několik turistických cest, málokdy v těchto končinách někoho potkáme. Přitom je to velmi okouzlující kraj a rádi se sem vracíme. Navíc je tu stále co objevovat, především výhledy do okolí jsou hezké a zdejší flóra a fauna je více než zajímavá.

Ostatní informace

Délka celé cesty je mezi 6 a 7 kilometry s celkovým převýšením kolem 200 metrů. Stezky jsou většinou hodně kamenité. Oblast je součástí mapy KČT č. 64 Šumava – Železnorudsko.

Autor: Bohumir

Další články autora: 1523

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli

Diskuse a komentáře k Na jihu Švihovské vrchoviny.

Traper

Koukám, na tom Velkém Bítově by někdo měl postavit rozhlednu. Byl by ještě lepší výhled.

Vstoupit do diskuse

Přidat komentář